Tak uvaříme se, anebo zmrznem?

„Existují zlověstné náznaky, že zemská konfigurace počasí se začala dramaticky měnit a že tyto změny mohou být předzvěstí drastického poklesu produkce potravin – se závažnými politickými důsledky pro téměř každý národ na Zemi. Pokles produkce potravin by mohl začít již brzy, možná jen do deseti let.. Důkazy na podporu těchto předpovědí se teď začaly hromadit tak masivně, že meteorologové jsou pod velkým tlakem, aby s nimi drželi krok..

Pro vědce.. zdánlivě nesourodé incidenty představují příznaky zásadních změn ve světovém počasí. Ústředním faktem je, že po tři čtvrtě století mimořádně mírných podmínek zemského klimatu, zdá se, že přichází ochlazení. Meteorologové se neshodují v příčině a rozsahu trendu ochlazení.. Ale jsou téměř jednotni v názoru, že tento trend bude znamenat snížení zemědělské produktivity pro zbytek století. V případě, že změna klimatu je tak hluboká jak se někteří pesimisté obávají, výsledné hladomory by mohly být katastrofální. „Zásadní změna klimatu by si vynutila ekonomické a sociální úpravy v celosvětovém měřítku,“ varuje nedávná zpráva Národní akademie věd.. Výzkum dokončený v loňském roce Dr. Murrayem Mitchellem z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) odhaluje pokles půl stupně průměrné přízemní teploty na severní polokouli v letech 1945 až 1968. Podle George Kukly z Kolumbijské univerzity, satelitní snímky ukazují náhlý, velký nárůst sněhové pokrývky severní polokoule v zimě 1971–72. A studie vydaná minulý měsíc dvěma vědci NOAA uvádí, že množství slunečního svitu, které se dostalo na povrch v kontinentální části USA, se snížilo o 1,3 % mezi lety 1964 a 1972. Pro laika mohou být relativně malé změny teploty a slunce velmi zavádějící. Reid Bryson z University of Wisconsin poukazuje na to, že průměrná teplota Země během velkých ledových dob byla jen o sedm stupňů nižší než během nejteplejších období – a že současný pokles přiblížil planetu o šestinu na cestě směrem k průměru doby ledové. Jiní považují ochlazení za návrat k podmínkám „malé doby ledové“, které přinesly hořké zimy mnohým z Evropy a severní Ameriky mezi lety 1600 a 1900, kdy Temže zamrzla tak pevně, že Londýňané pekli voly na ledě, a když sáně hnané plachtami jely po řece Hudson téměř tak daleko na jih, jako je New York City. Co způsobuje nástup hlavních a vedlejších ledových dob, zůstává záhadou. „Naše znalosti o mechanismu klimatických změn jsou přinejmenším stejně tak kusé, jako naše data,“ přiznává Národní akademie věd.. ..Klimatologové jsou pesimističtí, že političtí představitelé přijmou veškerá opatření, jež by kompenzovala klimatické změny, nebo dokonce zmírnila jejich účinky. Připouštějí, že některé z velkolepých navrhovaných řešení, jako je tání ledového příkrovu Arktidy pomocí pokrývání černými sazemi nebo rozdělovacích arktických řek, může způsobit problémy mnohem větší, než ty, které řeší. Ale vědci vidí jen málo známek, že vládní představitelé kdekoliv jsou připraveni přijmout alespoň jednoduchá opatření k hromadění zásob potravin nebo zavádění proměnné klimatické nejistoty do ekonomických prognóz budoucích dodávek potravin. Čím delší je prodleva plánovačů, tím obtížnější bude zjistit, jak se vyrovnat s klimatickými změnami, jakmile se výsledky stanou ponurou realitou.“ Newsweek, 28. dubna 1975

Zdroj