Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě
Uveřejněno dne 9 února 2016 000 8:41Představte si, že máte auto, které šlape jako hodinky, je spolehlivé, a navíc po generálce. Jenomže vy se najednou rozhodnete, že zariskujete a zkusíte změnit benzin za naftu. Podobně absurdní přístup nyní zvolil Temelín a ČEZ.
Není nad to, když se politika drží svých témat a nemíchá se do něčeho, do čeho jí nic není. Většinou je pak z toho víc škody než užitku. Jenomže nemohlo by to být Česko, aby tu velmocenské páky čas od času nesehrály větší či menší roli. Nejdříve jsme se ve všem přizpůsobovali Rusku, teď Spojeným státům. Pod Brusel sice spadáme, ale jelikož většina lidí Evropskou unii příliš v lásce nemá, činí čeští politici své ústupky Bruselu co možná nejvíce potajmu. Jinak je to s Amerikou, která pro hodně lidí nepřestala být oním „rájem svobody“. Holé baby, Amerika, jak říkají bratři Slováci.
Energetická společnost ČEZ, záhadný polostátní a polotajný kolos, který provozuje jadernou elektrárnu Temelín, už zase vypouští zkušební balónek, který má zjistit, jak by lidé zareagovali, kdyby potichu vyměnila ruské jaderné palivo za americké z firmy Westinghouse. Co na tom, že to ruské funguje spolehlivě, bez problémů? Co na tom, že jeho kvalita pořád roste, a Temelín i Dukovany díky tomu mohou průběžně zvyšovat výkon? Co na tom, že experimenty s výměnou ruského paliva za americké byly v nedávných letech ohromné problémy a když se řekne palivové tyče od Westinghouse, pracovníkům Temelína se otevírají kudly v kapse, protože mají ještě v živé paměti patálie, které jim podobné experimenty přinesly? Co na tom, že na Ukrajině s nimi také měli problémy? Ideologie je přece ideologie, USA jsou USA a velmocenské zájmy jsou velmocenské zájmy.
Jako pokaždé, když k podobnému hazardu dochází, vyrojí se samozřejmě tisíce záminek, proč se to musí tak a nejde to jinak. Třeba energetická nezávislost na Rusku. To je velice populární téma a Američané ho zbožňují. Prvnímu tankeru, který minulý týden dorazil s americkou ropou (kterou tu nikdo moc nepotřebuje) do Evropy, dali američtí senátoři pod stejnou záminkou přezdívku „tekutá americká svoboda“. To mluví za všechno. Jenomže já si svobodu představuji trochu jinak