Tři úvahy o „boji za klima“

Uveřejněno dne 31 ledna 2025 000 8:00

Ihned po své inauguraci zrušil president Trump přistoupení USA k Pařížským protokolům a v podstatě zařízl celý US Green Deal. Je to jistě krok hodný následování, nicméně v EU i v našem státě je zoufalý nedostatek politiků s jeho rozhledem, inteligencí a vzděláním. A pokud existují, jsou zaháněni do opozice a je kolem nich stavěna „protipožární zeď“, jako u nás okolo Okamury a SPD, nebo v Německu okolo AfD. Babišovo nedávné prozření ohledně Green Dealu chápu spíš jako součást taktiky předvolebního boje než jako opravdový program. Bojím se, že v případě lámání chleba selže. Jak to tedy s tím „bojem za klima“ je?

Úvaha naprosto základní

Poté, co onen soubor nesmyslů padl v USA, zůstal Černý Petr v rukou EU. Faktem je, že sice Pařížské protokoly podepsalo pár dalších států, ale vesměs mají plánovaný odklad řešení emisí oxidu uhličitého, a pokud někdo věří, že třeba za dvacet třicet let začnou snižovat emise (mimo situaci, kdy např. nahradí uhlí jádrem), platí na něj ona dvě úsloví: „Nikdo vám nemůže dát tolik, kolik my vám můžeme slíbit.“ a „Sliby se slibují, blázni se radují.“.

Je neoddiskutovatelným faktem, že EU před nějakým časem produkovala cca osm procent antropogenních emisí oxidu uhličitého. Zcela jistě je ono číslo nyní nižší, protože řada firem od té doby zkrachovala a jiné se vystěhovaly (zčásti nebo zcela) mimo EU. Což ovšem znamená, že část onoho snížení je fakticky kompenzována oním vývozem výrob, jednak tím, že některé zboží budeme nějaký čas (dokud nám nedojdou peníze) dovážet, a to bez ohledu na skutečnost, že většina této produkce bude vyráběna s nižší efektivitou, a tedy s vyššími emisemi oxidu uhličitého na jednotku vyrobeného zboží, v porovnání s tím, jak jsme to vyráběli my. A nějakou „uhlíkovou stopu“ pochopitelně bude mít i dovoz toho zboží třeba přes půl Zeměkoule.

Z výše uvedeného plyne, že i kdybychom se dostali se svými emisemi na nulu, což by, obávám se, znamenalo navození poměrů na způsob pol-potovské Kambodži, do světových emisí oxidu uhličitého by to prakticky nijak nezasáhlo. Boj EU v tomto ohledu se poněkud podobá „sebevražednému komandu“ z „Monty Pythonova Života Briana“. Těm, kteří tento geniální film neznají, doporučuji sehnat ho a shlédnout. Samotná scéna „sebevražedného komanda, přicházejícího na pomoc ukřižovaným Židům“ je zde, bohužel anglicky a ještě youtube nerespektuje původní (širokoúhlý) formát. Nicméně k základní informaci, jak bylo to komando užitečné, ukázka stačí.

Takže „boj za klima“ je už na základě prvotní rozvahy zcela nesmyslný.

Úvaha podstatná

Je důležité také vědět, že IPCC je politická, nikoli vědecká instituce. I kdyby ji léta nevedl spekulant s emisními povolenkami, bez jakéhokoli vzdělání v oblasti klimatologie, či alespoň meteorologie, neměla by mít žádnou vědeckou autoritu.

S uvedeným souvisí, že ona vědecky se tvářící hypotéza o globálním oteplování antropogenním oxidem uhličitým prostě vědecká není. Není popperovsky falsifikovatelná, protože nemá stanovena žádná kritéria, jejichž překročení, či naopak nedodržení, by prokázalo její nesprávnost. S trochou nadsázky: když se otepluje, je to důkaz globálního oteplování, když se ochlazuje, je to opět důkaz globálního oteplování, byť s nutností přidat pár Orwellovských žvástů typu „válka je mír“, a pokud teplota stagnuje, je to důkaz nejstrašlivějšího možného globálního oteplování.

Prostě nelze naměřit nic, co by uvedenou „hypotézu“ vyvrátilo. Oteplovalo by se, snad s trošičkou nadsázky, i tehdy, pokud by bylo už i Polsko pod ledovcem, ten se provalil Moravskou bránou, převálcoval města za ní a plazil se vesele k rakouské hranici, vstříc srážce s alpskými ledovci.

Úvaha důležitá

„Klimatologové“ blábolí o tom, že „klimaskeptici nemají řádné peer reviewované vědecké články, nejlépe v impaktovaných časopisech. Problém je, že „climategate“ jasně ukázala, že klimaalarmistická lobby má obsazeny většiny, ne-li všechny klimatologické a příbuzné časopisy. Přestože jsou ke klimaalarmistickým blábolům velice vstřícní (i do takové míry, že peer review, tedy odbornou recenzi, tu a tam udělá některý z autorů textu, zcela jistě „spolehlivě objektivně“). Články, které by mohly vést ke zpochybnění alarmistických žvástů, přijímány k publikaci, bez ohledu na objektivní kvality, nejsou.

Svého času jsem se tu zmínil o roztomilé situaci, kdy klimatologové bili na poplach ohledně „šíleně ohrožené Velké korálové bariéře“ (u pobřeží Austrálie) a současně v oceánografickém časopise (který nemají pod kontrolou) vyšel článek, libující si, jak se tento korálový útvar v důsledku zvýšení pH vody (tedy snížení její kyselosti) vytlačováním kyselinotvorného oxidu uhličitého z ní v důsledku zvýšení její teploty, dává dohromady a úspěšně regeneruje.

Pochopitelně, onen výše uvedený požadavek je ryzí farizejství. Argumentovat nedostatkem článků, zpochybňujících globální oteplování, je asi na stejné úrovni, jako argumentovat ve prospěch lysenkismu tím, že v SSSR, ani v jeho satelitech, nevyšel za dob Lysenka žádný vědecký článek o tom, že genetika platí a Lysenko je se svou „novou sovětskou biologií“ zcela mimo mísu.

„Boj za klima“ snahou o snižování antropogenní produkce oxidu uhličitého je tedy zcela nesmyslný, nemůže vést k prakticky žádné redukci antropogenní produkce tohoto plynu, přitom účinky tohoto plynu na klima nejsou vědecky podložené, a protože v oblasti „klimatické vědy“ existuje tuhá cenzura, připomínající totalitní režim, nemá absolutně žádný význam ani klimatology publikovaná a předváděná „vědecká“ literatura, protože její kritika není připuštěna.

Zdroj

TOPlist