Ostatně, základem zelené politiky není růst – a dokonce ani „nerůst.“ Ve skutečnosti je i svými vlastními strůjci definována jako „opak růstu“ – tedy jde o něco jako antipokrok, návrat do dob minulých.
Zatím je Německo podle ekonomů ve stavu „nerůstu,“ nicméně stávající politika zřejmě skutečně povede nadále dolů – samozřejmě pokud se něco zásadně nezmění.
Německo bylo nuceno opět začít využívat již odstavené uhelné elektrárny, jinak se spoléhá zejména na francouzské jaderné elektrárny a samozřejmě i na zcela nespolehlivé zdroje ze solárů a větrníků.
A na sebezničující směřování německé ekonomiky nyní upozorňuje dokonce i tamní mainstream.
„Německá ekonomika bude stagnovat tak dlouho, dokud bude spolková vláda posedlá přechodem na zelenou energii a oddaná byrokracii,“ prohlásil prezident Federace německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm.
V rozhovoru pro německé noviny Die Welt Russwurm kritizoval hospodářskou politiku liberální federální koaliční vlády, která předsedala dramatickému poklesu globálního ekonomického postavení Německa a prosazovala uzavření jaderných elektráren v době, kdy ceny energií zůstávají vysoké a další evropské země zvýšily svou výrobu jaderné energie.
„Stačí se podívat na tvrdá fakta, statistická data od ekonomů: Německo je nyní často na konci žebříčku v globálním ekonomickém srovnání. To nás jako průmyslovou a exportní zemi musí znepokojovat,“ řekl šéf přední německé průmyslové organizace.
„Je to o rámci. A to je dáno politikou a státem. A spousta věcí už není správná.“
Russwurm zdůraznil Zelenou dohodu pro Evropu, podporovanou německou vládou, která učinila cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 právně závazným, jako klíčový problém, kterému čelí podniky působící v Německu a v širší Evropě.
Ve srovnání s americkým zákonem o snížení inflace, který se snažil zlevnit zelenou energii, se Evropa místo toho rozhodla zdražit fosilní energii, což je krok, který způsobil obrovský rozdíl v dopadu na výrobní náklady a tím i na globální konkurenceschopnost společností.
„Musíme být upřímní ohledně toho, kolik bude energie bez CO2 stát v dlouhodobém horizontu – nejen větrná a solární energie, ale včetně nezbytných záložních kapacit, když slunce a vítr energii neposkytují,“ dodal.
Russwurm zdůraznil, že aby Německo splnilo své ochromující cíle v oblasti zelené energie, musí postavit plynové elektrárny na vodík, které jsou bezuhlíkové. Dodal, že vláda potřebuje postavit nejméně 50 elektráren, ale řekl, že ani jedna ještě není ve výstavbě.
„Pro distribuci energie jsou zapotřebí masivní investice do rozvodných sítí – to vše souběžně s mnohonásobným rozšířením větrné a solární kapacity. Je nejvyšší čas udělat za ním tlustou čáru a sdělit, kolik nás bude nakonec cesta k dekarbonizaci stát. Očekávám tuto transparentnost od politiků,“ řekl Russwurm.
Prezident BDI trval na tom, že „inovace jsou naším nejsilnějším nástrojem, který jsme v Německu vždy zvládli velmi dobře“, ale varoval, že to je potlačováno vysokou úrovní byrokracie, která drží zahraniční investice stranou.
V jiném rozhovoru zveřejněném na zpravodajském serveru Merkur Russwurm tvrdil, že současná německá hospodářská recese byla „sama vytvořena, protože země se zatížila příliš mnoha překážkami.“
„Největším problémem je, že jsme se zamotali do uzlu byrokracie, regulace a dohledu, který je ohromující a činí nás příliš pomalými,“ řekl.
„Pokud se zaměříme na inovace, a to musíme, pak to tak nemůže zůstat. Inovace má vždy něco společného s pokrokem, s rychlostí. Toho je obrovský nedostatek.“
Varoval, že Evropa se stala příliš byrokratickou a že to, co se v poslední době vyvinulo na všech úrovních vlády, je pro průmysl příliš komplikované a ochromující.
„Každá společnost čelí obrovským byrokratickým požadavkům. Nikdo nepochybuje o dobrých úmyslech. Požadovaná úplná dokumentace je však naprosto nadměrná. Pokud by se to aplikovalo na soukromý život, znamenalo by to, že by například řidiči museli aktivně hlásit každou parkovací transakci úřadu: kdy, kde a jak. Zní to absurdně? Ano. Ale přesně tak dnes tento zákon funguje,“ řekl.
„Existuje nekonečná byrokracie: ve společnostech kvůli přemrštěným požadavkům na podávání zpráv a v orgánech, které tyto zprávy vyhodnocují. Výsledkem je naprostý nepoměr mezi úsilím a přidanou hodnotou,“ dodal.
Když byl dotázán na reakci federální vlády na jeho obavy, Russwurm trval na tom, že neexistuje žádný znalostní deficit, ale nedostatek „odvahy porušit zastaralá pravidla“.
„Bez inovací ztrácíme konkurenceschopnost. Naléhavě potřebujeme přístup k inovacím, který bude více orientován na příležitosti. Není to o ignorování rizik, je to o umožnění příležitostí,“ dodal.
Německo vstoupilo do technické recese na začátku tohoto roku poté, co vykázalo dvě po sobě jdoucí čtvrtletí kontrakce, pokles o 0,5 procenta následovaný poklesem o 0,3 procenta.
Vůdce opozice Freidrich Merz, jehož strana CDU v současné době vede celostátní průzkumy, řekl německým novinám Bild am Sonntag, že souhlasí s tím, že zelená politika a byrokracie byly hnacím faktorem v mizejícím bohatství země.
„Bohužel, rok 2023 bude rokem recese,“ řekl Merz a varoval, že „pokud se šílené množství byrokracie brzy nezastaví, pokud ceny energií rychle neklesnou, pak ani rok 2024 nebude dobrým rokem.“
Zde je však nutno připomenout, že to byla právě vláda Merkelové – tedy jeho CDU – kdo rozhodl o úplné likvidaci jaderných elektráren a plně podpořil současné směřování energetické politiky Německa.
Německý ekonomický institut očekává, že HDP v zemi do konce roku klesne až o 0,5 procenta, což povede k poklesu ekonomické výkonnosti zpět na úroveň, na které byla v roce 2019.
Jako hlavní faktory současné ekonomické paralýzy uvedla vysoké úrokové sazby, drahou energii a slabý export.
Tolik zprávy z Německa, které jen potvrzují, že nesmírná závislost naší ekonomiky na německé znamená, že Německo potáhne dřív či později ke dnu i nás.