„Větrníky mezi vinice nepatří!“ Vinař nastínil, jak Slovácko brojí proti problematické akcelerační zóně

Prvního června uběhl termín, do kterého stát přijímal připomínky k akceleračním zónám – oblastem, které stát vymezuje jako území vhodná pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Jedna taková je projektovaná i uprostřed vinařské oblasti na jižní Moravě. Vinař Jan Filipovič v rozhovoru pro Epoch Times přiblížil, proč je podle místních lokalita nevhodná.

Kromě živobytí okolních vinařů poukázal na ochranné pásmo léčivých vod, dobývací prostory nerostných surovin, podzemní zásobník plynu, strategický plynovod, rizika pro chráněné druhy ptáků i možné dopady na krajinný ráz oblasti.

Kdy jste se poprvé dozvěděl o tom, že kolem vás bude akcelerační zóna?

Ministerstvo pro místní rozvoj oblasti návrh akcelearčních oblastní vyhlásilo 15. dubna a následně informace proběhla v tisku. Byl to pro nás šok, jak pro místní vinaře, tak pro dotčené obce. Oblast zahrnuje obce na jižní Moravě – Prušánky, Josefov, Dolní Bojanovice, Starý Poddvorov a Nový Poddvorov. V materiálech se oficiálně jmenuje AOV99 Podkovné.

Konkrétně v Prušánkách téma rezonovalo už loni, kdy zde investoři uvažovali o výstavbě větrných elektráren. Pod tlakem občanů se zastupitelstvo nakonec rozhodlo, že zde větrníky nebudou. Poté však stát vymezil území jako potenciálně vhodné pro rozvoj větrné energie. Investorům se tím usnadňuje budoucí stavební řízení.

Proč se oblast potýká s nelibostí místních, co vše v ní leží?

Když se podíváte na mapu, z každé strany zóny leží některá z okolních obcí. Nachází se zde rozhledna, cyklostezka a především vinice, na kterých se celoročně pracuje. Zjistili jsme také, že část území – celý katastr Josefova a část Prušánek, leží v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje, konkrétně léčivé vody pro lázně v Hodoníně. Je to téměř polovina celé navrhované oblasti. Z našeho pohledu proto vymezení této oblasti nedává smysl.

Takže je podle vás celé území pro vymezené účely nevhodné?

Ano, důvodů je celá řada. Pro dokreslení bych zmínil evropskou směrnici RED III, která ukládá členským státům povinnost vymezovat akcelerační zóny přednostně na územích, která jsou již narušena, například na brownfieldech, a ne zasahovat do fungující krajiny a zabírat nejbonitnější zemědělskou půdu. To se v případě naší zóny nepodařilo naplnit.

Polovina plochy leží v ochranném pásmu léčivého zdroje, kde lze stavět pouze běžné stavby, což větrná elektrárna vysoká 200 metrů s piloty do hloubky 60 metrů rozhodně není. Dvě třetiny oblasti tvoří vinařské tratě, přičemž přímo vinicemi je osázena cca jedna třetina oblasti. V území se také nacházejí dobývací prostory a výhradní ložiska ropy a zemního plynu. Přes oblast vede také strategický vysokotlaký plynovod Moravia. Jeho ochranné pásmo zasahuje 160 metrů na každou stranu od osy potrubí, což představuje více než 13 % celkové plochy zóny. Výstavba větrných elektráren je v tomto pásmu vyloučena.

Kolik plochy zbyde, když se nevhodná místa odečtou?

Přibližně jeden km² (100 hektarů), a to je hodně konzervativní odhad. V reálu to bude ještě méně. Přitom zákonné minimum je pro vymezení akcelerační oblasti je 2,5 km² (250 hektarů). Navíc by se podle pravidel měly větrné elektrárny stavět minimálně 500 metrů od obytných ploch. Tato vzdálenost byla podle všeho zvolena proto, aby se do zóny vůbec vešla požadovaná rozloha. Sám pořizovatel totiž připouští, že při větší vzdálenosti by většina akceleračních oblastí nesplnila požadované parametry.

Ani hranice 500 metrů nebyla dodržena. V lokalitě Dolní Nechory je zóna od okraje zástavby vzdálena pouze 403 metrů. Téměř polovina Dolních Nechor tak leží blíže než 500 metrů od akcelerační oblasti. Část vinařů má v místě vybudované stavby určené k ubytování a trvalému bydlení. V Josefově je oblast 30 metrů od posledního vinného sklepa.

Do prvního června měly obce či osoby možnost se proti zónám vymezit. Podali jste i vy připomínky?

Zcela spontánně zde vznikla skupina lidí, která tak učinila. Jsou v ní lidé různých profesí i z různých obcí. Nastudovali jsme materiály, popsali problémy v naší zóně a připravili přehled argumentů i možností, na co se lze odvolat. Z toho vznikla příručka pro všechny, kteří se chtěli proti návrhu ohradit. Současně jsme oslovili právní kanceláře, aby pro obce zpracovaly odborné připomínky v právní rovině. Při jejich přípravě jsme postupně odhalovali další problémy.

Připomínky nakonec podalo všech pět obcí, vinařské a myslivecké spolky, vlastníci pozemků i další obyvatelé. Celkem se sešlo několik set připomínek. Nejrozsáhlejší dokument zaslal Nový Poddvorov – má přibližně 160 stran a obsahuje zhruba 140 připomínek. Starý Poddvorov odevzdal dokument o rozsahu asi 80 stran a Prušánky více než 40 stran. Připojily se také Josefov a Dolní Bojanovice. Lidé si na financování právních služeb uspořádali sbírku, protože naše celkové náklady, zejména na právní služby, budou téměř půl milionu korun. K tomuto by vůbec nemuselo dojít, kdyby stát „nevypustil do světa“, s prominutím, takový paskvil. Větrníky mezi vinice nepatří!

Přiblížil byste některé konkrétní připomínky?

Základním problémem je to, že by lidé nemohli ve vinicích pracovat, přičemž v oblasti je jich spousta. Zkrátka by přišli o živobytí. V připomínkovém dokumentu za Prušánky pak např. stojí, že si je stát vědom takzvaného shadow flickr efektu, tedy optického jevu, který vzniká, když slunce svítí skrz rotující větrné elektrárny. Podle státu je maximální doba, které může být člověk efektu vystaven 30 hodin ročně.

Jenže obhospodařování vinohradů vyžaduje rozsáhlou ruční práci během celého roku. Hospodářský rok na vinicích začíná zimním řezem (často už v prosinci) a končí podzimním vinobraním. Státem stanovený limit by tak vinohradníci vyčerpali za týden!

Zabývali jste se i dopady na faunu, flóru či celkový vzhled krajiny?

Ano. Směrnice RED III stanovuje zákaz vymezování akceleračních zón mimo jiné v ochranných pásmech zvláště chráněných území, v biotopech vybraných druhů nebo na významných migračních trasách ptactva.

Návrh zóny podle map citlivosti spadá do kategorie vysokého rizika pro ptáky. Do katastru Prušánek a Josefova zalétá orel královský i orel mořský. Právníci proto v dokumentu odkázali na příslušný paragraf trestního zákoníku, podle něhož může být trestným činem již usmrcení jediného jedince kriticky ohroženého druhu. Stát v materiálu uvádí, že bude monitorovat počet ptáků uhynulých v souvislosti s provozem větrných elektráren a následně přijímat opatření. To je podle nás přístup naruby. Počítat mrtvolky ptáků a říkat tomu preventivní opatření nám přijde zcela mimo a morbidní.

Akcelerační oblast navíc leží v přímé pohledové ose z Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Větrníky by byly viditelné například ze severního vyhlídkového ochozu Minaretu. Pouhých přibližně sedm kilometrů od území také leží Slovanské hradiště v Mikulčicích, přičemž Česká republika společně se Slovenskem dlouhodobě usiluje o jeho zápis na seznam UNESCO. Klíčovou podmínkou je přitom zachování nedotčeného okolí lokality. Větrné elektrárny by z míst v areálu dominovaly celému horizontu a mohly by tuto nominaci ohrozit.

V roce 2021 zasáhlo jižní Moravu tornádo. Věnovali jste se i tomuto tématu?

Ano. Přes oblast se přehnalo rychlostí přesahující 300 km/h, v roce 2021 patřilo tornádo na jižní Moravě mezi tři nejsilnější celosvětově. Větrné elektrárny jsou přitom dimenzovány na nižší rychlosti větru. V případě dalšího tornáda by mohly být důsledky pro okolní obce devastující.

Když to shrnu – vinice, léčivá voda, tornádo, plynovod, dobývací prostory, podzemní zásobník plynu, vinné sklepy, rozhledna, cyklotrasa, UNESCO plus další. A jako bonus orel královský. To se opravdu „povedlo“.

Počítáte i s variantou, že by stát i přes stovky připomínek neustoupil?

Jsme připraveni na všechny varianty, i na případný soudní přezkum. Věříme, že tak daleko situce nedojde, stát napraví své chyby a oblast zruší.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: