Velký mejdan skončil
Uveřejněno dne 15 března 2013 000 12:58Nastal čas sčítat škody po „zelených“ ministrech
Více než deset let vykřikovaly ekologistické nevládní organizace, Hnutí Duha, představitelé Strany zelených a několik vědců hájících „divočinu“ na Šumavě, že ti, kteří chtějí zastavit kůrovcovou kalamitu, chtějí těžit a prodávat dřevo. Šumavští starostové, jihočeští politici a po svém nástupu i ředitel Národního parku Šumava (NPŠ) dr. Jan Stráský byli dlouhodobě obviňováni, že „jdou po dřevě“ a „pařez“ je jejich program.
Jaká je však skutečnost? Za ekologického ředitele Františka Krejčího a zeleného ministra Martina Bursíka v letech 2009 a 2010 Národní park Šumava vytěžil a prodal každý rok 300 až 350 tisíc m3 dřeva.
Po nástupu dr. Jana Stráského a jeho následovníka ředitele Mgr. Jiřího Mánka se začalo důsledně postupovat proti kůrovcové kalamitě. Hnutí Duha a další aktivisté se přivazovali ke stromům a snažili se zásahům proti kůrovcům zabránit. Opravdu chtěli chránit přírodu? Nikoliv. Ukázalo se, že vývoj těžeb při důsledném zasahování proti kůrovci v posledních letech výrazně klesl. V roce 2011 se těžilo 250 tisíc a v roce 2012 již pouze 75 tisíc m3 kůrovcového dřeva. Pětkrát méně, než těžilo ekologické vedení Františka Krejčího a předsedy Rady parku Jakuba Hrušky!
Co však po sobě „zelené“ vedení NPŠ zanechalo? Patnáct tisíc hektarů suchého a zdevastovaného lesa a více než tři miliony mrtvých stromů. Zmizely, respektive byly ponechány napospas kůrovci poslední pralesní zbytky na Pramenech Vltavy, kde byly stromy i čtyři sta let staré. Škody na životním prostředí vypočítané ve znaleckém posudku soudního znalce Karla Simona jdou do desítek miliard. Ale co víc. Důslednou kontrolou a inventarizací se ukázalo, že dřevo, které ředitel František Krejčí údajně nechal zetlít v uschlém lese, není. Jen při kontrole na jednom pracovišti schází 1000 m3 dřeva, které za jeho ředitelování zmizelo.
Sečteno a podtrženo. Za zeleného ředitele Krejčího a ministra Bursíka se na Šumavě těžilo několikanásobně více dřeva než za ředitelů Stráského, Mánka a ministra Chalupy. Za ředitele Krejčího se navíc ztrácelo (netroufám si říci, že kradlo) dřevo v tisících kubících. Vzpomínáte si, jak zelení dehonestovali a skandalizovali ředitele Stráského? Aktivističtí vědci podepisovali petice za jeho odvolání. Dnes je jasné, že všichni vědomky či nevědomky bránili nejen obrovské a zbytečné těžby a masivní výprodej šumavského dřeva, ale víme, že i mizení dřeva v tisících kubíků. Je na policejních vyšetřovatelích, aby prokázali, kdo měl ze ztrát dřeva zisky.
Byl to v Národním parku Šumava za „zelených“ ministrů takový velký mejdan. Podporovalo se rozšiřování kůrovce, rozdávaly se milionové granty nevládním organizacím a vybraným přírodovědcům, kteří za tyto peníze dělaly národnímu parku reklamu, jak skvěle chrání přírodu a zakládá nové pralesy. Lidé z akademického prostředí se propůjčili k tomu, aby za tyto peníze psali knihy o tom, jak jsou kůrovcová kalamita a zdevastované lesy skvělé pro světovou značku národního parku. Přitom park těžil harvestory dřevo jak o závod a vesele ho prodával za stovky milionů. A tyto peníze park využíval také na svoji výše uvedenou reklamu. Sem tam se tisíc kubíků ztratilo. Audit hospodaření NPŠ z té doby ukázal desítky dalších nehospodárností za miliony korun. Mejdan skončil a nastal čas sčítat škody. Že starostové a politici chtějí „těžit dřevo“, jsme prokazatelně vyvrátili. Zelení si vymysleli novou mantru: Starostové a politici chtějí udělat ze Šumavy lunapark. Je to stejný nesmysl, ale aktivistům naštěstí již nikdo nevěří. Aby byli důvěryhodní, museli by vysvětlit, proč podporovali největší drancování šumavských lesů v historii národního parku.
Autor je senátor za ODS