Světová banka zavrhla Sternovu zprávu
Uveřejněno dne 21 února 2011 000 9:29
Sternova zpráva byla zpracována v roce 2006 pro britskou vládu a stala se hned alarmistickou senzací. Tvrdila, že když nic nepodnikneme, změny klimatu způsobí obrovské hospodářské škody. Což by znamenalo, že jakkoli drahý boj s klimatem se vyplatí.
Nová studie Světové banky však dochází k jiným závěrům.
„Bez zahrnutí vlivu změn klimatu by měly v roce 2100 extrémy počasí způsobit celkové škody asi 185 miliard ročně. To bude ekvivalent 0,03 procent světového HDP v roce 2100. Přidáme-li k tomu vliv změn klimatu, ty by měly způsobit dalších asi 85 miliard škod, což je ekvivalent 0,01 procent světového HDP v roce 2100. Tyto hodnoty jsou zcela konsistentní s odhady dopadů jednotlivých extrémů počasí, které najdeme v literatuře. Nicméně jsou zcela v rozporu s hodnotami, které udává Stern (2006), který tvrdí, že už v roce 2050 by škody způsobené extrémy počasí mohly způsobit škody o objemu 0,5 až 1 procento světového HDP. V ústních prohlášeních Lord Stern dokonce uváděl, že v roce 2200 by škody způsobené extrémy počasí mohly způsobovat škody o objemu až 5 procent tehdejšího HDP. Sternova analýza byla kritizována, protože si plete změny způsobené růstem životní úrovně (baseline changes) se změnami kvůli klimatické změně (Pielke 2007). Avšak ani tato chyba nevysvětluje odhady Lorda Sterna. Hypotetické škody uváděné Lordem Sternem jsou zcela v rozporu s empirickými důkazy.“
Dodávám, že tato studie Světové banky ovšem bere projekce klimatických změn podle IPCC. Ve skutečnosti budou klimatické škody zřejmě ještě nižší, protože IPCC má ve zvyku alarmisticky přehánět. Jde jen o odhady; nikdo neví, co bude za sto let.
Připomínám, že klimatický panel OSN do své Čtvrté zprávy (AR4) v roce 2007 dal spoustu citací ze Sternovy zprávy. Říká se tomu „IPCC Stern Review Scandal“. IPCC dlouho tvrdila, že prý používá je vědeckou recenzovanou peer-review literaturu. Jenže Sternova zpráva byl interní nerecenzovaný materiál britské vlády.
Ani IPCC Sternovu zprávu nepodrobila žádné odborné kontrole. IPCC zařadila citace ze Sterna po ukončení recenzního řízení, takže žádný z recenzentů (reviewers) IPCC neměl šanci se k Sternově zprávě vyjádřit. Úlohou recenzentů je odhalovat chyby a hlídat kvalitu zpráv IPCC.
Sternovu zprávu už v roce 2007 kritizoval držitel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus. Sternovy výpočty jsou založeny na prapodivné představě, že cena peněz se nemění, zatímco ve skutečnosti dnes věci stojí úplně jiné peníze než před sto lety. Jde o tzv. diskontování. Například mobilní telefon dnes stojí jen zlomek průměrné mzdy zatímco před patnácti lety šlo o drahé luxusní zboží.
Českým dozvukem skandálu je, že tento nekvalitní Sternův materiál veřejně chválil pan Bedřich Moldan (zde), ředitel Centra pro otázky klimatických změn při Karlově universitě. Ačkoli toto centrum by právě mělo být přísným odborným arbitrem, který nepřipustí aby naše politiky při jejich rozhodování mátly nějaké nekvalitní studie a materiály.