Prohlášení akademie věd ke změnám klimatu

Alarmisté rádi zdůrazňují, že na podporu klimatického apokalyptismu se postavila řada akademií věd. Kdyby věděli, jak tyto deklarace vznikají, nechlubili by se tím.

Poprvé to bylo v roce 2001, kdy 16 akademií podpořilo závěry Třetí zprávy klimatického panelu OSN (to byla ta s hokejkou). The Science of Climate Change (Vyšlo jako úvodník v časopise Science 18.května 2001)

V prohlášení se psalo: „Uznáváme IPCC jako nejspolehlivější světový zdroj informací o změnách klimatu a jejích příčinách a podporujeme metodu, jakou tohoto konsensu dosahuje.“(We recognise IPCC as the world’s most reliable source of information on climate change and its causes, and we endorse its method of achieving this consensus)

Takový bianco šek slepé důvěry se musel vymstít. Po pár letech ty samé akademie musely uznat, že ty vychvalované metody jsou vlastně dost mizerné. V roce 2010 po vlně skandálů (Glaciergate, Climategate, Amazongate či Citizen Audit) akademie uznaly, že metody práce IPCC jsou dále neudržitelné (viz).

IPCC si objednala audit a pohořela v něm (2.září 2010)

Od roku 2001 však akademie věd podobné deklarace vydávají každou chvíli:

http://en.wikipedia.org/wiki/Scientific_opinion_on_climate_change

Společnou deklaraci několik akademií věd vydalo i před kodaňskou klimatickou konferencí (viz). Vědci v ní podporují své politické sponzory ve snaze uvalit na občany uhlíkovou daň.

„Je nezbytné, aby na jednáních UNFCCC v Kodani v prosinci 2009 se světoví státnici dohodli na snížení emisí, které je nutné, abychom bojovali proti negativním dopadům lidmi zaviněné klimatické změny.“

Takové deklarace vždy vydává hrstka byrokratů v čele akademie, zpravidla lidé, kteří jsou z jiných oborů a sami o klimatu nevědí vůbec nic. Řadových členů akademií se nikdo neptá. Přesto se deklarace vydávají za názor celé vědecké obce.

SILNÉ ZÁSLUHY PANA STRONGA

Tyto deklarace nevznikají tak, že by národní akademie provedla nezávislý audit zpráv IPCC a shledala, že jsou dobré. Autoři deklarací se jen odvolávají na víru – většina vědců prý těm zprávám věří, i když je nečetla. A to prý stačí.

Vznikají tyto deklarace spontánně nebo někdo tahá za nitky?

První taková deklarace je z roku 2001. Zamysleme se, co se tehdy stalo. Vznikla Inter Academy Council – sdružení uvědomělých akademiků. Tuto organizaci založili politici z OSN, protože potřebovali skupinku ochotných vědců, kteří na požádání budou psát, co si politici přejí. Pro marketing je lepší, když je pod agitačními materiály podepsán vědec místo politika.

Stejně to dělají výrobci zubní pasty, když najmou vědce, aby v reklamě na kameru řekl: „Devět z deseti zubařů doporučuje zubní pastu Rot-a-Dent.“

Zakladatelem IAC je pan Maurice Strong, tehdy pravá ruka šéfa OSN Kofiho Annana. Jak vidíte, abyste zmanipulovali světové akademie věd, není třeba světové spiknutí. Stačí k tomu jediný člověk – pokud je na vrcholu potravního řetězce. Tak jako ke změně výrobního programu fabriky není třeba spiknutí – stačí výměna ředitele.

Nic rozsáhlého, všichni ti lidé v tom zapojení se potkávají na schůzích a konferencích, politici i vědci, popíjejí spolu šampaňské a cpou se chlebíčky, často si říkají křestním jménem, jsou to prostě drazí kolegové.

„Hele Franto, potřebuju prosadit uhlíkovou daň, aby se zachránila planeta, vesmír a vůbec.“ – „Jasně, však jsme kámoši, my s chlapama to nějak podpoříme.“

Strong IAC založil s pomocí šéfa Americké akademie věd Bruce Albertse (první vůdce IAC). Na oplátku Bruce kamarádovi Mauricovi v roce 2004 za vynikající zásluhy o politizaci vědy zajistil „Public Welfare Medal“. Strong byl první neamerický občan, který toto vyznamenání od Americké akademie dostal. (Strong se o založení IAC zmiňuje i ve své děkovací řeči)

http://interacademycouncil.net

Na založení IAC se pracovalo dlouho. Strong se o spolupráci s Albertsem zmiňuje už ve svých pamětech Where on Earth Are We Going (vydáno 1999). Připomínám, že Maurice Strong je předním členem tzv. Římského klubu, který v knize „Meze růstu“ učinil z alarmismu politickou doktrínu. Strong také v roce 1992 řídil Summit Země v Rio de Janeiro, kde státy souhlasily, že budou bojovat proti CO2.

Abyste dostali „Medaili za využití vědy pro veřejné blaho“, stačí být kamarád se šéfem Akademie. Nemusíte ani být příznivec vědy – Strong je nevzdělaný guru sekty soudného dne z Baca Grande v Coloradu. President University míru v Kostarice, která byla založena New Age mystikem Robertem Mullerem na základě proroctví z hory Rasur. Zakladatel UNEP (Ekologický program OSN, 1972), která se stala ztělesněním nevědeckého přehánění a nepravd.

http://www8.nationalacademies.org/onpinews/newsitem.aspx?RecordID=12032003

http://www.nasonline.org/programs/awards/public-welfare-medal.html

http://nas.nasonline.org/site/DocServer/strong_remarks.pdf?docID=571

Když se provalily aféry Climategate a Glaciergate, šéf OSN pověřil právě loajální kádry InterAcademy Council, aby skandály klimatického panelu OSN „vyšetřili“. A tak došlo ke komické situaci, kdy jedna komise OSN „nezávisle“ vyšetřuje druhou komisi OSN. Tedy OSN vyšetřuje sama sebe. Podle toho to také dopadlo. Chyby už nešlo popřít, ale nikdo nebyl potrestán, vznikla jen bezzubá doporučení jakýchsi reforem, na které stejně nedojde.

V.Kremlík. Climategate – parodie na nezávislé vyšetřování (NP 7.června 2010) (Analýza složení vyšetřovacího panelu – samé oteplovací kádry. Zde jsem i analyzoval prapodivný jmenovací postup, který zajišťuje, že se do IAC nedostane nikdo se samostatným myšlením)

Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ

Stejným rodinným stylem to probíhá i u nás.

http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/poradni_organy/komise_pro_zivotni_prostredi.html

„Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k diskusi o klimatických změnách“ vzniklo v dubnu 2007 a je pod ním podepsán MUDr Radim Šrám, předseda této komise.

„Diskuse (o Čtvrté zprávě klimatického panelu OSN) neprobíhá jen v odborných časopisech ale i na stranách deníků a v televizních pořadech. Bohužel, řada příspěvků trpí značnou neinformovaností. Četná jsou základní neporozumění, dílčí omyly a dokonce dezinterpretace zjištěných fakt.

Uvést mýty na pravou míru je jistě správné rozhodnutí. Jenže komise k tomu přistoupila opět stylem já na bráchu brácha na mě. Podle zásady, že my kluci a holky, co spolu mluvíme, musíme držet při sobě.

Proto jsme se rozhodli v tomto stanovisku shrnout základní znalosti tak, jak vyplývají z práce českých klimatologů i tisíců našich kolegů v zahraničí.“

Všímáte si toho jazyka? Komise ani nepředstírá nezaujatost. Otevřeně se identifikuje s klimatology – jsou to „naši kolegové“.

V deklaraci AV ČR se píše, že byla připravena na základě semináře „Globální změna klimatu: vědecké poznatky„, který se konal v dubnu 2007. Kdo na semináři vystupoval? To vidíme z pozvánky. Nemešová, Kalvová, Metelka, Pretel. Jestli klimatologové mluví pravdu a celou pravdu, to komise nezkoumala.

Komise se ani nepokusila o porovnání a prověření argumentů obou stran. Komise ve svém „prohlášení“ pouze „shrnuje“, co prý tvrdí jejich kamarádi. A tito kamarádi-klimatologové zase z druhé ruky opakují, co slyšeli v IPCC. Jestli IPCC mluví pravdu a celou pravdu, to přitom netuší. Protože nikdo z nich není odborník na PŘÍČINY klimatických změn, sami tomu nerozumí.

Je to taková hra na tichou poštu.

AV ČR vyslechla jen jednu stranu sporu. Žádný „klimaskeptik“, žádný z kritiků IPCC, pozván nebyl. Je to jako by u soudu nebylo umožněno obžalobě, aby předvolala svoje svědky. Komise se sice staví, že jako chce rozhodnout v jakémsi sporu, ale přitom názory skeptiků nijak nevyvrací ani nekomentuje – protože se s nimi neobtěžovala seznámit.

Závěr? Klimaskeptici očividně nedrží krok s dobou. Byli jsme vychováni v přesvědčení, že vědci se mají vyjadřovat jen k věcem, které nestranně, bez emocí a nezaujatě prozkoumali ze všech stran a kde mají důkazy. To jsou ale dnes asi už zastaralé metody. Moderní věda vydává k vážným společenským problémům stanoviska podle toho, kdo se s kým zná a kdo je s kým kamarád.

Možná by se akademici do nového školního roku mohli zamyslet, jestli je to tak v pořádku.

Zdroj