Smrt akátům a bramborám!

Jiří Hrdlička

Bylo mi zaloviti v dávné paměti. V době mého mládí býval časopis, jmenoval se Československý rozhlas. Že nekecám, zde je důkaz:

Podstatnou částí tohoto týdeníku byl přehled tehdejších rozhlasových i televizních programů. Kromě toho se v této tiskovině objevovaly různé více či méně zajímavé články. Tuším, že na poslední stránce měla stálé místo rubrika „Poznej a chraň“, kde byla týden co týden čtenářům představena, zobrazena a popsána nějaká zajímavá, vzácná, případně chráněná rostlinka.

Odhaduji, že to muselo být v sedmdesátých normalizačních letech, kdy opět naplno vzplály plameny třídního boje a nenávisti vůči imperialistickému západu, poněkud před tím lehce přidušené a opominuté díky několika opojným měsícům onoho osmašedesátého. Bylo tedy třeba třídnímu nepříteli a západním ideodiverzním centrálám opět ukázat, zač je toho loket a že s tanky za zády s imperialistou zatočíme tak, že si to ani neumí představit.

Inu, zatočili jsme. Tehdy se ve zmíněném periodiku pod titulkem „Poznej a chraň“ objevil podtitulek „Poznej a nechraň!“. Následoval – nebojím se říci – naprostý blábol odsuzující akát, tedy správně botanicky Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), coby strom k nám zlomyslnými imperialisty zanesený jenom proto, aby u nás škodil. Článek barvitě líčil, jak tento nepřátelský strom potměšile šíří ze svých kořenů odporné toxiny, které hubí vše v nejbližším okolí. Tehdy nebyla možnost internetových a vlastně vůbec jakýchkoli diskusí, jak je známe dnes, nicméně autor jako by tušil hlasy obhajující akát jako strom medonosný, a tak vzápětí přispěchal s argumentem, že přeci naše nejskvělejší česká lípa, tedy lípa srdčitá (Tilia cordata), národní to symbol, poskytuje včeličkám vše potřebné k výrobě toho nejskvělejšího medu, se kterým se ten cizácký akátový nedá srovnávat. Nevylučuji, že v závěru článku se dokonce objevila výzva k aktivní likvidaci akátů, ale tím už si nejsem zcela jist.

Možná se, milý čtenáři, divíš, proč si něco takového po tolika letech vybavuji. Ano, byla to tak do nebes volající ptákovina, že nebylo možno ji v paměti neuchovat.

Převalila se desetiletí. Soudruzi ne že by odešli, dalo by se říci, že spíš jen tak poodešli a řečeno s naším drahým Járou: “ … jsou tam a čekají…“

Časy se měnily, Evropská unie nám otevřela svou zdánlivě laskavou, měkkou a vyhřátou náruč a my jsme v ní poslušně se zachumlajíce a něžně vrníce nahradili neekologické rtuťové teploměry ekologickými rtuťovými žárovkami atd. atd. Výčet dalších lahůdek přišedších z Bruselu/Štrasburku by vydal na dlouhý článek. To nechám jiným. Já mám na mysli něco jiného. Dozvěděl jsem se, že EU zvažuje zákaz akátů a jejich vykácení. Na černé listině se ocitnou nepůvodní druhy rostlin.

Nemá cenu, abych citoval celý článek. Pro zájemce je zde.

Označit za nepůvodní rostlinu strom, který se u nás vyskytuje od osmnáctého století, vyžaduje opravdu, ale opravdu velkou dávku blbosti. Ani nevíte, co mi to dá práce, abych nepoužil šrapnely těch nejtěžších kalibrů.

Návrh na likvidaci akátů lze ale vnímat i jinak. Za ta léta se prostě nic nezměnilo. Vše, co je z té odporné Ameriky, je prostě hnusné a je třeba to za každých okolností likvidovat. Ať mi už nikdo neříká, že ta EU nesmrdí socialismem a že to není jen převlečená RVHP.