Poučení z prázdninové bojůvky aktivistů
Uveřejněno dne 14 září 2011 000 15:23Konec léta byl ve znamení ničení. Zatímco v Anglii mládež rabovala obchody a zapalovala auta, na Šumavě mládež devastovala přírodu. Srovnávat britské pouliční bitky s policií s českou blokádou kácení kůrovcových stromů? Jistě, jde o záměrně provokativní nadsázku. Obě události ale spojuje neúcta k zákonům, anarchie a vysoké škody. A protože nátlaková akce aktivistů v lokalitě Ptačí potok před pár dny skončila, přišel čas shrnout, co přinesla.
Absence soudnosti
To, co se letos dělo v lokalitě Ptačí potok, má důležitý precedens. Prakticky stejnou blokádu totiž Hnutí Duha uspořádalo už v květnu 1999 v rezervaci na Trojmezné. Aktivisté tehdy zabránili pokácení necelé tisícovky kůrovcem napadených stromů, čímž rezervaci odsoudili k smrti. Dnes je Trojmezná komplet;ně suchá. Podle posudku soudního znalce Iva Viceny tím vznikla škoda za šestnáct milionů korun. Účastníkům blokády proto hrozila vysoká pokuta. „Trucposudek“ soudního znalce Mojmíra Vlašína ale dospěl k závěru, že škoda je nulová. Vlašín byl přitom jedním ze svolavatelů blokády a jejím tiskovým mluvčím. Napsáním zaujatého a zmanipulovaného posudku se podle brněnského soudu dopustil „hrubého porušení povinností znalce“. Muž, který se zneužitím kulatého razítka neštítil chránit sám sebe před zaslouženým trestem, přitom dělal mluvčího blokády i letos.
Stejnou absenci soudnosti projevila i Anna Šabatová. Signatářka petice ŠumavaPro, požadující zastavení kácení, se rozjela na Šumavu, aby blokádě vyjádřila podporu. Český helsinský výbor (ČHV), jemuž Šabatová předsedá, pak kritizoval „hrubé“ zásahy policistů. Bude té paní ještě někdo věřit, že se jmenuje Šabatová? A může se ČHV ještě někdy k něčemu vyjadřovat, aniž by vypadal směšně?
Občanská společnost
Po dvanácti letech od Trojmezné se situace opakuje – i letošní blokáda vytvořila líheň kůrovce. Proč, to aktivisté bezelstně přiznávají mezi řádky.
„Ve skutečnosti nejde o kůrovce, ale o 15 miliard ve dřevě, které na Šumavě jsou,“ řekl ředitel Ekologického právního servisu Pavel Franc. Má to logiku. Komu pomůže, když se brouk z Ptačího potoka rozšíří do dalších částí Šumavy? Kdo začne volat, že výsledný hřbitov stromů je třeba zlikvidovat plošným kácením? Posloužili aktivisté dřevařským firmám nevědomky svou hloupostí, nebo šlo o předem domluvenou hru? Podle řady hlasů dostávali účastníci blokády 800 Kč denně. Pokud je to pravda, čí peníze to byly? Aktivisté chtěli, aby se o kácení vedla „celospolečenská diskuse“. A veřejnost jim vzápětí vyhověla. Pochodu na podporu kácení se spontánně zúčastnilo přes dvě stě lidí, na happeningu „Šumavu si sežrat nedáme“ se jich sešlo čtyři sta. Hesly typu „Hnutí Duha, táhněte ze Šumavy“ nebo „Pozor, v lese jsou ekoextremisté!“ dali Šumavané blokádníkům jasně najevo, co si o nich myslí. Vtipně použili i „mírumilovný prostředek občanského odporu“, kterým se aktivisté tak rádi ohánějí. Uspořádali „blokádu blokády“, při které lidským řetězem aktivistům symbolicky bránili ve vstupu do lesa. Na Šumavě tedy promluvila tak často vzývaná občanská společnost. Kdo by měl rozhodovat o budoucí podobě Šumavy? Lidé, kteří tu žijí, nebo najatí statisté z velkých měst, pro které to byla jen vzrušující prázdninová „bojovka“?
Ubrečení srabi
Z blokády by se měl poučit ministr životního prostředí Chalupa. V uplynulých deseti letech dostalo Hnutí Duha od jeho resortu na dotacích a grantech asi patnáct milionů korun. Opravdu má stát sponzorovat porušování zákonů a ničení cenných přírodních hodnot? Měl platit aktivisty, jejichž škodlivá činnost stojí miliony jen na nákladech za zásahy policie? A má sponzorovat skupinu, která ignoruje rozhodnutí soudu? Ten Duze předběžným opatřením zakázal blokádu organizovat. Jak ale zjistili novináři, aktivisté Duhy ji každý večer dál tajně koordinovali. Asi nejzábavnější bylo sledovat klasické „vrtění psem“. Předem připravené divadýlko pro novináře mělo podobu absurdní frašky. Když policisté odvazovali aktivisty od stromů, dozvídali jsme se o útlaku a zvůli. Publicista Adam Bartoš popisoval, jak zatčená aktivistka „seděla v klidu na pařezu, ale když si všimla, že ji přítomná kamera natáčí, spustila hrozný křik. Řvala na celý les, že ji mlátí, že jí lámou ruce a podobně.“ Neuvěřitelná obvinění gradovala bizarním tvrzením, že policisté sypou blokádníkům za krk mravence a že je mučí. Pokud si ale někdo zamkne ruce do ocelové trubky, neměl by se divit, že si je při pokusu o odpoutání od stromu trochu odře. „Tvrdí, že mají právo na přímou akci,“ glosoval to kdosi v jedné z internetových diskusí. „Nejsou ale ochotni nést důsledky svého jednání. Křičí o policejním násilí a zbaběle se brání pokutám. Prostě ubrečení srabi.“