Svaz navrhuje zrušení národního parku
Uveřejněno dne 2 srpna 2011 000 9:32I dnes vyrazili aktivisté na Šumavu, aby bránili kácení v oblasti Na Ztraceném. Kromě tlaku policistů a správců národního parku se museli připravit i na pochod zhruba 150 místních obyvatel, kterým se odpor ekologů nelíbí. V boji s kůrovcem obyvatelé tamních vesnic podporují současné vedení šumavského parku a jeho plány zlikvidovat co nejvíc napadených smrků co nejdřív, protože brouk z nich vyletí už za pár dnů.
Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka říká, že tento pochod a postoj místních obyvatel podporují všechny obce svazu:
„Obyvatelům Šumavy už došla trpělivost. Oslovíme všechny osobnosti politického života a evropské struktury, aby se zasadily o ukončení nebezpečného polovědeckého experimentu, kterým je devastována přírodní a kulturní šumavská krajina.“,
Podle Hůlky je umělá gradace kůrovce v nesmyslných bezzásadových zónách příčinou vzniku tisíců hektarů holosečí v zásahových lesích centrální Šumavy.
S tím však zásadně nesouhlasí mluvčí blokády na Šumavě Vratislav Vozník: „Rozhodně se nejedná o experiment, protože kůrovce nevysadili vědci, ale vyskytoval se na Šumavě tisíce let před tím, než tam vznikly obce.“
Starostové šumavských obcí zaslali politikům dopis, ve kterém politiky vyzývají k tomu, aby byly zastaveny vědecké experimenty a člověk začal lesům víc pomáhat. Vyzývají dokonce i ke zrušení Národního parku.
„Pokud by se měly naplnit všechny návrhy místních obcí, jako například výstavba lanovky, rozšíření silnice, výstavba nových obcí, bylo by zrušení národního parku nutné, protože v takovém případě už by se o národní park nejednalo,“ domnívá se Vozník.
Podle Vratislava Vozníka je lokalita Ptačí potok vzdálená od obce Modrava zhruba 5 kilometrů a je tedy nepravděpodobné, že by se kůrovec rozšířil do bezprostřední blízkosti této obce:
„Chápeme obavu obyvatel, že se budou dívat na šedé kmeny stromů, ale v okolí Modravy jsou i jiné lokalit, kde se historicky nezasahovalo proti kůrovci, a přesto jsou okolní lesy stále zelené. Celá věc možná pochází z nedorozumění.“
Pochod měl silnější účast, než se čekalo
Pochodu se podle starosty Modravy Antonína Schuberta zúčastnilo přes 250 lidí a na setkání před Infocentrum dorazilo dokonce 350 lidí:
„Je nutné protestovat, protože jsou říkány nepravdy, asanace kůrovce se neděje v 1. zóně národního parku. Přišli jsme proto poděkovat policii i těm lidem, kteří asanují kůrovce za jejich poctivou práci.“
Schubert se domnívá, že jestliže se 2 kilometry za Modravou množí nepřiměřené množství kůrovců a způsobuje jednu z největších kůrovcových kalamit, první, co bude pokáceno, bude les kolem Modravy, a ta se stane vesničkou uprostřed pasek.
„Obec ztratí svou atraktivitu pro turisty, obyvatelé a podnikatelé tady nebudou mít z čeho žít, nemůžeme roztáhnut křídla a ze Šumavy vypadnout,“ říká starosta Modravy Antonín Schubert.
Profesor Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity v Praze, jeden z iniciátorů stínové rady Národního parku Šumava, se domnívá, že protest aktivistů je aktem zoufalství nad zvůlí:
„Správa národního parku Šumava skutečně porušuje zákony. Podle doložených analýz je tento zásah nadbytečný. Za tou zónou, která ohrožuje vlastní Modravu, je řada mnohem starších částí, které se kácejí, přesto mají pralesní charakter.“
Profesor Bejček pochybuje, že zásah pomůže turismus na Šumavě zachránit, navíc když obce požadují zrušení národního parku: „Jakmile se zruší národní park, zmizí to podstatné. Národní park chrání přírodní hodnoty, jejichž část musí být bezzásahová a kůrovec do ní patří jako přirozená součást.“