Čím víc po nás požadují světové (j)elity omezení produkce CO2 a čím víc nám zvyšují ceny energií a uvádí tak miliardy lidí do chudoby, tím víc CO2 tyto elity produkují. Superboháči a jejich slouhové se totiž nijak neomezují, 1% nejbohatších tak vyprodukuje víc, než zbývajících 99%….
Strach z takzvané „člověkem způsobené změny klimatu“ není ničím jiným než novým strašením globálních elit a vlád, které mají okrást občany ještě vyššími daněmi, zvláštními odvody a zcela nafouknutými cenami energií. Ale i superbohatí nyní v tomto ohledu mají máslo na hlavě. Alespoň podle nedávné studie Oxfamu.
Proto všichni ti, kteří mají roční příjem více než 172 000 amerických dolarů, patří k tomuto nejbohatšímu procentu. Následuje nejbohatších deset procent s příjmem 55 000 dolarů. Poté středních 40 procent přichází s 9 800 dolary a méně. Na dně je nejchudší polovina světové populace, která žije v absolutní chudobě s ročním příjmem nižším než 700 amerických dolarů.
Studie Oxfamu uvádí, že do roku 2030 nejbohatší procento světové populace způsobí 30krát vyšší emise na obyvatele, než je úroveň, při které by bylo možné dosáhnout cíle 1,5 stupně Pařížské dohody. Podle tohoto názoru je stopa CO2 nejchudší poloviny světové populace samozřejmě mnohonásobně nižší. Oxfam uvádí, že řešení extrémní nerovnosti a omezení nadměrných emisí ze spotřeby a investic nejbohatších je zásadní pro dosažení pařížského klimatického cíle. A to by nefungovalo bez radikální změny.
Jak by to mělo vypadat, je také jasné. „Luxusní spotřeba uhlíku“ megajachet, soukromých letadel a cestování vesmírem má být omezena a investice náročné na klima, jako je vlastnictví podílů v průmyslu fosilních paliv, mají být omezeny. „Zdá se, že malá elita má volný průchod pro znečištění,“ říká mluvčí Oxfamu pro klima Nafkote Dabi. „Emise nejbohatších deseti procent by nás mohly vést k překročení dohodnutého limitu v příštích devíti letech. To by mělo katastrofální následky pro některé z nejzranitelnějších lidí na Zemi, kteří již čelí smrtícím bouřím, hladu a strádání.“
Další příklad ve Švýcarsku ukazuje, jak daleko může tato apokalyptická mánie změny klimatu zajít. Mezi obvykle tak racionálně uvažujícími Konfederacemi vypukl podivný spor o „kravské mléko“, který nemá obdoby.
Asociace švýcarských producentů mléka (SMP), Swissmilk, tvrdí, že chov kravského mléka podporuje biologickou rozmanitost a tím i ochranu a udržitelné využívání přírody. V souladu s tím kampaň Swissmilk uvádí: „Švýcarské krávy podporují potenciál vázání CO2 a biologickou rozmanitost švýcarských luk. Naše pastviny přispívají k vysoké biologické rozmanitosti. Rozmanitá vegetační struktura podporuje biodiverzitu flóry a fauny na loukách.“
Na to si stěžuje Pro Natura, nejstarší organizace na ochranu přírody v alpské republice, v dopise Komisi pro nekalou soutěž. „Prohlášení SMP jsou z technického hlediska zjevně špatná,“ stěžuje si Pro Natura. Švýcaři byli uvedeni v omyl. Intenzivní produkce mléka, která se dnes ve Švýcarsku praktikuje, ve skutečnosti jasně poškozuje biologickou rozmanitost kvůli dusíku. Čím větší je množství mléka vyprodukovaného v regionu, tím vyšší jsou nadměrné emise dusíku.
Odkazuje se na Švýcarskou akademii věd, která zkoumala vztah mezi dusíkem a biologickou rozmanitostí. Nadměrné vstupy dusíku a/nebo fosforu do životního prostředí, vody, pitné vody, kvality půdy a ovzduší, rovnováhy skleníkových plynů, funkcí lesů, biologické rozmanitosti a lidského zdraví by byly nepříznivě ovlivněny. Zejména ve Švýcarsku pochází 70 procent látek znečišťujících ovzduší obsahujících dusík ze zemědělství.
V konečném důsledku to neznamená nic jiného, než že nyní musí být rozhodnuto, jak biologicky rozmanitá švýcarská kráva ve skutečnosti je! Švýcarsko tak čeká „těžký“ úkol – dát za pravdu jedné či druhé straně.
Zdá se, že klimatické šílenství, které elity způsobily, nezná hranic. Je dobře, že ony samy se nyní stávají středem pozornosti svých vlastních světonázorových žáků. Kdo zaseje vítr, sklidí bouři.