Šéf klimatologů OSN Radžendra Pačaurí stíhán kvůli skandálu
Uveřejněno dne 26 února 2016 000 12:02
The Energy and Resources Institute (nadace indické korporace Tata), kterou Pačaurí pomáhal kdysi zakládat, si tedy nevybrala zrovna nejlepší dobu na to, aby Pačaurího povýšila. Právě v těchto dnech bylo oznámeno, že ve firmě vznikne nová vrcholná funkce (Executive Vice Chairman) a bude svěřena právě jemu.
Ozvaly se ihned protesty. Studenti TERI University odmítli přijmout při promoci svoje diplomy z rukou Pačaurího. „Rozhodli jsme se, že jako studentská organizace nemůžeme mlčet,“ uvedli v prohlášení. Pačaurí poté zatroubil na ústup. Vymluvil se, že z důvodu „časového zaneprázdnění“ se nebude promoce – tak jako tak – účastnit. Následně si z TERI urychleně vzal dovolenou a zmizel – na dobu neurčitou. Zbrusu novou funkci výkonného místopředsedy TERI tedy zatím převezme někdo jiný.
Sexuální skandál není žádným překvapením u člověka, který už před lety publikoval pornografický román „Return to Almora“. Očividně autobiografický román – ve stylu „Padesát odstínů šedi“ – popisuje sexuální dobrodružství šedesátiletého indického klimatologa jménem Sanjay Nath, který cestuje po světových konferencích za peníze daňových poplatníků.
Knihu vydal Pačaurí uprostřed aféry Climategate, zrovna když prasklo, že pod jeho vedením IPCC publikovala spoustu mystifikací (Glaciergate, Amazongate, Africagate). Přebírala drby z nevědeckých brožurek ekologických extremistů (tzv. šedá literatura). Možná měl Pačaurí více času věnovat ověření vědeckých tvrzení IPCC místo aby si v letadle psal čuňačinky.
Pačaurího literární umění čtenáře dovede rozpálit více než globální oteplování. V jedné kapitole Sanjay a jeho kolegové kupříkladu stojí frontu, aby se vystřídali na chudé místní dívce Sajni. „Sanjay viděl obrys snědé dívky ležící na Vinayově posteli. Přemohl ho chtíč, jaký nikdy předtím nepocítil… Serval ze sebe šaty a začal Sajni osahávat, hnětl její bujná ňadra.“
Revealed: the racy novel written by the world’s most powerful climate scientist. Telegraph 30.1.2010.
Inu, z dalšího svatého muže klimatického náboženství se vyklubal pokrytec. Druhé lidi puritánsky nabádá k mravnosti a odříkání, že máme méně konzumovat a snižovat svou uhlíkovou stopu. Zato sám si užívá konzumního života a luxusu, létá si po konferencích do zahraničí, žije si z našich peněz a obtěžuje své podřízené.
V jeho rezignačním dopise z IPCCC není ani stopa lítosti, žádná omluva. Jsou to dvě stránky sebechvály, jak skvělou práci v čele IPCC odvedl. „Ochrana Planety země, přežití všech druhů a udržitelnost našich ekosystémů jsou pro mě víc než poslání. Je to mé náboženství, můj osud,“ dojímá se dr. Prasák nad svou ctností a ušlechtilostí.
Škoda, že se k tomuto „náboženství“ hlásí jen slovy, ne skutky. Pačaurí přiznává: „Je jistá oblast, kde jsem bohužel vinen velkou uhlíkovou stopou a to je cestování. Bohužel s tím nemohu nic dělat, protože musím šířit poselství po celém světě a přesvědčovat lidi, že je tu vážný problém, který musíme řešit,“ vymlouval se. Kdo ale bude věřit kazateli, který káže vodu a sám pije víno? Za rok a půl práce v IPCC nalétal 120 dálkových letů a vyprodukoval okolo 120 tun oxidu uhličitého. To je 120 krát více než u průměrného Inda (zdroj). Kdyby Pačaurí opravdu chtěl snížit světovou uhlíkovou stopu, zrušil by mezinárodní klimatické konference.
Pačaurí měl odstoupit už před lety, když vyšlo najevo, že pracuje pro indickou energetickou korporaci Tata. Je to stejný střet zájmů, jako by v čele klimatologů stál ředitel ropné firmy Exxon či BP. Jenže tehdy se skandál zametl pod koberec. Objednal si „nezávislé“ vyšetření od firmy KPMG, kterou řídil jeho kamarád Yvo de Boer, který až do krachu konference v Kodani byl šéfem UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu). KPMG uvádí, že nejde o „audit“, protože zkoumali jen papíry, které jim Pačaurí sám poskytl a jejich pravdivost nekontrolovala. Podle novinářů ale „nezávislé“ šetření Pačauriho „očistilo“.
Pačaurí, kterého novináři označovali za „nejlepšího světového klimatologa“ je ve skutečnosti železniční inženýr. Že takový člověk mohl být tak dlouho v čele světové klimatologie, jasně dokazuje, že do IPCC se lidé nevybírají podle vědecké erudice, ale podle politické loajality. Marc Morano, šéfredaktor Climatedepot.com rezignaci komentuje: „Kdyby Pačauri měl špetku slušnosti, býval by rezignoval hned po skandálu Climategate v roce 2009… Museli jsme ale počkat teprve na indický soudní systém, aby Pačaurího dostal. Pro IPCC je to dobrá zpráva. Konečně se zbavila této politické a etické rakoviny.“