Skutečný dopad působení člověka na podnebí?
Uveřejněno dne 1 prosince 2015 000 8:54
Poslední dobou nás trápí extrémní sucho. Sucho je způsobené nedostatečným množstvím vody v atmosféře. Pokud nás trápí „sucho“, potom by satelity sledující počasí měly zaznamenat, proč je v atmosféře méně vody? A satelity, překvapivě, příčiny sucha skutečně odhalily.
Jev nazvaný „Global dimming“ popisuje snižování prostupnosti světla atmosférou, způsobené lidskou průmyslovou činností. Atmosférické prachové částice rozptylují přímé sluneční světlo dopadající na vodní hladiny, a tak drasticky redukují tvorbu vodní páry. Z atmosféry bez páry potom nezaprší, a nezaprší. Za extrémní sucha tedy může hlavně „kouř“, jenž rozptyluje přímé sluneční světlo dopadající na vodu na povrchu planety.
Například Českomoravské zimní inverze jsou způsobené prachem, kouřem, a smogem. To není normální zima. Normální „ladovská zima“ je, když do zasněžené krajiny září silné slunce, a tak tvoří páru na další sněžení. Nejdůležitější proměnná je v tomto případě množství přímého slunečního světla dopadajícího na vodu na povrchu. V Čechách si to ale vždycky zakouříme, světlo se v naší zaprděné atmosféře rozptýlí, a tvorba páry se v České kotlině v zimě zastaví. Tím vzniká hnusné inverzní počasí, při kterém se nám nedostává ani slunce, ani sněhu.
Problém s CO2, který řeší experti Spojených Národů, je s problémem prachových částic v atmosféře úzce spojen. Průmyslová výroba a letecká doprava prokazatelně přispívají k blokaci slunečního záření dopadajícího na zem, na některých místech dlouhodobě až o 10 – 20%. To je skoro neuvěřitelné číslo, nicméně „vědecky ověřené“. Slunce na zemi svítí míň než před sto lety, a za to prokazatelně vděčíme průmyslové činnosti. Průmyslové oblasti mají díky prachu a kouři v průměru o 15% méně přímého světla ze slunce, a to se projevuje na množství odpařené páry, a to se projevuje na vodních srážkách.
Pravděpodobně nejzávažnější skutečností z hlediska zastánců teorie o globálním oteplování způsobeném oxidem uhličitým je, že průmyslový prach v atmosféře nesnížil teploty, nýbrž „pouze“ množství dopadajícího světla, a tím parnost oceánů. A tím se oslím můstkem dostáváme k rostoucím koncentracím CO2. Otázka, kterou se experti v OSN ptají zní: „Jak je možné, že množství světla dopadajícího na Zem, je o 15% méně, a množství vodní páry v atmosféře je nižší, ale přesto se „globální teplota“ nesnížila, nýbrž naopak „zvýšila“?
Toto je něco jako „oficiální odpověď“ z dokumentu BBC nazvaného „Global Dimming“: „Global dimming nesnížilo globální teplotu, protože pokles dopadajícího světla a tepla byl vyvážen skleníkovým efektem zvýšených koncentrací CO2. Pokud bychom okamžitě zastavili veškerou průmyslovou výrobu a dopravu, dojde díky vyčištění atmosféry od prachu, za současných zvýšených koncentrací CO2, ke skokovému a okamžitému nárůstu teplot třeba o 5°C.“
Že experti z OSN považují růst teploty způsobený vysokou koncentrací CO2 za fakt, snad nemusím nikoho přesvědčovat. Nicméně je překvapivé, že ti samí experti při tom mlčí, že na nás dopadá o pětinu méně světla, než za Lady Josefa. Dovolte mi tedy sepsat důvody, proč expertům z OSN nevěřím:
1. První důvod, kterým odporuji teorii o globálním oteplování způsobeném vysokou koncentrací CO2, jest: „Horko bylo, a horko bude…“ V tomto odkazu
naleznete informace, že vědci studiem ledovců dospěli k závěru, že na planetě bylo kdysi mnohem tepleji než dnes, ačkoliv koncentrace CO2 byly o čtvrtinu nižší než dnes. Z toho plyne šokující zjištění: Planeta Země se umí pořádně zahřát i bez oxidu uhličitého.
2. Druhý důvod, kterým odporuji teorii OSN o globálním oteplování je „úbytek lesů“. Množství CO2 a prachu v atmosféře utěšeně roste, a prý za to mohou lidé tím, že spalují ropu a uhlí. Planeta Země prý není schopná pokrýt takový nával CO2. Prostě ho nestačí dostatečně rychle „filtrovat“. Ke dnešnímu dni mizí ročně na planetě 7,3 miliónů hektarů lesa. Dovedete, vážení experti z OSN, spočítat nárůst CO2 v atmosféře způsobený ztrátou jednoho hektaru lesa? Je to zapeklitý matematický oříšek – o tom nepochybuji.
3. Třetím důvodem, kterým odporuji CO2 teorii je „chladivý efekt lesa“. Strom je aktivní solární chladič, jenž ke své správné funkci potřebuje vlhký vzduch a světlo. Les chladí vzduch, a tím z něj saje vodu. Voda sprší na zem, odpaří se, a tím dále „chladí“. Vsadil bych se o pivo, že voda umí udržet optimální teplotní podmínky na povrchu právě skrze odpařovací a kondenzační efekt. A vsadil bych se o dvě piva, že mokrý slunný les pod parou ochladí vzduch mnohem lépe, než suchý stinný les bez páry. Jestli se tedy člověk dopustil nějakého ekologického průmyslového zločinu, tak podle mě: „vypouštění pevných částic do atmosféry“. Prach způsobil temno a sucho, a stromy bez vody a bez světla CO2 nežerou, a nechladí vzduch.
4. Letecká doprava: Letadla mám rád, ale to co teď vzduchoplavci předvádí, to se mi vůbec nelíbí. Vůbec bych se nedivil, kdyby „chemtrails“ byly součástí PR, jenž zakrývá skutečný dopad letecké dopravy na naše životy. Dopravní letadla mají ráda zimu, a proto létají v nejstudenější atmosférické vrstvě – v „tropopause“. Letadla tam vyfukují CO2 a H2O, a protože je to zrovna v této specifické vrstvě, kam se voda nemá šanci normálně dostat, výfukové plyny boeingů a airbusů se tam rozplyznou jako hnusný opar, a rozptýlí sluneční světlo. Kde dopadá stín „chemtrails/contrails“, přestane se odpařovat voda. Nejde o chemikálie, jde o „stín“.
Daleko horší než horko nebo zima, je „sucho“. Proto za největší problém považuji právě blokování průsvitnosti atmosféry a korespondující snížené odpařování. Expert z OSN by mi na to asi řekl: „No jo, ale když přestaneme blokovat slunce skrze dotovanou leteckou dopravu, tak stoupne teplota o 5°C, a Brusel se ocitne pod vodou!“ Dovolte mi, ve vší skromnosti, označit takové tvrzení za blbost: Pokud přestaneme blokovat Slunce, potom se odpaří a naprší víc vody, která se poté opět odpaří – a během tohoto cyklu bude voda chladit povrch planety tak, že se povrch planety nikdy nepřehřeje…
Pokud je ekologickým výsledkem průmyslové činnosti ve skutečnosti „prašná atmosféra způsobující sucho“, tak to potom vysvětluje úbytek arktického ledu. Arktický led totiž neroste odspoda, nýbrž sněží odshora. Už od sedmdesátých let vědci ví, že prach v atmosféře způsobuje sucho, a že stejný efekt má letecká doprava a průmyslová činnost. A teď se najednou všichni diví, že nám mizí ledovce?Ledovec přece potřebuje vodu, aby mohl růst.
Dovolte mi na závěr vysvětlit pohnutky k sepsání těchto článků: Mám dojem, že Západní Svět žije pod taktovkou jakýchsi průmyslových sebevrahů, kteří se rozhodli zdanit celý svět tak, že zdaní všudypřítomné CO2. A já nejsem o nebezpečnosti CO2 ani trochu přesvědčen. Zato ale vidím mnohem větší, a mnohem naléhavější ekologické problémy úplně jinde! V Číně, v Brazílii… Za problém považuji hlavně „kácení lesů“, „prach a špínu v atmosféře“, ale také „zneužívání“ tropopausy pro leteckou dopravu. Když už musí lítat přes můj barák, tak ať radši lítaj výš, a rychleji! CO2 mi zkrátka nevadí.