Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019
Uveřejněno dne 13 srpna 2019 000 11:10
Za prvé, denní průběh teplot 2019 se v Paříži až překvapivě podobá létu 1947. Je to prakticky stejný příběh. V horizontu teplotního rozdílu mezi konkrétními dny je „rekord“ prakticky neviditelný. Viz graf. 2 níže.
Za druhé, teplotní maxima v Paříži po druhé světové válce desítky let klesala a teprve nedávno se vrátila tam, kde byla v roce 1947. Ačkoliv CO2 celou dobu rostl a rostl. Viz graf 1 níže. A v Praze Klementinum je to podobná story – viz graf 3 níže.
Za třetí, Francie je dnes daleko intenzivnější tepelný ostrov než v roce 1947. Je tam více asfaltu a betonu, více aut a motorů, které vydávají teplo. Překročení rekordu tedy zřejmě je důsledek urbanizace, nikoli důsledek oxidu uhličitého.
Za čtvrté, jestliže se klima stovky let otepluje (vynořili jsme se z malé doby ledové – nejchladnější éry od vyhynutí mamutů), pak nevyhnutelně NEUSTÁLE musejí padat teplotní rekordy. Novináři ale nepíší nic o dnech, kdy rekord NEPADL.
Například v Praze Klementinu (zdroj) nejteplejší 18. červenec dvě a čtvrt století byl v roce 1793 (37°C). Nejteplejší 9. červenec za celou éru měření se přihodil v roce 1828 (33,6°C). Nejteplejší 7. červenec byl v roce 1957 (37,6°C). Takto extrémní teploty se v Evropě čas od času vyskytovaly odjakživa. Což ovšem není dojem, jaký získáte z médií.
Více o „rekordních teplotách“ na Klementinu viz v mém článku Klementinum – opravdu nejtepleji za 244 roků?
Graf 1: Maximální teploty v Paříži podle roků.
Graf 2: Průběh denních teplotních maxim v roce 1947 a v roce 2019. Překvapivě – rozdíl je mizivý.
Graf 3: Roční průměr maximálních měsíčních teplot v Praze Klementinu (do 2005). Vidíte, že maxima byla na přelomu 40. a 50. let, pak se ochladilo. A kolem roku 2000 se teploty vrátily zpátky nahoru.