Soud odsoudil autora hokejkového grafu za utajování dat
Uveřejněno dne 12 září 2019 000 13:46
Ball se omluvit odmítl a trvá na tom, že může dokázat, jak Mann podváděl. Stačí, aby Mann zveřejnil podklady svého grafu. To ale Mann zatvrzele odmítá. Bez toho ale soud nemůže rozhodnout, zda je Mann za podvodníka označen oprávněně či nikoliv.
V únoru 2019 celkem 24 médií a novinářských asociací podpořilo Tim Balla v názoru, že Michael Mann by měl zveřejnit podklady své práce. Utajování neprospívá svobodě slova. Podepsány jsou i Washington Post, TIME Magazine, Society of Professional Journalists, The National Press Club, NBC Universal Media a další.
Soud tedy rozhodl, že případ projednávat nemůže a nebude. A rozhodl, že Mann musí profesoru Ballovi uhradit osm let soudních výloh.
Připomeňme, že spor se týká „kontroverze okolo emailů ústavu pro klimatologický výzkum“ (Climatic Research Unit email controversy). Jak vidíte, tak už to není „aféra Climategate“. Je to jen „cosi“ co se „nějak“ týká emailů „někoho“.
GRAF 1: Co odhalili McIntyre a McKitrick (bibliografie na konci článku). Mann nepohodlná data vyřadil a schoval do adresáře s názvem CENSORED, který se nalezl na universitním serveru. Kdyby to býval neučinil, nevyšla by mu hokejka, ale dostal by středověké teploty podobné dnešním (žlutě). Navíc se Mann dopustil tzv. triku z Nature, který se týkal něčeho jiného – teplot 20. století. |
V jednom z emailů, které tehdy unikly na veřejnost, psal britský klimatolog Phil Jones: „Právě jsem použil Majkův trik z Nature, abych zamaskoval pokles.“ Šlo o trik, jak zatajit před veřejností, že na valné části severní polokoule (a zejména v severských krajích) v letech 1945 – 1990 nedošlo k žádnému oteplení. Naopak mnohde se ochladilo. Majkem se myslí Michael Mann, který ve svém „hokejkovém grafu“ vyřešil tento problém tak, že k údajům z letokruhů přimaloval údaje z jiného zdroje, z teploměrů (ovšem z jiné geografické oblasti). Jones ten trik vylepšil tak, že ani není vizuálně poznat, že jde o míchání hrušek a jablek.
Manipulace v hokejkovém grafu už v letech 2003 a 2005 odhalili Ross McKitrik a Stephen McIntyre. Pozdější studie potvrdily, že Mann variabilitu klimatu v preindustriální éře hrubě podcenil.
Majkův trik z časopisu Nature se stal legendou. Mann nikdy nebyl vyšetřován, jenom si ho jeho kamarádi z university pozvali na kafíčko, zeptali se ho, jestli se cítí vinen, on řekl, že ne a tím to skončilo. Mann pak ale vykládal, že „nezávislé vyšetřování ho očistilo“ (exonerated). A dodnes se stylizuje do pronásledovaného mučedníka „války proti vědě“. V březnu 2019 Mann napsal do novin rozsáhlý článek o tom, jaká by to byla katastrofa, kdyby vláda Donalda Trumpa vytvořila nezávislý panel, který by přezkoumal tvrzení alarmistů. Co je na otevřené diskuse a souboji argumentů špatného, to nevím. Ale někdo se tu asi bojí, že by jeho data neobstála na denním světle.
Nemylme se ale. Toto není vítězství. Zámožný aktivista a kamarád vládnoucích vrstev skoro deset let protahuje soudní spor a finančně ruinuje penzionovaného profesora geografie. Poučení si z toho vzali mnozí. V červnu 2019 organizace Frontier Center for Public Policy se Mannovi omluvil (viz), že ho kritizovala. A stáhla jeho kritiku ze svého webu. Protože jim pohrozil soudem. Na Ballovi prokázal Mann ekonomickou sílu tahat je po soudech třeba do smrti.
Jde o případ tzv. SLAPP případ (Strategic Lawsuit Against Public Participation), tedy strategickou žalobu proti veřejným aktivitám. Cílem není soud vyhrát. Ale zadupat prostého občana do země soudními výlohami. V mnoha právních systémech je to ilegální.
Shame on you, Mr Mann, shame on you.