S kuřáky v panoptiku hrůzy
Uveřejněno dne 26 ledna 2018 000 8:55
Před Vánocemi jsou fronty u podkladen zvláště dlouhé. Odměnou za ztrátu času je možnost déle než jindy vychutnávat galerii odpudivých obrázků prokouřených plic, hrdel s dírou na dýchání a dětí na umření. Návštěvu v obchodě tak zaplatíme dvakrát; za nákup a ještě tím, že nedobrovolně postáváme v panoptiku hrůzy.
Kouří sice jen necelá třetina lidí, ale naši bruselští poručníci nás opruzují všechny. A přitom ti, kteří sídlí daleko za horizontem života normálních lidí, nikdo neoprávnil v tomu, aby nám svým vlezlým spasitelstvím otravovali život.
Navíc lze o účinnosti jejich poučování oprávněně pochybovat. Neříkají to pouze výzkumy, nýbrž i prostá úvaha. Kouřit jsem se před mnoha lety odnaučil sám od sebe. Ale jak se znám, tak by mě to, že mě k tomu nutí autorita, kterou neuznávám, vedlo s jistotou ke zcela opačnému chování. A vsadil bych se, že přesně takhle to funguje i u mnoha jiných lidí.
Spasitelské kampaně shora jsou samy o sobě hrozně otravné, ale jde i o něco důležitějšího. Úspěšnost západní civilizace stojí na víře ve svobodného člověka , který rozhoduje sám za sebe. A ke svobodě patří i to dělat zdánlivé nebo skutečné hlouposti. Ti, kteří vládnou, se již desetiletí věnují hlavně tomu, jak naši svobodu stále více omezovat. A i diktatura ve jménu shora určeného dobra je diktaturou.
Je konec roku a čas předsevzetí. Dobrá předsevzetí kuřaků někdy skončí špatně. Ale předsevzetí politiků zlepšit náš život vedou spolehlivě ke katastrofě. Přemýšlejme o tom, co s tím uděláme.