Už ani korunu pro zelený proud, plánuje regulační úřad

Praha – Předsedkyně Energetického regulačního úřadu chce, aby elektřina ze slunečních či větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů přišla od roku 2014 o finanční podporu.

Znamená to, že by proud ze zelených zdrojů postavených po 31. prosinci 2013 přišel o zvýhodněnou výkupní cenu. Zůstala by jen elektrárnám postaveným do tohoto data.

Podle Vitáskové si Česko nemůže dovolit dotovat každý rok obnovitelné zdroje desítkami miliard. „Stávající podpora obnovitelných zdrojů je za hranicí ekonomických možností České republiky,“ oznámila Vitásková.

Dodala, že její úřad připraví novelu zákona o podporovaných zdrojích energií, který se po prezidentském vetu vrátil do sněmovny. Vitásková je připravena i na variantu, že sněmovna Klausovo veto nepřehlasuje.

„Připravujeme zastavení podpory pro obnovitelné zdroje od roku 2014,“ sdělila Vitásková. Uvedla, že jen letos vyjde podpora zelených elektráren na 38,4 miliard korun.

Ušetříme bilion, říká Vitásková

Úřad vypočítal náklady na podporu zeleného proudu mezi lety 2005 a 2034 na bezmála 1,5 bilionu korun, pokud se za dva roky podpora nezastaví a navíc se rozšíří okruh podporovaných obnovitelných zdrojů, jak s tím počítá vetovaný zákon.

Pokud by zelený proud přestal být od roku 2014 dotovaný, náklady by podle Vitáskové klesly na zhruba 874 miliard. Střední varianta se zrušenou podporou až od roku 2020 počítá s náklady přesahujícími bilion korun.

Vitásková naznačila, že konec dotací nemusí být absolutní a zmínila například malé bioplynové stanice. „Pokud bude v národním zájmu některé zdroje podporovat, je Energetický regulační úřad připraven o tomto vést odbornou diskusi,“ poznamenala Vitásková.

Panely na střechách nejsou v národním zájmu

Do této kategorie ovšem podle Vitáskové nepatří například střešní fotovoltaické elektrárny na rodinných domech. „Nejsem si jistá, že to je národní zájem,“ řekla Vitásková.

Dodala, že se na její úřad obracejí lidé, kteří si stěžují, že nechtějí dotovat elektřinu sousedovi, který má to štěstí, že má střechu na jih a namontoval si na ní fotovoltaické panely.

Zelený proud pro Rakousko?

Vitásková plánuje, že zájemci o zelený proud by si ho mohli kupovat, ale za vyšší cenu. Nabízí rovněž elektřinu z obnovitelných zdrojů jako vývozní artikl – pro Rakousko.

„Domnívám se, že bychom mohli zelenou energii vyvážet. Zejména do zemí, kde o ní stojí,“ konstatovala Vitásková. „Ti, kteří ji nechtějí, ať odebírají špinavou elektřinu.“

Podle Vitáskové má Česko jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů na jednoho obyvatele. A to ohrožuje konkurenceschopnost. Vitásková se může opřít například o stanovisko Svazu chemického průmyslu.

„Pozastavení podpory obnovitelných zdrojů a přehodnocení cílů v oblasti produkce energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 považujeme za nezbytné řešení, pokud chceme zachovat alespoň minimální konkurenceschopnost českého průmyslu,“ uvedl ředitel svazu Ladislav Novák.

Válka proti zelené energii

Proti plánům předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové se postavily nevládní organizace. Česká pobočka Greenpeace označila tento záměr za válku proti obnovitelným zdrojům.

Jan Rovenský z pražské kanceláře Greenpeace uvedl, že by se do ceny elektřiny z uhlí nebo plynu měly zahrnout externí náklady způsobené exhalacemi na lidském zdraví a životním prostředí.

„Pokud by byly v ceně elektřiny zahrnuty externí náklady, žádná podpora na obnovitelné zdroje by nebyla zapotřebí, na trhu by se prosadily samy,“ řekl Rovenský.

Greenpeace s odvoláním na údaje evropské Agentury pro životní prostředí uvedli, že škodliviny z komínů 20 největších českých elektráren a tepláren způsobily škody ve výši 118 miliard korun.

Rozumná podpora bez extrémů

Podle Greenpeace by se výkupní cena proudu z obnovitelných zdrojů měla pohybovat na hranici rentability jejich provozu.

„Za nepřijatelné považuje excesy oběma směry, tedy jak přemrštěnou podporu, jako se to stalo v důsledku selhání parlamentu v letech 2009 až 2011 s fotovoltaikou, tak její úmyslnou likvidaci pod hranici přežití, jako nyní navrhuje předsedkyně Vitásková,“ uvedli Greenpeace.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že sluneční elektrárny nebo spalovny na biomasu snižují energetickou závislost Česka na uhlí nebo dováženém plynu. Zároveň pomáhají čistit ovzduší.

Nulová podpora je možná

Právník Luděk Šikola, který se dlouhodobě zabývá i otázkami obnovitelných zdrojů, uvedl, že chystaný (a Klausem vetovaný) zákon o podpoře obnovitelných zdrojů má umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nevypisovat podporu pro jednotlivé obnovitelné zdroje.

„Zákonodárce tedy již problém s regulací řeší a paní předsedkyně by to měla vědět a myslím, že to ví. Její vystoupení pak není možné vnímat jinak, než jako pokračování v negativní kampani proti obnovitelným zdrojům s cílem poškodit toto průmyslové odvětví,“ řekl Aktuálně.cz Šikola.

Připomněl, že se Česko zavázalo Evropské unii dosáhnout 13,5procentního podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. „Nevěřím, že bez efektivní podpory toho můžeme dosáhnout,“ soudí Šikola.

Předsedkyně regulačního úřadu Vitásková je ovšem přesvědčená o tom, že Česko svůj závazek splní i bez finanční podpory proudu z obnovitelných zdrojů.

Porušený zákon?

Asociace obnovitelných zdrojů energií obvinila předsedkyni Vitáskovou, že porušuje zákona. Podle energetického zákona je totiž v působnosti regulačního úřadu „podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie“.

Podle asociace je výpočet úřadu o nákladech na obnovitelné zdrije nekvalifikovaný, protože nebere v úvahu trend zlevňování technologií. Asociace zároveň připomněla, že zastupuje na 20 tisíc zaměstnanců v zeleném oboru.

„Snahy o zastavení rozvoje obnovitelných zdrojů energie jsou v příkrém rozporu s politikou nejvýkonnějších ekonomik Evropy a světa. Německo, Velká Británie, Dánsko, Spojené státy a další země se rozhodly založit budoucí hospodářský růst na obnovitelných zdrojích energie,“ říká předseda nejsilnější asociace CZBiom Jan Habart.

Exministr životního prostředí Martin Bursík, konzultant asociace dodal, že 70 procent inevstic do energetiky v EU směřuje do obnovitelných zdrojů.

„Nepůjde-li Česká republika cestou čisté ekonomiky a bude dále budovat muzeum uhlí a atomu, budeme během deseti let outsidery,“ dodal Bursík.

Jdeme proti evropskému proudu

Podobně se vyjádřil i generální sekretář sdružení International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC) Frank Schulte.

„Sousední evropské země nadále podporují fotovoltaiku, i když třeba poněkud omezují podporu pro budoucí elektrárny. Odstranění veškeré podpory naráz a v blízké budoucnosti jde nejen proti moderním celosvětovým trendům v oblasti udržitelné energetiky, ale povede také k tomu, že čeští občané budou znovu trpět větším znečištěním z uhelných elektráren, nebo že budou platit za předraženou stavební zakázku v Temelíně, nebo k obojímu,“ řekl Schulte.

Zdroj