PRVNÍ AUTOMOBILKA PŘIZNALA, ŽE ELEKTROMOBILY DNES ANI NEMOHOU BÝT ČISTÉ

Je to svým způsobem fascinující. Automobilky nám nejprve léta prezentují elektrické modely jako spásu planety, aby nyní Mercedes veřejně přiznal, že v tuto chvíli reálně ekologické být ani nemohou a teprve řeší, jak by takové jednou mohly být.

Elektromobilitě vyjadřuje absolutní závazek jedna automobilka za druhou. Prakticky všechny přitom mluví o udržitelné mobilitě, jakkoliv je jasné, že hnacím motorem těchto změn v prvé řadě nařízení politiků. Ti se rozhodli považovat alternativní pohon za jediný čistý, stejně jako dříve podporovali ten dieselový. Aby přitom nově svým slovům dodali co největší možnou váhu, svázali s čímkoli jiným takové pokuty a další omezení, že výrobci vlastně nemají jinou možnost, než na elektrovlak naskočit. I kdyby od nich taková auta nikdo nechtěl.

Již od chvíle, kdy politické tlaky vyšly najevo, poukazujeme na ne až tak viditelné problémy spojené s elektromobilitou. Elektrický pohon totiž ani zdaleka není tak čistý, jak se zejména Brusel snaží podat. Na paměti je třeba mít hlavně těžbu vzácných kovů, která vede k poškozování životního prostředí v Chile (lithium), Kongu (kobalt) či Austrálii (nikl). Ze všech těchto zemí jsou navíc dané materiály sváženy loděmi do Číny, kde probíhá rafinace. Teprve poté dochází na výrobu baterií, jenž následně s pomocí oněch lodí zamíří zase zpět do světa.

Vše výše zmíněné je známo již delší dobu, politici však jedou přesně dle pořekadla „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Pokud by přitom elektromobily oblepili podobnými snímky, jakými ozdobili krabičky od cigaret, jen málokdo by si je koupil. Koneckonců, chtěli byste jezdit autem, jehož vznik lze spojit s otrávením spodní vody v Chile, dětskými pracemi v Africe či přispěním k likvidaci Velkého bariérového útesu v Austrálii? Nejspíše nikoliv. I proto se zkrátka o těchto problémech mlčí, i když existují.

Jak se nicméně zdá, ne všichni hodlají jen mlčet. Momentálně se k tomuto tématu vyjádřila Renata Jungo Brüngger, šéfka právního oddělení německého koncernu Daimler. Ta naznačila, že s bateriovou elektromobilitou již nesmí být spojováno takové znečištění, jaké zde bylo doposud a že jde o problém, který firma začíná řešit. Jak nicméně dodává, „nejde o sprint, ale o maraton“. Ze dne na den se tedy nic nezmění, místo toho by Němci chtěli být v případě používaný materiálů a pozadí jejich vzniku plně transparentní do roku 2028. Je však otázkou, zda něco takového mohou splnit, a pokud ano, jak toho dosáhnou.

„Kobalt, lithium, nikl, to vše nadále zůstává problematickými případy,“ uvedla Jungo Bruengger. A dodala, že kupříkladu v případě Konga Mercedes o dětských pracích ví, ovšem materiál prý odebírá jen z těch dolů, které lidská práva neporušují. Tomu ovšem můžeme věřit a také nemusíme. Ostatně si jen stačí vzpomenout, jak snadné je udělat uhelnou energii čistou – stačí si koupit emisní povolenku. Při těžbě kobaltu tak mohou děti mizet ze zřetele jen ve chvíli, kdy jsou na místě auditoři.

Tím nechceme Mercedes nikterak očernit, ve výsledku je ostatně chvályhodné, že se o daném problému rozhodl alespoň veřejně mluvit. Ovšem jsou to pořád jen slova, navíc přicházející roky poté, co nám byla stoprocentní elektrifikace aut předložena jako budoucí stav, o kterém se nediskutuje. Přijde to někomu normální?

Zdroj