Protesty zemědělců se rozšířily do celé Evropy. Ústupky už jim nestačí. Chtějí zrušit Green Deal

Důvod je prostý. Zemědělci se mají čím dál hůř a viní z toho zelenou politiku Evropské unie a jí podřízená opatření národních vlád. K těm se navíc přidalo zaplavení trhu levným ukrajinským obilím.

Blokády silnic a dálnic doprovázejí nejrůznější neplechy a happeningy typu zasypání úřadu nebo McDonaldu hnojem. Na první pohled úsměvné akce už ale svým rozsahem a hlavně potenciálem dále se šířit dělají vrásky unijním byrokratům v čele s Evropskou komisí. Ta slibuje ústupky, farmáři ale vzkazují, že na to už je pozdě.

Tradičně masivní jsou protesty ve Francii, kde farmáři o víkendu zablokovali rozsáhlé části dálniční sítě a paralyzovali tak dopravu. Premiér Gabriel Attal sice v pátek slíbil nezvyšovat daň na naftu pro zemědělské účely. Protesty tím ale nezastavil.

Podle neoficiálních čísel policie, o kterých informuje stanice BFM TV, se v sobotu ve Francii uskutečnilo 38 blokád, do kterých se zapojilo 700 zemědělců. V pátek to při tom bylo 113 blokád s účastí 17 500 zemědělců. Organizátoři francouzských protestů nicméně mluví o tom, že si jen potřebují odpočinout, přeskupit síly, přehodnotit strategii a k blokádám silnic a dálnic se vrátí.

Některé z požadavků francouzských farmářů mají národní charakter, jiné se ale shodují s požadavky kolegů z dalších zemí a mají nadnárodní, celounijní přesah. Zemědělcům napříč Evropskou unií vadí rostoucí ceny pohonných hmot, povinnost nechávat 4 % orné půdy volné nebo snížit využití hnojiv o 20 %.

Obdobně kritická jako ve Francii je situace v Německu. Zemědělci tam už týdny vyjíždějí k protestům v mnoha spolkových zemích. Důvod jejich protestů je stejný – cena nafty, náklady spojené se zelenou politikou Bruselu a nízké výkupní ceny.

Centrum Berlína minulý pátek na protest proti zvyšování mýta zablokovali nákladní dopravci s více než stovkou kamionů. Do ulic německé metropole vyrazili také nespokojení farmáři. K protestu využili potravinářský veletrh Grüne Woche, který v pátek v Berlíně začal a považuje se za největší svého druhu na světě.

V sousedním Nizozemsku, které je po USA druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě, protestují zemědělci od června 2022. Začali blokovat dálnice a protestovat před domy politiků kvůli snaze vlády snížit emise redukováním počtu hospodářských zvířat.

K Němcům, Francouzům a Nizozemcům se ale nově přidávají také Portugalci, Španělé a Italové. Těm zase vadí povinná úspora vody kvůli suchům. Jejich polské, slovenské, maďarské, bulharské a rumunské kolegy dohnaly k protestním blokádám silnic nízké ceny dováženého ukrajinského obilí, které jim znemožňují prodat vlastní úrodu.

Bulharští a rumunští zemědělci reagovali blokádou hraničních přechodů s Ukrajinou. V Polsku vedly protesty v dubnu 2023 k rezignaci ministra zemědělství. Polští zemědělci začali spolu s řidiči kamionů blokovat hranice s Ukrajinou loni v listopadu. Na počátku ledna blokádu přerušili po dohodě s vládou, která jim poskytuje dotace. V Rumunsku zemědělci pokračují v tlaku na vládu a 14. ledna opět demonstrovali kvůli daním, které jsou podle nich příliš vysoké.

Leyenová zahájí „strategický dialog“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s šířícími se protesty zemědělců připustila, že v Evropské unii  “dochází k rostoucímu rozdělení a polarizaci”. Reagovala ale jen vágním prohlášením, že „zahájila strategický dialog” mezi zemědělskými skupinami a rozhodujícími činiteli EU“.  

Brusel nicméně kvůli chystanému dalšímu prodloužení dovozu ukrajinských zemědělských produktů bez cel a kvót chystá pro země sousedící s Ukrajinou nové pojistky, napsala ČTK. Podle eurokomisaře Valdise Dombrovskise, který má v komisi na starosti koordinaci práce v hospodářství, budou odpovídat potřebám jednotlivých zemích a umožní Bruselu zablokovat dovoz v situaci, kdy trh v některém státu bude zahlcený.  Je otázka, zda to bude rozzuřeným zemědělcům stačit.

Zdroj