VĚDCI VARUJÍ: Slunce pomalu usíná! Čeká nás doba ledová

Uveřejněno dne 29 ledna 2014 000 14:16

Pozorování Slunce přineslo varovné důkazy. Sluneční aktivita prudce klesá, což může způsobit malou dobu ledovou na Zemi. Podobný scénář se opakoval v roce 1645.

Vědci upozorňují, že aktivita Slunce je nejslabší za posledních 100 let. Zatímco v roce 2013 bylo záření na vrcholu, od letoška vědci pozorují přesný opak. Takzvaný sluneční klid přitom může mít pro naši planetu fatální následky.

Slunce se podle měření chová stejně jako v 17. století, kdy nastalo takzvané Maunderovo minimum. To doprovázela malá doba ledová. Vědci říkají, že existuje 20procentní šance, že něco podobného se zopakuje i letos.

„Všechna měření ukazují, že Slunce je za vrcholem a jeho aktivita klesá. Sleduji ho více než 30 let a ještě jsem nikdy nic podobného nezaznamenal,“ řekl BBC Richard Harrison z laboratoře v Oxfordshiru.

To znamená, že následující zimy budou velmi mrazivé. Musíme počítat i s chladnějším létem a dalšími změnami. Nejde totiž jen o to, že se ochladí. Po ochlazení atmosféry se změní i mořské proudy, což může vést ke kolapsu klimatického systému.
Na změnu v aktivitě Slunce upozornila v loňském roce i NASA, které pečlivě zkoumala Sluneční skvrny. Slunce se zřejmě vloni vyčerpalo. „Loňská aktivita byla rekordní. Už teď je ale množství skvrn hluboko pod úrovní z roku 2011. I erupcí je velmi málo a předpokládáme, že trend bude i nadále klesající,“ informovala NASA.

Poslední Maunderovo minimum proběhlo zhruba mezi lety 1638 až 1715, kdy se na Slunci neobjevovaly téměř žádné skvrny. To mělo zásadní vliv na podnebí na Zemi. Bylo výrazně chladněji. V Londýně dokonce zamrzla řeka Temže.
Mrazy sužovaly i České království. Například ještě v březnu roku 1645 byly tak kruté mrazy, že se při bitvě u Jankova mohl švédský pluk bezpečně usadit i s děly na zamrzlém rybníku a odtud zmasakrovat císařskou armádu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist