Tajfun Haiyan: Nikdy nepromarni dobrou krizi

Tajfun Haiyan je ‚důsledkem klimatické změny‘… Filipínský delegát na klimatických rozhovorech OSN, který začal v pondělí, obviňuje z tajfunu Haiyan klimatickou změnu a naléhal na skeptiky, aby ‚vyšli ze svých slonovinových věží.‘ Nadarev „Yeb“ Sano, zástupce Filipín na rozhovorech OSN o klimatické změně, když promlouval k delegátům ve Varšavě, propukl v pláč.

Pan Sano, jehož rodina je z Taclobanu – jedné z nejhůře postižených oblastí – oznámil, že zahájí hladovku, dokud „nebude v dohledu smysluplný výstup.“ Zástupci ze 190 zemí se shromáždili v Polsku, aby zkusili ukout nový pakt k boji proti globálnímu oteplování. „To, čím prochází moje země v důsledku extrémních klimatických událostí, je šílenství. … A to můžeme napravit. Můžeme to šílenství zastavit. Zrovna teď, právě tady,“ řekl pan Sano v projevu, kterému se dostalo od jeho spolu-delegátů dlouhých ovací. – UK Telegraph

Dominantní sociální téma: Proklaté globální oteplování. Už se s tím musí něco udělat.

Analýza volného trhu: Často jsme o tomto dominantním sociálním tématu referovali jako o určitém druhu metaforické zombii, která se pořád štrachá dál, i když už je zčásti rozčtvrcená. Tady vidíme, jak se zase jednou s tímto tématem postupuje.

Pan Sano je v slzách, protože si je jist, že tajfun, co zničil tolika Filipínců, je produktem člověkem způsobené klimatické změny. A samozřejmě, co člověk stvořil, může údajně i odstranit.

Tohle je sice už ztroskotaný mem, ale takový, který mocenská elita nenechá umřít, tak zoufale si kolem něj chtějí vybudovat svůj „nový svět“. Globální oteplování, pokud by bylo vinou člověka, by bylo perfektní tématikou kontroly, nabízející všechny druhy ospravedlnění pro i ty nejvlezlejší vládní aktivity.

Chytré měřáky špehující odběr elektřiny, elektrická auta, zelená energie a mnohé další iniciativy jsou všechny ospravedlněny globálním oteplováním a jeho zparchantělým potomkem, klimatickou změnou.

A kdo je Sano? Trochu jsme to zkoumali… Zde je útržek z Wikipedie:

Naderev „Yeb“ Saño, komisař filipínské Komise pro klimatickou změnu a hlavní vyjednavač Filipín u Rámcové konvence Spojených národů o klimatické změně, známý svými nejpůsobivějšími promluvami v Konvenci o klimatické změně, když pronesl emotivní apel na světové vůdce, aby přistoupili k akcím proti klimatické změně na Konferenci stran v Doha v roce 2012.

Zajímavé, ne? Sanovi se už dostalo celosvětové pozornosti, když propukl v pláč u OSN. Ale ani jediné větší mainstreamové publikace, která by ho řádně identifikovala. Většinou je prezentován jen jako „zástupce“ na rozhovorech OSN o klimatické změně.

To ale není. Vypadá, že je nejdůležitější mužem Filipín, když přijde na klimatickou změnu, a že už má historii srdcervoucích apelů, když už prošel podobným emotivním zhroucením v Doha. Když se člověk potrápí s přezkoumáním, tak žádná věc není tím, jako co vypadá, když přijde na klimatickou změnu.

I slovutné vědecké žurnály, které se zabývají mnoha alarmistickými „oteplovacími“ zprávami, už byly údajně vykonstruovány speciálně jen k tomuto účelu. Alarmistické předpovědi OSN nejsou založeny na výzkumech z žurnálů, ale nějak jsou pomíchány se spekulativními články z novin, se kterými se zachází jako s definitivní pravdou. Proslulá hokejková křivka ukazující náhlost globálního oteplení byla vyrobena ze zrežírovaných čísel a není dokazatelné, že by byla jakkoliv pravdivá.

Dnes je globální oteplování uprostřed 16-leté přestávky, která má být údajně doprovázena dalším 20-letým teplotním zmírněním. Jak těch 36 let mírných či až ochlazujících se teplot zapadá do myšlenky na to, že lidé vytvářející tolika uhlíku, že tím až ničí Zemi?

To samozřejmě nezapadá. Ale i tak, se tenhle ubohý, na děsu založený mem pokaždé znovu vyštrachá k životu, uvržený zpět do existence kombinací dramatických akcí a mediální pasivity.

Každá zpráva bude referovat o tom podobném, jako ty ostatní. Nikdo se nikdy neodtrhl od smečky, když přijde na globální oteplování. Kontrolovaný tisk mainstreamu se neprojevuje být ničím víc než otrockým, plačtivým chórem, kroutím svým kolektivním břichem v křečích strachu. Zde je více:

Řekl také, že intenzita té bouře byla důsledkem klimatické změny. „Věda nám to říká jednoduše, klimatická změna bude znamenat více intenzivních tropických bouří,“ napsal v článku vydaném v úterý v Guardian. „Jak se Země otepluje, tak do toho patří i oceány. Ta energie, která je uložená ve vodách kolem Filipín, zvýší intenzitu tajfunů a ten trend se zhorší, jak teď vidíme, že více destruktivní bouře budou novým normálem.“

Pak vyzval, aby „každý, kdo nadále popírá realitu, že je to klimatickou změnou,“ navštívil jeho vlast – a další oblasti, aby viděl frontovou linii klimatické změny.

„Vyzývám je, aby se vydali na ostrovy Pacifiku, karibské ostrovy a ostrovy Indického oceánu a podívali se na dopady rostoucí mořské hladiny; do horských oblastí Himalájí a And, aby viděli komunity konfrontované s táním ledovců, do Arktidy, kde komunity zápasí s rychle se ztrácejícími polárními ledovými příkrovy, do velkých delt Mekongu, Gangy, Amazonky a Nilu, kde život a živobytí vysychá, do kopců Střední Ameriky, které jsou konfrontovány s podobnými monstrózními hurikány, do rozsáhlých savan Afriky, kde se klimatická změna zrovna tak stala záležitostí života a smrti, jelikož jídlo a voda se staly vzácností.

„Nezapomínejte na ohromné hurikány Mexického zálivu a východního pobřeží Severní Ameriky. A pokud to ještě nestačí, mohli by zavítat zrovna teď na Filipíny.“

Kdy přesně ten chlap tohle napsal? To nezní jako něco, co sepisoval na kapesník mezi svoje slzy. To zní jako velice promyšlené a profesionální prohlášení, něco, co prošlo přes četné předběžné koncepty. To zní jako spontánní jako, no … profesionální politické pronesení už hodně obnošené promluvy.

Pak je tu také ten článek z UK Telegraph:

Tajfun Haiyan: zbraňová kultura Filipín brání veškerému úsilí o pomoc… Kombinace nešťastné geografie, chudoby, chudé vlády a rozsáhlého používání zbraní účinek tajfunu Haiyn zhoršila… Na světě existují i jiné země se sklonem k přírodním katastrofám, co je ale odlišuje od Filipín, a co činí dodávky pomoci po tajfunu Haiyan problematičtějšími, je převaha zbraní.

To souostroví 7 000 ostrovů má geografickou smůlu, že na něj dopadne asi tak 20 tropických cyklónů ročně. Filipíny se rovněž na ďáblově lůžku snoubí s hroznou chudobou a slabou centrální vládou – i přes nejlepší úsilí současného presidenta Beningo Aquino. Existuje ale jen málo katastrofických zón na světě, kde je příchod noci prodchnut zvuky výstřelů a konvoje pomocných agentur musí počkat na armádu, aby obnovila zdání pořádku, než vyprázdní své sklady.

Na Filipínách je v držení civilistů 3,9 milionů zbraní – legálních i ilegálních – čili 4,7 na 100 lidí, což z globálního hlediska není tak moc vysoké číslo. Lidé jsou ale připraveni jich používat. Procento vražd je jedno z nejvyšších v Asii a je trojnásobkem Spojených států s 8,9 zabitými na 100 000 lidí.

Je dobře, že filipínští občané touží po sebeobraně, a v ostrovním prostředí s velkým sklonem k tropickým katastrofám to dává dost smysl. I tento článek dává dost smyslu. Lidé za memem o globálním oteplování také vypadají, že veřejnosti chtějí sebrat zbraně, kdykoliv je to jen možné.

Člověk nemusí být konspirační teoretik, aby viděl, že odzbrojení obyvatelstva by mohlo učinit ten expanzivní internacionalismus o trochu více realizovatelnějším. A spojování divokého počasí s globálním oteplováním globalistům umožní obnovit jejich argumentaci, že klimatická změna je celosvětový problém, u něhož je zapotřebí celosvětové řešení.

Závěr:

Tyhle memy se nadále roztrušují i takto průhledným až dokonce naivním způsobem jen proto, aby potvrzovali náš dojem, že ti v jejich pozadí mají už jen nepatrné ponětí o tom, jak si poradit se změněným komunikačním prostředím nebo se vzrůstajícím osvícení mas střední třídy.

By Staff Report – November 13, 2013

Zdroj: http://www.thedailybell.com/news-analysis/34745/Typhoon-Haiyan-Never-Let-a-Crisis-Go-to-Waste/