Stát vybral díky drahým energiím rekordní DPH. Stanjura se radoval, firmy krachovaly, lidé chudli
Uveřejněno dne 10 března 2025 000 13:40
Ačkoliv název skupiny „Energie není luxusní zboží“, vedené bývalou předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, může vzbuzovat úsměv, o legraci se rozhodně nejedná. Jak totiž napsal ve svém textu pro kurzy.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, česká ekonomika vykazuje od druhé poloviny roku 2021 v rámci Visegrádské čtyřky bezkonkurenčně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má pak Česko elektřinu a plyn nejdražší v Evropě.
Kromě toho člen Národní ekonomické rady státu ve svém textu ze začátku února píše o tom, že v čase od prvního pololetí 2021 do prvního pololetí 2024 narostla cena elektřiny českým domácnostem s běžnou úrovní spotřeby o 88 procent. Přitom v Polsku se jednalo o 36 procent, na Slovensku a v Maďarsku o 8 procent. A to je Česko v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největším čistým vývozcem energií.
Čím to? Do značné míry stojí za neradostným stavem skutečnost, že Česko upustilo v září 2023 jako první ze zemí Visegrádu od státní pomoci s platbami za energie. Proto celý loňský rok platily firmy a domácnosti mnohem více za elektřinu a za plyn, což se pochopitelně promítlo do cen, protože firmy se logicky rozhodly navýšené náklady na energie částečně kompenzovat zvýšenými sazbami za své produkty a služby. A kde hledat důvody neradostného stavu, přičemž řešení je v nedohlednu?
Závětrný Pepa
Na konci listopadu 2021 tehdejší místopředseda STAN Věslav Michalik oznámil, že se nebude ucházet o post ministra průmyslu a obchodu. Svůj krok vysvětlil tím, že byť jeho dřívější podnikání na Kypru bylo v souladu se zákonem a našel řešení potenciálního střetu zájmů, nechce kabinet zatěžovat. Na jeho místo STAN nominoval bývalého bankéře Jozefa Síkelu. Mezi energetiky se ministr vytažený z klobouku „těšil“ z přezdívky závětrný Pepa, neboť netušil, že elektrárny, podle kterých se počítá cena elektřiny na burze, jsou závěrné, nikoli závětrné.
„Nejspíše si říkal, že když může být zdrojem energie vítr, proč by nemohla být elektrárna závětrná? O energetice neměl ponětí, proto si z něj dělali legraci nejen odborníci, ale i obyčejní lidé, což je smutný příběh,“ hodnotil schopnosti bývalého šéfa rezortu spoluzakladatel a bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Ivan Noveský.
Před svým odchodem na post eurokomisaře pro mezinárodní partnerství koupil tehdy ještě ministr Síkela za 8,8 miliardy korun firmu NET4GAS spravující potrubí pro dovoz a tranzit plynu. Jednalo se pozoruhodnou transakci. Podle Energetického a průmyslového holdingu prvního muže české energetiky (a zaměstnavatele expremiéra Mirka Topolánka) Daniela Křetínského totiž Síkela pořídil státu firmu se závazky 34 miliard korun, kterou přeplatil o 20 miliard. Neméně zajímavá je informace webu echo24.cz, podle které mohla být stěžejní motivací závěrného Pepy záchrana desítek miliard korun v nezajištěných dluhopisech svému bývalému zaměstnavateli Erste Group Bank.

Snadné počty
Energeticky zcela nekompetentní ministr Fialově vládě zcela vyhovoval, ale ani odborník by nespíše s cenami energií nic nezmohl. Ministr financí a rozpočtový mág Zbyněk Stanjura má totiž ve vládě výsadní postavení a vysoká inflace mu vzhledem k astronomickému výběru DPH hrála do karet.
„Z hlediska dlouhodobého a národohospodářského to logiku nedává, ale politici nepřemýšlí na 10 let dopředu, proto ministr Stanjura usoudil, že vysoké ceny energií jsou vlastně super. Čím vyšší inflace, tím více DPH. A protože se jedná o okamžitý zdroj příjmů, bude se moci bít hrdě v prsa, jak plní státní kasu. To, že ničí průmysl, firmy a občané chudnou, mu bylo jedno,“ konstatuje Ivan Noveský.
Jeho vyjádření podporují čísla. Podle webu irozhlas.cz vybral stát v roce 2022 na daních 970 miliard korun a nárůst činil ve srovnání s předchozím rokem 90 miliard. Přitom nejvíce, a to o 47 miliard korun, vzrostl právě výběr DPH. V roce 2023 sice stát zavedl opatření směřující k omezení růstu cen energií, nicméně ceny včetně potravin mezitím vystřelily do výšin. A zejména obchodní řetězce neměly sebemenší zájem reagovat na dočasné kompenzace.
Podle Ekonomického deníku kromě toho dosáhly náklady státu na zastropování cen energií včetně plateb za distribuci celkem 52,8 miliardy korun. Z vysokých cen energií ovšem profitoval z takřka 70 procent státní ČEZ a dividendy přinesly státu 54 miliardy korun. Výběr daně z přidané hodnoty navíc narostl ve srovnání s předchozím rokem podle zprávy ministra financí o 19,9 miliardy na 66,9 miliardy korun. Pro stát snový kšeft!
Stát se chová diletantsky
Ekonomka Markéta Šichtařová vidí důvod vysokých cen energií v hlouposti státu, který si vůbec neuvědomoval, co stojí za jejich růstem. „Mám čím dál tím intenzivnější pocit, že drtivá většina představitelů státu je upřímně přesvědčena o tom, že za drahé energie může válka na Ukrajině, přitom se jedná o drobné. Nechápou, že za rostoucí cenou je zelená politika Evropské unie. A pokud by to pochopili, stejně by neměli odvahu postavit se EU. Za českého předsednictví se přece schválila dohoda Fit For 55, vláda nechápala souvislosti a najednou křičí, že se Green Deal musí zmírnit. Stát se chová zcela diletantsky, protože podporovat růst HDP je mnohem výhodnější, než zdražovat elektřinu,“ říká a poukazuje na skutečnost, že díky drahým energiím se sice vybralo více na DPH, ale o to více bankrotují podniky.
I toto vyjádření pak má oporu číslech. Podle webu ceskenoviny.cz loni v ČR zbankrotovalo 686 firem, meziročně se jedná o pětiprocentní nárůst. A hned v lednu oznámila konec výroby např. společnost Dr. Oetker, stejně tak je tomu v případě výrobce pneumatik Mitas. A světlo v tunelu nesvítí…