Prodeje elektroaut se samy nerozběhnou. Čeká se na dotace a velký průšvih

Uveřejněno dne 23 října 2019 000 9:02

Tažení proti dieselům a směrem k elektromobilitě v rámci boje za snižování oxidu uhličitého má viditelný dopad – automobilové emise v Evropě letos podruhé v řadě vzrostly. Automobilky jsou v klinči: evropští politici po nich chtějí snižovat emise prodejem elektroaut, ale zákazníci o ně nestojí.

Zajímavým čtením je zpráva evropské asociace výrobců automobilů ACEA „Making the Transition to Zero-Emission Mobility“. Automobilky v ní nejen poprvé jasně říkají „my už elektromobily umíme vyrobit, ale teď je řada na úřednících, aby zařídili, že je budou lidé kupovat“. 

ACEA konečně poprvé nahlas a srozumitelně konstatovala, že pokud má být dosaženo ambiciózních cílů EU v oblasti emisí CO2 do roku 2025 a 2030, bude muset být prodej osobních automobilů s alternativním pohonem – včetně elektrických, hybridních, vodíkových nebo na zemní plyn – silně navýšen. Pokud EU a vlády jednotlivých zemí myslí své plány vážně, musí zvýšit investice do nabíjecí infrastruktury a zavádět smysluplné nákupní pobídky pro spotřebitele. Trh si očividně sám neporadí. Elektromobily totiž rozhodně v aktuální situaci nejsou zrovna lákavou nabídkou.

„Vlády v celé EU se musejí vyrovnat s rostoucím tempem, jímž se elektromobily nyní uvádějí na trh, a to dramatickým zvýšením investic do infrastruktury. Kromě toho také musejí zavést udržitelné nákupní pobídky, které budou konzistentní v celé EU,“ cituje magazín Autoweek vládce koncernu PSA Carlose Tavarese, který je nyní také předsedou evropské asociace automobilového průmyslu ACEA.

Automobilky už dnes umí vyrobit vozy se všemi zmíněnými alternativními pohony, ale zákazníci je nechtějí kupovat. V roce 2018 bylo v Evropě ze všech prodaných osobních aut pouze 2 procenta elektromobilů, 3,8 procenta hybridů a 0,4 procenta vozů na CNG. Vodíková auta se pohybovala na hranici statistické chyby.

Aféra Dieselgate odstartovala tažení proti dieselům a v roce 2017 se v Evropě poprvé prodalo víc benzinových osobních aut než těch dieselových. V roce 2018 tento trend nadále pokračoval. Zároveň s tím ale rostou emise CO2 – ty jsou totiž přímo úměrné spotřebě, která je u benzinových aut vyšší než u dieselů. Poprvé za sledované období se tak stalo právě v roce 2017, kdy celkové emise oxidu uhličitého aut prodaných v Evropské unii vzrostly meziročně o 0,3 procenta, v roce 2018 pak o dalších 1,8 procenta na 120,6 gramů CO2 na kilometr.

Země s nejnižším podílem prodejů elektrických vozidel v EU (a jejich HDP na osobu) v roce 2018

  1. Polsko – 0,2% (12 900 eur) 
  2. Slovensko – 0,3% (16 600 eur)
  3. Řecko – 0,3% (17 100 eur) 
  4. Česká republika – 0,4% (20 500 eur) 
  5. Litva – 0,4% (15 900 eur) 

Zdroj: ACEA

Automobilky říkají, že bez elektromobilů nepůjde dosáhnout emisních cílů EU. Instituce EU nedávno schválily nové nařízení o CO2 pro osobní automobily, které stanovilo cíle snížení emisí o 15 procent do roku 2025 a o 37,5 procenta pro rok 2030. Pro rok 2021 byla v roce 2013 schválena hranice průměrných flotilových emisí na 95 g CO2 / km. Za překročení budou automobilky platit pokuty (čtěte dále).

Podle plánu na snižování limitů emisí to u Seatu vychází tak, že v roce 2025 bude muset prodávat čtvrtinu elektrifikovaných aut a v roce 2030 čtyřicet procent.

Pět největších trhů elektromobilů v EU (počet prodaných aut a tržní podíl) v roce 2018

  1. Německo – 67 505 – 2,0 % (HDP na osobu 41 000 eur)
  2. Velká Británie – 59 911 – 2,5 % (37 600 eur)
  3. Francie – 45 587 – 2,1 % (36 200 eur) 
  4. Nizozemsko – 29 695 – 6,7 % (44 900 eur) 
  5. Švédsko – 28 327 – 8,0 % (45 900 eur)

Studie ACEA ukázala, že elektromobily se zatím uplatňují jen v těch nejbohatších zemích. Všechny země, kde elektromobily nedosahují v prodejích ani jednoho procenta tržního podílu, mají HDP na hlavu nižší než 29 000 eur (asi tři čtvrtě milionu korun). Sem patří kromě států střední a východní Evropy třeba také Španělsko, Itálie a Řecko. Nad 3,5 procenta se dostaly jen nejbohatší země s HDP na hlavu nad 42 000 eur (1,1 milionu). Osmdesát procent elektrifikovaných aut (elektromobilů, plug-in hybridů) se prodá v šesti zemích Evropy, z nichž některé jsou právě s nejvyšším HDP, tedy patří k nejbohatším, uvádí ACEA.

Prodeje aut s alternativním pohonem v EvropěProdeje aut s alternativním pohonem v Evropě

 

Na autosalonu ve Frankfurtu to shrnul šéf Seatu Luca de Meo: „První smartphone jsem také měl já a ne moje děti. Stejné to bude s elektromobily – zpočátku jsou pro bohatší zákazníky.“

Aby mohlo být dosaženo plánů EU v oblasti prodeje elektromobilů, mělo by v roce 2030 být v EU celkem 2,8 milionu nabíjecích stanic. To ACEA cituje konzervativní odhady EU. Zatím jich je 144 000, 76 procent z nich přitom jen ve čtyřech zemích – Nizozemsko, Německo, Francie a Velká Británie. V roce 2018 bylo v 11 největších zemích EU k dispozici pouze 47 vodíkových čerpacích stanic,17 členských států nemělo ani jedinou čerpací stanici na vodík. V EU existuje asi 3 400 čerpacích stanic zemního plynu, což je o 17,5 procenta více než v roce 2014. Dvě třetiny z toho jsou ale soustředěny ve dvou zemích (Itálie a Německo). 

Prodeje elektromobilů ve světěProdeje elektromobilů ve světě

 

Hrozí kolaps?

KOMENTÁŘ

Automobilky se konečně ozvaly, když doteď víceméně mlčely. Začal to stejně jako Dieselgate vlastně Volkswagen. Ten kromě toho, že si po aféře s manipulacemi v USA nasypal popel na hlavu, výrazně změnil strategii a ve velkém rozjel projekt elektromobilita. Přidaly se i ostatní značky, které místo toho, aby bojovaly za postupné regulace třeba i vyhrožováním drastickým úbytkem počtu pracovních míst v celé Evropě, tak víceméně pokorně přijaly všechny restrikce. 

„Německo je na pokraji recese a automobilový průmysl je pro jeho ekonomiku zásadní. Výrobci automobilů, jako jsou Volkswagen, Daimler nebo BMW, i dodavatelé komponentů jako Bosch, Continental nebo Schaeffler v zemi zaměstnávají asi 830 000 lidí a jsou provázané se všemi  od výrobců strojů po reklamní agentury a úklidové služby,“ píše Automotive News Europe.

Jestliže nedávno personální šéf Škodovky Bohdan Wojnar v rozhovoru tvrdil, že firma nebude propouštět, bylo to možná spíš zbožné přání nebo krátkodobý výhled. Výroba elektroaut nepotřebuje tolik dělníků, méně prodaných aut bude také znamenat méně zaměstnanců. Větší počet přijatých vývojářů na aplikace pro využívání elektrokoloběžek to nezachrání.

Když nebudou lidé kupovat elektroauta a raději si nechají déle svoje staré se spalovacím motorem, co se stane? Vzdají se automobilky všech příjmů a budou je dotovat ze svého? Nebo se dotací ujmou státy, které je spojí s různou formou sankcí, zákazů vjezdu pro auta se spalovacím motorem apod.? Na dotace pro zákazníky na nákup elektroaut to minimálně v Česku rozhodně nevypadá a různé evropské dotační programy budou s rostoucím objemem prodejů bezpochyby utlumovány.

Elektromobily mají své místo na trhu, jejich vývoj je důležitý pro výzkum skladování energie, vývoj lepších baterií, pro část lidí mají svůj smysl a kouzlo. Ale v současné podobě přes ně nevede cesta k lepšímu životnímu prostředí na planetě, jen k hrozícímu ekonomickému kolapsu. Tlak na snižování emisí má být postupný a ne zacílený hlavně na osobní automobily, ale i na lodě (více čtěte zde), výrobu, zemědělství apod. 

Ať nejdou investice jen do elektromobilů, ale i do snižování emisí u spalovacích motorů, případně do vodíkových aut.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist