TEPLOTA JE ZE VŠEHO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
Uveřejněno dne 29 listopadu 2021 000 12:42
Krátce ještě k summitu OSN v Glasgow. Zprávy z tisku:
Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.
Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 v Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu boji s klimatickými změnami.
Napadají mě některé otázky. Nejdříve jak je to s preindustriální dobou. Dle Wikipedie: Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.
Můžeme tedy vzít pro jednoduchost konec preindustriální doby např. rok 1800. Zajímalo by mne jak se měří průměrná teplota na zemi kolem roku 1800.
Našel jsem k tomu toto: Ačkoliv přesná měření teploty máme k dispozici pouze zhruba posledních 150 let, existují způsoby jak zjistit, jaká teplota byla v minulosti. Jak se postupem času usazovaly mořské sedimenty a zvyšovaly ledovce, zachytávaly se v nich bublinky vzduchu. Tyto bublinky je možné za pomoci hloubkových vrtů analyzovat a měřením relativních koncentrací izotopů kyslíku zjistit, jaká byla okolní teplota v době, kdy byla tato bublinka vzduchu zachycena. Z těchto měření je pak možné zrekonstruovat průběh teploty v daném místě, kde se vrt nachází. Průměrováním měření z více vrtů je pak možné přibližně zrekonstruovat průběh historické průměrné globální teploty. Přesnost tohoto měření a extrapolace na průměrnou teplotu na planetě zřejmě je…jaká je.
Napadá mne, že to možná bylo jinak. Tisíce a tisíce měřičů teploty jezdily po zeměkouli s nejpřesnějšími teploměry tehdejší doby, měřili a zapisovali teploty od pólu k pólu a potom počítali průměrnou teplotu tak, abychom my měli na konferenci v Glasgow co nejpřesnější základní údaj, od kterého budeme měřit pečlivě během příštích třiceti let nárůst 1,5 – 2 stupně globálního oteplování. Ti dávní měřiči jezdili na koních, velbloudech, saních tažených soby, slonech a nejrůznějších povozech té doby. Cválali přes pouště, šplhali na hory, prodírali se džunglemi, plavili se po mořích a především měřili a měřili, zapisovali a počítali průměry. Důležité hodnoty také přišly z pražského Klementina, kde se teplota měří od roku 1775.
Byla to klíčová měření, protože oni již určitě tušili, že jejich potomci po Glasgow budou vynakládat gigantické sumy peněz na to, aby zastavili oteplování, které bude založeno na jejich měření.
Představme si dále, že by chyba tohoto měření ze začátku industriální doby byla třeba plus minus jeden stupeň Celsia. V dnešní době by to znamenalo nepředstavitelně veliké dopady na celé lidstvo. Byla-li by tehdejší teplota o jeden stupeň vyšší, stačilo by nám nyní jen půl stupně a měli bychom vyhráno. Lidstvo by bylo zachráněno a třeba by se záchrana dala stihnout i dřív než v roce 2050. A náklady by byly přibližně třetinové.
Kdyby však nedejbože směřovala chyba měření na druhou stranu, tj. o jeden stupeň méně, tak by nás možná před hrozící zkázou nezachránily ani všechny peníze světa, protože bychom museli dosáhnout snížení teploty o 2,5 stupně. Naprostá hrůza apokalyptických rozměrů. Z toho je vidět, že historická měření teploty jsou určitě velmi přesná. Protože totiž jak jinak by se 99% vědců světa mohlo konsenzuálně usnést, že to všechno stojí za to.