Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva
Uveřejněno dne 30 listopadu 2015 000 9:06
Mluvčí hnutí Duha Jan Piňos (kdysi šéf CHKO Broumovsko) věří, že za vlnu uprchlíků může nikoli demografie a islamisté, nýbrž globální oteplování. „Na základě ekologických znalostí o změně klimatu a ubývání vody jsem přesvědčený, že tato uprchlická vlna není žádná výchylka. Je to začátek něčeho, co zásadním způsobem promění tvář Evropy. Stačí několik neúrod a směrem k nám se pohrnou desítky milionů klimatických uprchlíků.“ Podobně hovoří i klimatolog Václav Cílek: „Obávám se klimatické krize, která donutí celé národy k obrovské a nekontrolované migraci“ (Český rozhlas, červen 2015)
A důkaz? Válka prý propukla v době, kdy Úrodný půlměsíc zažil „nejhorší sucho od počátku přístrojového měření“ (Kelley 2015). Nejsou to ale ukvapené závěry? Úrodný půlměsíc je široký pojem. Na území Sýrie byl mimořádně suchý jen rok 2008 a to bylo srovnatelné se suchem v roce 1999 (Skaf a Mathbout 2010). Jenže k povstání došlo až o řadu let později (2011), kdy úroda byla normální. S výjimkou špatného roku 2008 byly úrody před válkou na stejné úrovni jako v 90.letech. V letech 2010 a 2011 jen pár procent objemu pšenice bylo nutno dovézt (GWPF 2012).
Úrody pšenice v Sýrii:
(v tisících metrických tun)
1990: 2070
1991: 2140
1995: 4184
1996: 4080
1997: 3031
2010: 3600
2011: 3850
2012: 3700
Jestliže počátek nepokojů neodpovídá časově období sucha v Sýrii, co jiného mohlo být spouštěčem? Proč k povstání došlo právě tehdy? Odborníci upozorňují, že tzv. arabské jaro přišlo v okamžiku dramatického celosvětového zdražení potravin. Byl to cenový šok srovnatelný snad jen s ropným šokem z roku 1973.
Proč environmentalisté o tom nemluví? Proč raději dávají vinu nějakému lokálnímu suchu? Protože jinak by museli přiznat, že oni sami jsou viníkem. Nárůst cen jídla uměle způsobili „ochránci přírody“, kteří prosadili pěstování biopaliv místo potravin – v bláhové naději, že se tím sníží emise skleníkových plynů.
„Dva ostré vzestupy cen potravin v letech 2007/2008 a 2010/2011 jsou výsledek spekulace investorů, avšak dlouhodobý trend růstu cen je způsoben poptávkou po biopalivech,“ uvádí Lagi a kol. ve studii „Food crises: A quantitative model of food prices including speculators and ethanol conversion“ (2011).
Arabské jaro a uprchlická krize jsou však varováním pro všechny, kdo bláhově věřili, že „předběžná opatrnost“ nic nestojí.
GRAF 1: Index cen potravin. Nepokoje v rozvojových zemích časově odpovídají potravinové krizi, kterou způsobila biopaliva. Když se jídlo pálí jako „palivo“, lidé nemají co jíst. (Lagi et al. The Food Crises and Political Instability in North Africa and the Middle East. 2011)
GRAF 2: Úroda pšenice v Sýrii. V době propuknutí povstání byla na stejné úrovni jako v 90.letech. (Indexmundi.com)
GRAF 3: Trojúhelníčky jsou srážky v Sýrii. Žluté sloupce jsou produkce pšenice v Sýrii. (z prezentace Dr. Mahmouda El Solh, generálního ředitele ICARDA, str. 59)
GRAF 4: Ve 20.století v SV Sýrii k žádnému dramatickému vysychání nedošlo. Sýrie vyschla už za malé doby ledové: Časová osa jde zprava doleva. Horní graf ukazuje kolísání srážek. Spodní graf ukazuje teploty. Teploty dnes nejsou vyšší než ve středověkém optimu. Srážky ale zásadně poklesly za malé doby ledové. (Kaniewski et al. 2012).