Ta skutečně nepohodlná pravda

Nezáleží na tom, zda si myslíte, že hrozba přetopení planety je chýra, jako byla předtím hrozba přechlazení. To nechme stranou. Sledujme stopu peněz

V roce 1973 Saúdská Arábie vyvolala olejovou krizi, která ochromila hospodářství západních kapitalistických států, protože ceny černého zlata se zvýšily o 400 procent. Mezinárodní bankéři si uvědomili, že zaspali na hlídce. Dovolili, aby někdo jiný vládl světu, a navíc mu umožnili, což je nejvíc štvalo, vydělávat astronomické částky, které si nezaslouží.Taková hanebnost se obvykle napravovala válkou, ale v daném případě toto řešení nepřicházelo v úvahu. I přemýšleli, jak těm petro-šejkům podříznout větev, na níž sedí, kuli pikle, přemýšleli tak dlouho, až na to přišli.

Genialita spočívá v jednoduchosti. Nápad nahradit fosilní energii elektrickou je jednoduchý, řeklo by se až překvapivě prostý. Měli ho už jiní, ale teprve americký superbankéř David Rockefeller z něj udělal nástroj. Pod jeho vedením vznikl návrh na radikální přestavbu světové ekonomiky výměnou špinavých energetických zdrojů za čisté. Na to bude zapotřebí spousta peněz, fůra za fůrou, rádi je půjčí, peníze jsou hnůj, musí se rozhodit doširoka, a kdo dobře hnojí, také dobře sklízí. S pomocí americké diplomacie se návrh bankéřů, který v podstatě není ničím jiným nežli plánem na přerozdělení bohatství a moci, dostal do OSN. Tamní odborníci jej zamlžili byrokratickým žargonem, aby skryli jeho skutečný záměr. Načež jej umně zabudovali do programu s názvem Agenda 21 a předložili členským státům Spojených národů k odkývání.

Rockefeller jmenoval hlavním organizátorem celosvětové kampaně za udržení trvalého růstu, poháněného čistou energii Al Gora, ostříleného politika a byvšího uchazeče o Bílý dům. Jeho mistrovským dílem je kniha Nepohodlná pravda. Stala se biblí ochránců planety a z Gora udělala milionáře.

Bankéři nachystali magický nápoj z dolarové trestě a uhlíku. Pak tu směs začali vstřikovat do žil tehdy ochablého zeleného hnutí. Výsledek, jak můžeme dnes vidět, je nad všechna očekávání.

Ale nejvýznamnějším vkladem jejich nesvaté aliance je Zelená finanční iniciativa, investiční mašinérii, která dnes sdružuje sto třicet bankovních domů světa. Řídí ji Michael Bloomberg, šestý nejbohatší člověk v USA, vládce tiskového impéria, nedávný primátor New Yorku a záložní presidentský kandidát republikánů.

Mezi členy Zelené finanční iniciativy se nacházejí těžké kalibry jako například Národní anglická banka, Evropská ústřední banka, Banka pro mezinárodní vypořádání v Basileji, MorganChase, Goldman Sachs, Německá národní banka, Barclays Bank, Francouzská národní banka, HSBC, nadnárodní investiční banka, a Swiss Re, druhá největší světová společnost pro zajištění pojišťoven. Abychom jmenovali aspoň některé významnější aktéry této nesvaté aliance.

V její válečné pokladnici jsou nespočetné biliony dolarů. Kam se ta síla napře, tam se pohne svět. Bilion je číslo s dvanácti nulami, které se vymyká chápání. Zkuste se zasnít, že jste tak bohatí, že můžete utrácet milion korun za minutu, nonstop dvacet čtyři hodin denně. Máte to? Víte, jak dlouho byste museli takto rozhazovat, abyste se zbavili pěti bilionů korun? Tisíc šest set čtyřicet čtyři let.

Není proto divu, že pravidla nového Zeleného kurníku píší dnes bankovní lišáci. Budeme podporovat nový zelený úděl, říkají všem, kdo jsou ochotni jim naslouchat, když vy budete zpívat podle naší partitury a pod naší taktovkou. Může jim některá země, tím méně koncern nebo firma říci ne?

Spousta lidí pochopila, že idea zachránit Zemi před zánikem je vznešená a nosná a že by z ní mohli mít prospěch. Pro politickou elitu všeho zbarvení a ražení je výtahem do vyšších pater moci. Ale ještě před nimi naskočili do rozjetého vlaku ti, kteří, podporují takzvaný nový světový řád. Jsou napojeni na dvě mozková centra se sídlem ve Washingtonu:

– Třístranný výbor, který se oficiálně zabývá hospodářskou spoluprací mezi USA, Evropou a Japonskem, ale ve skutečnosti jeho cílem je vytvořit Nový světový řád. . the trilateral commission and the new world order – Antiwar.com
– Atlantickou radu, která je financována nadnárodním mezinárodním kapitálem a slouží jeho zájmům. Trillions: 2018-07-01 – The Atlantic Council.

Globalisté udělali z ochrany zemského životního prostředí základnu, z níž vedou boj za rozpuštění nezávislých států a za převzetí vlády nad světem.

 

Greta Thunberg v čele demonstrace

První kolaterální obětí zelené revoluce je nezávislost a nestrannost vědeckého bádání. Standardní postupy byly znetvořeny mocnějšími politicko-ekonomickými silami, to jest nabitou prkenicí. Klimatická věda byla zpolitizovaná a zideologizovaná. Stala se z ní „pseudověda“.

„Na začátku své akademické kariéry jsem o tom nic nevěděl, ale hledání vědecké pravdy na polích, jako jsou klimatologie a paleontologie, už tehdy bylo podřízeno politickým a finančním účelům mezinárodních finančníků a mnoha jejich lokajských organizací,“ napsal v Neviditelném psu Erik T. Karlstrom, americký profesor fyzikální geografie. „Hlavní mechanismy této kooptace zahrnují OSN sponzorované státní financování, cenzuru a kontrolu klimatologů a výzkumu klimatu skrze systém odměn a trestů, síť zaujatých vydavatelů novin a – pravděpodobně nejdůležitější – počítačové modely. V počítačových modelech závisí závěry na vstupech, které jsou do modelů zapracovány. Neboli, jak říkají ajťáci, „garbage in, garbage out“ (smetí dovnitř, smetí ven).“

Všechny předpovědi neodvratných klimatických pohrom založené na počítačových modelech obsahují dva vklady: že během téměř pěti miliard roků nedošlo k žádné významné klimatické změně a že kysličník uhličitý je největším urychlovačem zkázy ovzduší. Jde o předpoklady, či spíše o dohady, a oba byly už před lety vědecky vyvráceny. Nezvratným důkazem jejich neopodstatněnosti je skutečnost, že žádný na nich založený katastrofický scénář se neuskutečnil. A to včetně prognóz týkajících se CO2.

Jak to formuloval dr. Reid Bryson, otec moderní vědecké klimatologie: „Můžete jít ven a plivat na zem a při tom dosáhnout stejného efektu jako zdvojnásobení kysličníku uhelnatého.“

Špinavé tajemství uhlíku prozradil dr. Ottmar Edenhover v roce 2010. Dodnes je hádanka, proč to udělal. Někteří si myslí, že ztratil soudnost, nebo se předávkoval. Při zdravém rozumu významný ekonom a člen výboru mezivládního panelu OSN o klimatické změně nedělá do vlastního hnízda. Jiní se domnívají, že jednal ze zlosti a z poraněné ješitnosti. Ti, co ho blíž znali, tvrdí, že ve slabé chvíli podlehl zpovědnímu záchvatu kajícníka, když řekl novinářům:

„Musíme otevřeně přiznat, že de facto přerozdělujeme světové bohatství pomocí mezinárodní klimatické politiky. Je nutné se zbavit iluzí, že tato politika je politikou ochrany ovzduší, protože nemá vůbec nic společného s takovými problémy, jako jsou odlesnění a ozonová díra.“

Zdroj