Úkol pro současnou vládu

Současná vláda by mohla projevit odvahu a přinést více informací o negativním i pozitivním vlivu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na počasí, podnebí a přírodu. Dosud zveřejňované informace jsou překroucené, nekomplexní, nezahrnují zdaleka vliv všech proměnných. Zde je návod jak na to:

Modely předpovědi počasí rozdělují atmosféru na pomyslné krychle o hraně od 22 km do 1 km dle druhu předpovědi. Vstupní údaje zahrnují mimo klasických údajů „výška, tlak teplota, rosný bod“…, na plochách každé krychle i bodové zdroje tepla, vlhkosti, znečištění (např. tepelné elektrárny) i liniové zdroje jako jsou dálnice. Údaje získávají i letadla.

Počítač poté v množství po sobě následujících cyklech modeluje, jak se vstupní hodnoty na stranách jednotlivých krychlí ovlivňují a z toho vyjde předpověď počasí. Bylo by tedy vhodné do modelu zadat dvoje hodnoty:

1) bez zahrnutí vlivu OZE.
2) se zahrnutím vlivu OZE

Zakladatel moderní meteorologie Edward Lorenz zjistil, že i malá nepřesnost v zadaných vstupních parametrech má podstatný vliv na výsledek předpovědi.

Jak by tedy změny vstupních parametrů vypadaly:

Elektřina vyrobená ve větrníku nebo slunečníku nahradí částečně elektřinu vyrobenou v teplené elektrárně. Bylo by nutné odečíst teplo ze spáleného paliva (tepelná nebo jaderná elektrárna má účinnost cca 35%), tedy odečíst cca trojnásobek tepla uloženého ve vyrobené elektrické energii) a příslušnou část emisí, které mimo propagandisty zatracovaný CO2 tvoří i prachové částice, které tvoří kondenzační jádra pro vznik kapek ze vzdušné vlhkosti. Také by bylo nutné zohlednit v atmosféře úbytek páry z chladicích věží tepelných elektráren. Není to maličkost. U každé elektrárny se jedná o řádově m3 vypařené vody za vteřinu. Takže v jejím okolí přibývají mraky. Když se projektoval Temelín, tak se změna klimatu jeho vlivem zkoumala. Uhelné elektrárny produkují emise i teplo i v době, když nevyrábí elektřinu a jsou jen udržovány v horké rezervě.

Větrníky mají také značný vliv, i když se bagatelizuje. Jen v Německu je instalováno cca 80 GW výkonu větrných elektráren, v celé EU 304 GW. Ty odebírají energii větru a mění ji na elektřinu. Lidé se špatně orientují ve velkých číslech, tak pro názornost: kdyby teoreticky byly větrníky instalované v Německu seřazeny do jedné řady přes nejdelší „úhlopříčku“ Německa, tak by na každý 1 km délky připadal výkon cca 100 MW, tedy jeden menší elektrárenský blok.

Dešťové mraky přicházejí do Evropy ze západu, tedy od oceánu. Ze Středomoří mraky většinou vyprší na Šumavě a v Alpách. Z východu moc deště nepřijde, když je oceán vzdálen cca 8000 km. Tlakové pole se tedy změní a úbytek větru ze západu bude doplněn větry z jiných směrů, které srážky nepřinesou. Déšť buď odtéká nebo se vypaří.

K vypaření 1 litru vody je potřeba cca 0,67 kWh energie. Větrníky mají nastavitelné lopatky a tak odebírají větší procento z energie vánku než z vichru. Možná i proto u nás v posledních letech prší méně a když, tak v přívalových srážkách, z nichž voda odteče. Mírných přeháněk dle subjektivního dojmu ubylo. Méně vypařené vody znamená tedy větší letní vedra. Úbytek srážek dokazují i stavy vody v přehradách a problémy s lodní dopravou. Už druhý rok není možné lodí dopravovat těžké náklady po Labi.

Počasí, resp. Klima mohou ovlivňovat i letadla. Běžné dopravní letadlo spálí cca 2,5 až 3 kg petroleje na cestujícího a 100 km. Z jednoho kg petroleje vznikne cca 3,8 kg CO2 a 1,38 kg vody (zkuste si napsat chemickou rovnici). Voda se změní v kondenzační čáry a ty vytvoří cirrové mraky. Množství vody v 1 m³ cirrového mraku se pohybuje v rozmezí 0,03 až 0,5 gramu.  Cirry jsou vysoké mraky složené z ledových krystalků, které mají velmi nízkou hustotu vody ve srovnání s nižšími mraky, jako jsou cumuly. V 1m³ mraku typu cumulonimbus se nachází obvykle 0,5 až 1 gram vody. Cumulonimbus je mohutný oblak, který může dosahovat velkého vertikálního rozsahu a je spojen s bouřkami. Mraky ovlivňují nejen srážky, ale i teplotu povrchu země. Při zatažené obloze je v noci tepleji a ve dne chladněji, než při jasné. Který jev převažuje se asi neví.

Vyrobená elektřina se změní na teplo, ať už je z OZE nebo z tepelné elektrárny. Teplotu povrchu země i atmosféry ovlivňuje i vlnová délka záření, které přichází od Slunce a odchází ze Země.

Absurdní je argumentace „odborníků“, že Klementinská měření teploty dokazují oteplování. K tomu je potřeba připomenout, že teploměr je během více než 200leté řady měření je již na šestém místě a okolí se změnilo: Praha se zvětšila, vytápí se množství budov, denně se v Praze najede cca 22 mio vozokilometrů a energie paliva se celá přemění na teplo. Přehrady na Vltavě v létě ochlazují, v zimě oteplují okolí. Plocha všech přehrad, postavených v celé ČR stěží nahradila plochu v 19. století vysušeného Komořanského jezera (54 km2).

Elektromobily mají účinnost cca 97%. Spalovací motory cca 35%. Účinnost uhelných elektráren je cca 40%, s kogenerační výrobou tepla max. 60%. Odečtou li se ztráty při nabíjení accu a přenosu elektřiny z elektrárny, je účinnost elektromobilů i spalovacích motorů skoro stejná. Elektromobily by měly smysl pouze v případě, že by se nabíjely v době, kdy je přebytek elektřiny, stejně jako akumulační kamna. V Austrálii elektřinu v době jejího přebytku distribuují zdarma. Hodin se zápornou nebo nulovou cenou elektřiny bylo loni v Německu 632, v Nizozemí 653, v ČR 392.

Optimisté tvrdí, že vliv lidí na klima je zanedbatelný, ale v hustě obydlené Evropě to tak docela pravda není. Teplo vyrobené spalováním fosilních paliv v ČR za rok odpovídá cca energii z 40 hodin maximálního slunečního svitu dopadajícího na celý povrch ČR. To může dlouhodobě vyladěný systém ovlivnit.

Do porovnání vlivu OZE by bylo nutné zahrnout i celý životní cyklus všech typů výroby energie, vč. těžby a zpracování surovin, provozních médií, paliv, likvidace, rekultivace, dopravy,….

Od letošního roku ČHMÚ ze svého webu odstranil historická data srážek a teplot a porovnání aktuálních hodnot s dlouhodobými průměry. Proč se údaje zamlčujují?

O vlivu větrníků na migrující ptáky a netopýry není třeba psát. Každá vrtule jich zabije stovky ročně.

To bylo jen několik příkladů, které ukazují, že problém není tak jednoduchý, aby se dal zkondenzovat do CO2, jak si představují politici, propagandisté a „novináři“.

Uvedené příklady tvoří jen zlomek proměnných, které počasí, resp. podnebí ovlivňují. Vyhodnotit problém pořádně by mohlo být tématem desítek disertací. Ale který vědec by si v současném nejistém světě dovolil riskovat svou kariéru pochybováním teze o zlovolném CO2?

Současná vláda by mohla s komplexním, racionálním, nezaujatým hodnocením vlivů OZE, nejen na naše peněženky, začít a zadat odborníkům vyhotovení studie, která by přinesla alespoň trochu objektivity a nahradila hloupou propagandu fakty.

Zdroj: