Údaje ze satelitů zpochybňují prognózy OSN
Uveřejněno dne 4 srpna 2011 000 10:02Data ze satelitů pořízená v letech 1985 až 2011 vypovídají o tom, že zemská atmosféra dovoluje propouštět do vesmíru mnohem více tepla, než připouštějí poplašné počítačové modely, praví se ve studii uveřejněné v recenzovaném vědeckém časopise Remote Sensing.
Studie Roy W. Spencera a Williama D. Braswella dokazuje, že předpovědi OSN jsou mylné. Spencer je vedoucí vědecký pracovník na University of Alabama v Huntsville a pracovník vědeckého týmu spolupracujícího s NASA zabývajícího se radiometrií. Podle závěrů této skupiny jsou sondami pořízená data v rozporu s poplašným líčením následků vzestupu atmosferického oxidu uhličitého v atmosféře. Vyplývá to ze srovnání dlouhodobých měření prováděných satelity NASA a předpovědí získaných modelováním. Věštby a skutečnost se liší především v údajích týkajících se oceánů. Navíc nesedí ani předpovídaná kumulace tepla a „teplotní past“ skleníkového efektu, protože teplo z atmosféry se nešíří tak, jak uvádějí počítačové modely využívané k prognózám Spojených národů.
Američtí vědci uvádějí, že kromě alarmistů se již většina vědců názorově shoduje v tom, že lidskou činností uvolňovaný oxid uhličitý velký vliv na oteplování nemá. Diskuse kolem globálního oteplování se proto již z velké části přesunula do polohy – jak moc emise CO2 mohou přispívat k oteplení nepřímo. Tedy tím, že způsobují nárůst vzdušné vlhkosti a vysoké oblačnosti.
Alarmistické počítačové modely kalkulují se zásadním a rozhodujícím vlivem CO2 na růst vodních par. Vlhkost a oblačnost jsou dva jevy, které mají jít ruku v ruce a mají být zodpovědné za globální oteplení. Ve skutečnosti ale celosvětově dlouhodobě získávaná data z družic zveřejněná NASA tomu nenasvědčují. To podle autorů znamená, že CO2 nezvyšuje humiditu a oblačnost tak, jak modely předpokládaly.
Data z družic (Terra, ERBS) shromažďované NASA navíc dokládají, že také dlouhovlnné záření (a tedy teplo) uniká do vesmíru mnohem intenzivněji, než s čím počítaly použité modely. Závěr americké studie vycházející z dat pořízených satelity NASA za dobu 1985 až 1999 znevažuje poplašné teorie globálního oteplování vycházející z předpokladu, že emise oxidu uhličitého jsou přímo a nepřímo odpovědné za zachycení velkého množství tepla v zemské atmosféře a zabraňují jejímu úniku do vesmíru. Také podle vyjádření Jamese M. Taylora z The Heartland Institute, který se studií podrobně zabýval, se teplo v zemské atmosféře kumuluje mnohem méně a mezi poplašnými modely a realitou je „obrovský rozdíl“.
Prameny: University of Alabama press release, NASA, Roy W. Spencer a William D. Braswell: „On the Misdiagnosis of Surface Temperature Feedbacks from Variations in Earth’s Radiant Energy Balance“ Remote Sens. 2011, 3, 1603-1613; doi:10.3390/rs3081603, http://www.drroyspencer.com/