ilustrační foto |
Německá politická reprezentace v čele s kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem je v Evropě, a zejména na Ukrajině vnímána tak, že se snaží mít za každou cenu dobré ekonomické vztahy s Ruskem.
Není ostatně divu, protože Německo ve své energetické koncepci z velké části musí spoléhat na dodávky ruského plynu. Od roku 2011 totiž postupně odpojuje své jaderné elektrárny a nyní se k tomu přidávají i uhelné zdroje. Poslední stabilní komoditou v energetickém mixu tak zůstává právě zemní plyn, který se má stát zásadním překlenovacím zdrojem, než se dobuduje infrastruktura pro obnovitelné zdroje energií.
Debata o úplném zákazu dovozu ruského plynu, který kromě Ukrajiny požadují i Spojené státy, je v Německu velmi vyhrocená. Zástupci průmyslu namítají, že okamžitý výpadek by pro nejsilnější ekonomiku v Evropě znamenal v podstatě neřešitelné problémy. A ve stejném duchu se vyjadřuje většina německých politiků.
CHAOS, BANKROTY A PROPOUŠTĚNÍ. NĚMECKÉ FIRMY VARUJÍ, ŽE BEZ RUSKÉHO PLYNU PŘIJDE KATASTROFA
Pokud by Německo přišlo o dodávky ruského plynu, mohla by tamní ekonomice hrozit nejvážnější krize od druhé světové války, obávají se firmy na této komoditě závislé.
Behaviorální ekonom Armin Falk ale dokládá, že běžní Němci jsou v tomto ohledu mnohem odvážnější. „Není to jen otázka ceny, ale i důstojnosti. Jde o naši národní identitu,“ řekl v rozhovoru pro deník Die Welt , když hovořil o tom, že většina obyvatel Německa nemá problém s tím, aby se země – krátkodobě – vrátila k jádru i uhlí, aby nemusela být závislá na diktátorovi z Kremlu. A za plyn si připlatit, pokud se bude muset dovážet z Ameriky, Austrálie nebo Kataru.
Falk tvrdí, že lavírování sociálnědemokratického kancléře Scholze mezi Moskvou a Kyjevem je spíše zneklidňující než povzbuzující. Z průzkumů veřejného mínění, které provádí v rámci Institute on Behavior & Inequality, vyplynulo, že se 69 procent oslovených respondentů vyslovilo kladně k zastavení dovozu ruské ropy, plynu i uhlí.
NĚMCI ZAČÍNAJÍ POCHYBOVAT: BOJKOT RUSKÉHO PLYNU NÁS POŠKODÍ VÍC NEŽ PUTINA
Němečtí politici se na tom, zda zastavit dovoz plynu a ropy z Ruska, zdaleka neshodují. Většina dokonce tvrdí, že víc než Kreml by okamžitý bojkot poškodil německou ekonomiku.
Dvě třetiny Němců jsou ochotny platit vyšší cenu za plyn , pokud to zvýší tlak na Putina, aby přestal válčit na Ukrajině. A nejvyšší podíl je u voličů Zelených, kde embargo podporuje 88 procent respondentů. Navíc se ukázalo, že polovina voličů Zelených souhlasí s tím, aby se v této situaci prodloužila životnost jaderných elektráren. Obecně je ochota odstřihnout se od ruských energií vyšší na západě země a u lidí, kteří mají vyšší příjmy.
Ekonom kritizuje počínání kancléře, který spíše varuje před ekonomickými důsledky války, místo aby Němce uklidnil a povzbudil s tím, že to jejich (bohatá) země zvládne, podobně jako se německé ekonomice i společnosti podařilo vyrovnat s pandemií covidu. Falk dodal, že současná krize na Ukrajině ukazuje, že Evropa může být silnější nejen v rámci NATO, ale i v rámci EU, pokud postupuje jednotně.
Zdroj