Veřejné finance a šumavský výzkum
Uveřejněno dne 18 února 2015 000 11:48Zamyšlení nad účelností státních a evropských dotací vědeckým institucím a vědcům prosazujícím v NPŠ bezzásahovost proti kůrovci
Český stát a Evropská unie věnují nemalé finanční prostředky na přírodovědný výzkum. Státní dotace rozdělují: Grantová agentura ČR, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd ČR
Přírodovědné instituce, které se dělí o finance státu a EU a jsou spojeny se šumavským výzkumem:
Česká geologická služba, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity,
Biologické centrum se svými ústavy – vyjma Ústavu parazitologického a Ústavu molekulární biologie rostlin – a Centrum výzkumu globální změny se sídlem v Brně (dále CVGZ), kde jsou často jako vedoucí oddělení, v horším případě jako jejich řadoví pracovníci, zaměstnáni mediálně známí přírodovědci lobbující za divočinu na Šumavě – Pavel Kindlmann, Jakub Hruška, Zdenka Křenová, Magda Edwards Jonášová, Michal Marek a Bedřich Moldan.
Profesor Moldan působí v útvaru výkonného ředitele CVGZ v Brně, dále jako zástupce ředitele v Centru pro otázky životného prostředí UK Praha, je místopředsedou Vědecké rady MŽP, předsedou čestné rady Českého svazu ochránců přírody…..
Pavel Kindlmann je profesorem Přírodovědecké fakulty UK Praha a vedoucím oddělení výzkumu biodiverzity v brněnském CVGZ. Docent Hruška je zaměstnancem České geologické služby v Praze, dále pracuje jako vedoucí oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů CVGZ v Brně a vyučuje biogeochemii lesních a vodních ekosystémů na Přírodovědecké fakultě v Praze.
Pokud si sečtete pravděpodobné výše úvazků a dojíždění mezi Prahou a Brnem, pak vědci dokážou pracovat více než 20 hodin denně, tedy prakticky bez spánku. Jsme svědky neuvěřitelných individuálních obětí vědecké práci.
Průměrná mzda v Centru výzkumu globální změny v roce 2013 činila 33 638 Kč.
Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny, postavil svou vědeckou kariéru na koloběhu CO2 v přírodě a jak sám říká, největší obavy má ze sucha – které se u nás projevuje zejména na jižní Moravě. Sucho však hrozí i v kůrovcem sežrané a v druhých a třetích zónách vykácené Šumavě. Profesor Marek to musí vědět, stejně jako to vědí jeho bývalí kolegové z brněnské Mendelovy univerzity. Přesto lobbuje za bezzásahovou Šumavu, tedy i za prudký odtok z odlesněných svahů a nedostatek vody v krajině. Je mu jistě známo i to, že v případě prudkých a dlouhodobých dešťů je oblast naopak ohrožena záplavami – protože vymizela schopnost krajiny zadržovat dešťovou vodu.
Můžeme jen spekulovat, co právě tuto vědeckou osobnost vede k podporování bezzásahového režimu na Šumavě.
Kritériem pro výběr „grantů spojených se šumavským výzkumem“ byla existence dvou a více výsledků (www.isvav.cz), které byly zaměřeny na Šumavu nebo kůrovce. Toto poměrně přísné měřítko vedlo k tomu, že některé zařazené výzkumné záměry se dotýkají Šumavy opravdu jen velmi okrajově. Ovšem je vyloučeno, že by některé granty byly zahrnuty více než jednou.
Státní dotace pro jednotlivé instituce (sumy grantů na výzkumné záměry a projekty) dle určených kritérií pro zařazení do šumavského výzkumu od roku 2000 do roku 2014:
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity 354 948 000 Kč
Biologické centrum 869 677 000 Kč
Botanický ústav 1 176 158 000 Kč
Entomologický ústav 170 875 000 Kč
Hydrobiologický ústav 72918 000 Kč
Ústav půdní biologie 60 400 000 Kč
Centrum výzkumu globální změny 618 255 000 Kč
Česká geologická služba 11 627 000 Kč
Celkem na výzkumné záměry a projekty: 3 334 858 000 Kč
Dalším zdrojem financí pro přírodovědce jsou peníze evropské (eurodotace): Jde o alokované částky, které nemusejí být k dnešnímu dni ještě vyčerpány. Tyto granty nelze dělit na šumavské a nešumavské. Jsou poskytovány od roku 2007.
EURODOTACE PRO BIOLOGICKÉ CENTRUM
Celkem: 133 540 000 Kč
EURODOTACE PRO JIHOČESKOU UNIVERZITU – PŘÍRODOVĚDNÉ OBORY
Celkem: 1 147 587 000,- Kč
EURODOTACE PRO NEPŘÍRODOVĚDNÉ OBORY JIHOČESKÉ UNIVERZITY
Necelých 70 milionů (pouze 6% z celkové výše eurodotací pro JČU)
EURODOTACE PRO CENTRUM VÝZKUMU GLOBÁLNÍ ZMĚNY: 686 449 000 Kč
Komentář:
Evropské a státní dotace do přírodovědných oborů jsou obrovské. Systém grantů není propracovaný! Mnohočetné financování jednoho a téhož zájmu umožňuje zcela legálním způsobem. Například grant „Biological Recovery of the Bohemian Forest Lakes from Acidification“ vznikl v rámci pěti výzkumných záměrů a dvou projektů.
Lze hypoteticky předpokládat, že „nová“ instituce Centrum výzkumu globální změny umožní změnou názvu článku a drobnými změnami jeho obsahu financovat již poněkolikáté jeden a tentýž výzkum, jak již v tuto chvíli napovídají některé zveřejněné výsledky. Je zvláštní i to, že pod jeho střechou našli uplatnění nejvíce křičící podporovatelé bezzásahového režimu na Šumavě.
Zarážející je také výše grantů pro přírodovědné obory Jihočeské univerzity ve srovnání s dotacemi pro ostatní vědní obory. Pouze 6 % z eurodotací bylo alokováno pro nepřírodovědné obory Jihočeské univerzity. Zdá se, že budeme zemí přírodovědců (obvykle nezaměstnaných), ekologických neziskovek, ptačích oblastí, chráněných oblastí, záchranných stanic, ekologických center, v níž pro neprůchodnost EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) již nebude schopna vyrůst žádná další průmyslová či turistická infrastruktura. Staneme se přírodovědnou laboratoří průmyslové západní Evropy?
Podle výroční zprávy Jihočeské univerzity za rok 2013 byl na Přírodovědecké fakultě jmenován jeden profesor a pět docentů. Na ostatních fakultách Jihočeské univerzity bylo jmenováno dohromady jen šest docentů. Počet profesorů na Přírodovědecké fakultě je často desetinásobkem počtu profesorů na jiných fakultách. Tato preference přírodovědy jako vědního oboru je zcela nepochopitelná a nestandardní.
Perlička na závěr: na www.isvav.cz nalezneme i humorné informace:
Grant Vegetační dynamika, živiny a obnova aluviálních luk (2000-2002), řešitelem byl prof. Prach z Botanického ústavu AV, se honosí hodnocením NESPLNĚNO. Vysokoškolský profesor nesplnil zadání grantu…