Trump neohrožuje vědu ani klima, právě naopak
Uveřejněno dne 20 března 2017 000 9:58
Proč takové propouštění? Trump se domnívá, že tito vědci zkreslují vědecká fakta podle svého politického přesvědčení. A takto nedůvěryhodné poradce nemá smysl si platit. Vědci si to ale nechtějí dát líbit. A tak se rozhodli demonstrovat za záchranu svých pracovních míst. Formou průvodu či pochodu.
Organizátoři demonstrace „Pochod za vědu“, plánované na den Země, na svém webu uvedli: „Věda je nepravdivě líčena jako zpolitizovaná. To dává politikům záminku, aby odmítli drtivé vědecké důkazy. To je závažný problém.“ Jestli ale věda zpolitizovaná není, pak je tedy záhadou, proč vědci po boku strany Demokratů organizují demonstraci proti republikánskému presidentovi. „Tento pochod bude mít na veřejné mínění jediný účinek. Upevní dojem, že vědci jsou jen zpolitizovaná zájmová skupina jako různí jiní lobbisté,“ hodnotí klimatoložka Judith Curry. „Nejchytřejší lidé na planetě chtějí oponovat Trumpovi a to nejlepší, na co přišli, je pochod na podporu sebe sama?“ Diví se ekonom Roger Pielke Jr.
Klimatolog Richard Lindzen navrhované rozpočtové škrty podporuje. Z jeho pohledu jsou ještě mírné. „Měli by financování nejspíše srazit o 80 až 90%, dokud se ta bažina nevysuší. Klimatologie ztratila dvě generace. Zničili její intelektuální základy.“
Podle Lindzena právě bohaté dotace a granty přitáhly do klimatologie různé kariéristy. „Býval to malý obor, stojatá voda, pak se náhle financování zvýšilo na miliardy a náhle do toho vlak každý chtěl naskočit… Ještě v roce 1990 si nikdo na MIT neříkal ‚klimatolog‘ a pak byl najednou klimatolog kdekdo. Naskočili do toho kvůli penězům. Musíte ten obor vrátit lidem, kteří se mu věnují z lásky k vědě.“
Klimatolog Roy Spencer, zodpovědný za satelitní měření globálních teplot, píše: „V státem dotovaném výzkumu je zásadní problém a ten se netýká jen klimatologie. Jde o jednostranný způsob, jak vláda financuje vědu. Stát financuje jen vědecký výzkum, který lze využít na podporu předem schválených politických cílů.“
Toto prorůstání politiky a vědy má dnes už dopad i na samotné složení vědecké komunity. Jelikož dnešní věda závisí na státních dotacích a levice podporuje větší státní dotace, vědeckou komunitu to tlačí názorově doleva.
Tým Stacy Rosenbergové v roce 2010 analyzoval politické přesvědčení více jak 400 klimatologů. Ukázalo se, že 67,5 procent z nich se pokládá za socialisty, 19,5 procent má nevyhraněné středové názory a jen 13 procent vědců se pokládá za konzervativce. To je – mírně řečeno – nevyvážené.
Levice pokládá za skandální, že je ve vědě málo žen, černochů či homosexuálů. A bere to za důkaz diskriminace. Ale nedostatečné zastoupení konzervativců problém není?
Autor článku v The Week píše: „Tuhle zkušenost mám opakovaně. Bavím se s vědcem, který je levičák. Přijde řeč na nízký počet konzervativců ve vědě. On připustí, že to je pravda, ale zdůvodňuje to tak, že konzervativci ve vědě sami být nechtějí nebo na vědu prostě nejsou dost chytří. Na to já odpovím: ‚Zajímavé. A o které další málo zastoupené menšině to také podle vás platí?‘ Načež nastane trapné ticho.“
Vědecká objektivita dnes má zkrátka větší problémy než propuštění pár klimatologů. Neohrožují ale ty škrty boj proti změně klimatu? „Trumpovo presidentství může pro klima znamenat konec,“ řekl klimatolog Michael Mann,autor slavného hokejkového grafu. „Možná se kvůli tomu už nepodaří stabilizovat planetární oteplování pod nebezpečnou úrovní.“ Klimatolog Kevin Trenberth dodal: „Pro klima je to naprostá katastrofa.“
Roy Spencer se přimlouvá za kompromis: „Nevěřím, že správnou odpovědí je zrušit financování výzkumu lidského vlivu na klima. Spíše bychom měli požadovat, aby se část současných financí přesunula na výzkum přírodních příčin klimatických změn. Financovat i „tým B“. Tím by se odstranila jednostrannost v současném formulování a financování výzkumu.“
Boj proti skleníkovým plynům to ale neohrožuje v žádném případě. Klimatologové totiž klima pouze popisují. Oni nejsou ti, kteří přinášejí nějaké řešení.
Ve skutečnosti je vše přesně naopak. Není to Trump, kdo blokuje snižování skleníkových plynů. V cestě dekarbonizaci stojí – poněkud paradoxně – levice a environmentalisté.
Jen 35% demokratů (levice) v USA podporuje rozvoj jaderné energetiky. U republikánů (pravice) je tato podpora 60% (průzkum společnosti Pew, 2016). Podpora frackingu (hloubková těžba zemního plynu) je na tom podobně – 25% mezi demokraty, 66% mezi republikány (průzkum společnosti Gallup, 2015).
Rozvoj jádra a plynu by přitom znamenal výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Zemní plyn má menší uhlíkovou stopu na jednotku energie než uhlí. A jaderné elektrárny nemají dokonce vůbec žádnou uhlíkovou stopu. Na rozdíl od větrníků a solárních panelů, tyto zdroje fungují bez ohledu na to, zda fouká nebo je zataženo.