Vrací se příspěvek na obnovitelné zdroje, odmaže většinu zlevnění elektřiny

O změně informovali ve středu ministři financí Zbyněk Stanjura a průmyslu Jozef Síkela.

Částku 599 korun platily domácnosti a firmy jako příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014 a většina z nich o tom možná ani nevěděla. Od loňského října – a tedy i celý letošní rok – za domácnosti tento poplatek hradil stát. Chtěl tak lidem v čase vysokých cen energií ulevit. S tím však bude od ledna konec.

„Platí to, co bylo řečeno, tedy že poplatek je odpuštěn do konce letošního roku,“ avizoval už počátkem týdne premiér Petr Fiala. „Musíme se pomalu vracet k normálnímu stavu, jaký tu byl, zvlášť když vidíme, že ceny energií jsou nabízeny pod vládním stropem. Chceme, aby ten trend pokračoval, ale musíme také myslet na to, že ne všechno lze hradit ze státního rozpočtu, který má svoje limity,“ dodal.

Vláda navrhuje schodek 252 miliard. Stát koupí firmu provozující plynovody

Rozhodnuté pak premiér i s ministry financí a průmyslu potvrdil na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. „Plošné hrazení poplatku na obnovitelné zdroje se dotýká těch, co ho potřebují, ale i těch, co ho nepotřebují. Pro ty potřebné, kteří by měli potíže hradit i nyní stabilizované ceny energií, máme sociální síť a příspěvek na bydlení,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Tu pomoc neplatí vláda nebo parlament. To platí daňoví poplatníci, kteří si to z rozpočtových důvodů nemohou dovolit. Proto jsme zvolili jiné priority než plošné dotování regulovaných složek cen energií,“ dodal Stanjura.

Bez vrácení plateb zpět na domácnosti a firmy by vláda jen obtížně udržela schodek na uzdě. I proto původní plán ministerstva průmyslu na to, aby stát hradil za domácnosti poplatky i v příštím roce, narazil na odpor resortu financí.

Návrat poplatku za zelené zdroje? Nejspíš ano, ale může se vyvážit dávkou

Vláda tak nakonec schválila nařízení, aby stát z rozpočtu platil na podporu obnovitelných zdrojů jen 9,35 miliardy korun. Zbývající část podpory by měla být rozpočítána do regulované složky cen elektřiny. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce asi 36 miliard korun.

„Když to srovnáme s rokem 2021 je avizovaná dotace 9,35 miliardy nižší,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort. Tehdy stát přispíval na obnovitelné zdroje energie částkou 27 miliard.

Výši poplatku bude ERÚ zveřejňovat až během listopadu. Jeho výše je však zákonem omezena na uvedených 599 korun včetně DPH. Více tedy domácnosti platit bez změny zákona nemohou.

Znovuzavedení poplatku za obnovitelné zdroje v této výši by šlo proti cenovému trendu posledních měsíců, kdy se dodavatelé postupně dostávali s cenami silové elektřiny o desítky procent pod vládní strop.

„Návrat příspěvku na OZE by umazal drtivou většinu letošního zlevnění silové elektřiny a domácnosti by tak platily prakticky stejně jako při zastropovaných cenách,“ říká marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek. A další část odmaže předpokládané navýšení u regulovaných složek ceny elektřiny.

Srpnový model Centropolu předpokládal konečnou cenu jedné MWh elektřiny v běžné bytové sazbě D02d pro rok 2024 ve výši 8 098 Kč s DPH. Pro letošek jedna modelová megawatthodina vycházela při státem zastropované ceně na 8 171 korun.

Více peněz by stát mohl získat od firem. U nich se totiž platba na obnovitelné zdroje může odvíjet od rezervovaného výkonu (jističe). „Způsob výpočtu poplatku na rezervovaný výkon zákon nijak neomezuje. Ovšem distributor se vždy přiklání k té výhodnější metodě výpočtu, tedy buď platba za rezervovaný výkon nebo za megawatthodinu,“ říká Kebort s tím, že pokud by třeba menší podniky začaly přecházet do výhodnější sazby, vybralo by se nakonec méně.

„Čeští výrobci jsou kvalitní, ale to nestačí. Kvalita je považovaná za samozřejmost. A tohle je obrovská komparační nevýhoda, kterou máme oproti veškerému světu. Naše energie jsou jedny z nejdražších na světě,“ řekl Daněk.