Týden po zákazu kouření: Likvidace klasických českých hospod jede naplno. Kdy přijde zákaz pití piva? Komanda holých lebek ve službách úřadu Prahy 1. Jasný vzkaz hospodského Járy: Nevolte ty blbce!

Zákaz kouření v hospodách je nejhorší způsob patolízalství vůči Evropské unii (respektive Německu) jaký si lze představit. Vůbec v něm nejde o zdraví. Je pouze projevem definitivního vítězství státní moci nad svobodou jednotlivce.

A není to tak, jak se snaží sugerovat politicky korektní média, že veřejnost s ním téměř bez výhrad souhlasí. „Tohle si nedovolili ani komunisti,“ zní už více než týden hospodách, kde naštvaní kuřáci nadávají – od „akademických“ výhrad až po lidové, „ať jde tahle z—vená vláda konečně už do pr—e“.

Jára a dvacet statečných

Vršovická hospoda U Starý svině, jejíž vedoucí pan Jára na tabulích směrem do ulice tradičně komentuje aktuální politické dění, to shrnuje takto: „Je v této zemi kouření legální? Pokud ano, je celý zákon hloupý a pokrytecký. Naprosto totiž popírá právo na soukromý majetek! Jako v roce 1948! Blbci jste, pánové.“

A to si mohl pan Jára nabrousit křídu ještě ostřeji. „Blbci“ je v této souvislosti velmi mírné slovo a ve významné části společnosti rezonují výrazy mnohem peprnější. Kam se na tohle hrabe EET! Stát, který ročně nasyslí z prodeje cigaret přes 80 (respektive 160) miliard korun, poslal majitelům hospod a kaváren jasný vzkaz: „Vaše hospoda není vaše.“

Učinili tak naši němečtí protektoři v české vládě a parlamentu rukou (téměř) společnou a nerozdílnou. Na prvním místě ČSSD, jejíž ministři zákon připravili. Asi proto, že nejtvrději dopadne na její (ty některé zbývající) potenciální voliče. Ale socialisté páchají se Sobotkou sebevraždu v přímém přenosu téměř s masochistickou radostí. Přispělo i ANO (i když nejprve zákon zablokovalo, pak si dalo říct) i lidovci a jejich noví pobratimové „starostové a nezávislí“ (STAN), poté, co se odloupli od Kalouskovy TOPky, která samozřejmě pro zákon také hlasovala.

Vlastně proti byla jen ODS – asi se neodvážila jít proti svému populárnímu senátorovi Jaroslavu Kuberovi. Ten spolu s Ivem Valentou (Strana soukromníků) zorganizoval dalších osmnáct statečných, kteří se obrátili na Ústavní soud: „Zákaz kouření v současné podobě rozhodně není o ochraně zdraví. Je pouze dalším krokem k omezování a ztrátě našich svobod a kontrole mas, o zisku pro ty nahoře,“ říká jasně Kubera poté, co ani prezident Zeman se neodvážil zákon vetovat, s poněkud směšným alibi, že jako kuřák by byl ve střetu zájmů.

Žáby v hrnci

Salámovou metodou jsme se tak ocitli v zemi, kde sice prý máme slavnou svobodu a demokracii, jenže ve skutečnosti se nám to projevuje tak, že tady panuje mnohem hlubší totalita, než kdykoli předtím. Jsme jako žáby, které už jsou pomalu uvařené, ale protože jim to stále ještě nedochází, pořád přemítají, jestli by už neměly z toho bezmála bublajícího hrnce vyskočit. Nakonec se v klidu uvaří, ani neceknou. A politici to vědí – a ještě si to užívají. Jak?

Příkladně se s platností protikuřáckého zákona vypořádala třeba radnice Prahy 1, vedená strarostou zvoleného za TOP 09, která (a který) o sobě tvrdí, jak není „liberální“: Kuřáci nesmějí kouřit nejen v hospodě, ale už ani venku před ní. Pokud se o to pokusí, už na ně čeká komando vyholených lebek ve vestách s povzbuzujícím nápisem: „Anti conflict team“. Cizojazyčný nápis by mohl napovídat, že tyhle mlátičky mají spadeno hlavně na cizince, ale to není tomu tak, mají spadeno „také“ na cizince.

Ten nápis přesně vystihuje, o co tady jde. Anti conflict team vyvolá konflikt, který vzápětí „řeší“. Bouchače platí stát (město), který vytvořil pro tento stav podmínky. Umožňuje prodej (kvůli daním především pro sociálně slabší nechutně předražených) cigaret, jejichž kouření současně zakazuje. Řeší problém, který sám způsobil, na úkor těch, kteří jsou oběťmi jeho neschopnosti a pokrytectví – jak by (podstatně jadrněji) dodal „znárodněný hospodský“ pan Jára.

A tak na kuřáka, který jde ven, ne že by chtěl, ale protože musí, čeká na chodníku komando prázdných ksichtů s bojovými psy a věta: „Nou smoking in d strít!“ Strašlivá angličtina, šišlaná ze chřtánu skina ve stínu orloje je velmi pěknou symbolickou zkratkou na konci slepé uličky, ve které jsme se ocitli.

Neonáckové ve službách totalitního státu

Vedení radnice Prahy 1 prý původně zamýšlelo vypustit do ulic skupiny jazykově vybavených psychologů, kteří by buzerovali kuřáky tak nějak „psychologicky“. Protože nikoho takového samozřejmě nesehnalo, zaměstnalo komando vyhazovačů a bouchačů z posilovny. A platí jim z našich daní přímo královsky: 200 tisíc měsíčně (tedy cca 20 na jednoho), což se jako následná investice do steroidů nebo železa jistě vyplatí.

A tak se antikonfliktní tým často dostává do situace jako je tato: Sedí tři poměrně ještě mladí Češi v místech, kde se to ještě smí – a pokuřují. Náhle je obklopí skupina skinheadů s nápisy na o konfliktu zádech a ten nejvzdělanější z nich zahuhlá: „Nou smoking in d strít!“. Jeden z Čechů rozvážně odklepne popel a praví: „Máte odznaky? Ne? Tak jděte do pr—e.“

Přesně tak. Toto úřady placené komando nemá žádné pravomoci, jen zadání – buzerovat kuřáky vyhnané na ulici. Může také samozřejmě „práskat“, tedy zavolat městskou nebo státní policii.

Málokdy se stane, že lze říci pěkně od plic neonáckům, co si o nich našinec myslí – a zcela bez rizika, že za to dostane přes hubu. Netvrdím, že jsou členové Anti conflict teamu ideoví neonacisté, ale určitě tak vypadají. Jisté je jen to, že mají přísný zákaz mlátit. V okamžiku, kdy se objeví první fotografie nebo video, na kterém „nekonfliktní skini“ kopou do kuřáka, ležícího a zkrvaveného na zemi, je prý antikonflitnímu týmu konec.

Kuřáci cigaret přitom nejsou jediní, po kom jdou. Přičinlivě si vzali na mušku i kuřáky elektronických cigaret, kteří nevyfukují kouř, ale čistou páru. Tedy něco jako inhalátor. Jeho kouření škodí „pasivním kuřákům“ asi tak, jako škodí pára z konvice.

„Pořídil jsem si elektronickou cigaretu, abych se vyhnul buzeraci. Včera se do mě pustil Anti Conflict Team na rohu Vodičkovy a Václaváku. Že prý kouřím příliš blízko tramvajové zastávky,“ říká jedna z obětí komanda, která spáchala zločin inhalace páry uprostřed smogem (z automobilů) zamořené Prahy.

Na trhu se již objevily – jako pěkný příklad stavu, kdy se zoufalství obrátí v žert – vesty s nápisem „Anti conflict team“ se zrcadlově obráceným logem Prahy 1. Může je nosit kdokoli – kuřáci i jejich přátelé nekuřáci jako výraz porozumění, že v boji proti totalitě máme společný zájem.

Jednoduché řešení

Řešení je přitom velmi jednoduché – a týká se i těch, kteří mají byty nad hospodami, před kterými se shromažďují psanci s cigaretami. Jak říká pan Jára: Nevolte ty blbce. A vraťte majitelům hospod jejich většinou na hraně existence balancující podniky.

Od zákazu kouření je už jen krůček k zákazu pití piva, či jiných nápojů obsahující alkohol, tu metlu lidstva. Stačí, aby Evropská unie rozhodla, že je pivo nebo víno (natož kořalka) politicky nekorektní, protože je pijí převážně sexisté.

Je zkrátka nejvyšší čas si jako pan vedoucí Jára od Starý svině nabrousit křídu a hůl a vypráskat papaláše tam, kam patří.

Zdroj