Wikileaks vs. Climategate
Uveřejněno dne 10 prosince 2010 000 9:29
Proč média o jedné aféře mlčí jako zařezaná, zatímco tu druhou rozmazávají? Přitom Climategate byla důležitější. Zdá se, že TV nás neomylně informuje o věcech triviálních a opomíjí věci zásadní.
V noci na 28. listopad 2010 internetový portál Wikileaks zprostředkoval předním světovým médiím v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži přístup ke statisícům diplomatických dokumentů, nejčastěji amerických depeší.
Diplomaté zuří a chtějí hlavu zakladatele Wikileaks, Juliana Assange.
Wikileaks Cables – Day 2 key Points, Guardian 30.listopadu 2010
Listopad: měsíc úniků
Flashback: Ke zveřejnění korespondence vedoucích klimatologů Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny došlo přesně před rokem. Tato aféra dostala přezdívku Climategate (skloňuje se jako Watergate). Také to bylo koncem listopadu (20.11.2009), také těsně před zahájením klimatické konference (tehdy to byla Kodaň, nyní je to Cancún).
Vzhledem k těmto podobnostem někteří novináři (zde) chybně Climategate zařadili na seznam afér, které odhalil Wikileaks.
Už se těším, co zajímavého praskne v listopadu 2011. Začíná se z toho stávat tradice.
WikiLeaks: Cap-n-trade je prosazován pomocí korupce
Tak jako loňská aféra i tato odhaluje cosi o pozadí klimatické konference OSN.
Na veřejnosti představitelé EU hovoří o pevné víře v ambiciozní klimatickou dohodu. Avšak v soukromí president EU Herman von Gö… totiž Rompuy lamentuje nad rozkladem klimatismu. Podle Hermana na klimakonferenci v Kodani byla EU zcela ignorována (excluded) a jednalo se s ní hanebně (mistreated). „Kdybych býval do Kodaně tehdy jel, moje prezidentování by bylo skončilo dříve, než začalo,“ řekl Rompuy v soukromí.
Podle amerického diplomata Van Rompuy řekl, že klimatickou konferenci v Mexiku vzdává předem. A jeho pobočník Van Daele přirovnal klima konferenci v mexickém Cancúnu k opakování špatného filmu. „Kdo stojí o to, vidět ten horor podruhé?“
WikiLeaks cables: Cancún climate talks doomed to fail, says EU president, Guardian 3. prosince 2010.
A pak máme z Wikileaks potvrzeno, co už víme. Klimakoference je o korupci. Alarmistické vlády bohatých zemí se snaží uplatit šéfy chudých zemí, aby podpořili nesmyslné alarmistické plány. „Hlasujte pro, dostanete prachy.“
Pro rozvojové země jsou klimatické konference pouze o tom, jak pumpnout bohaté pitomce o prachy. Nikoli o klimatu. Vtipné je, že např. politici z ostrovních Malediv na veřejnosti okázale lkají nad tím, že je brzy zaplaví moře kvůli globálnímu oteplování. Je to ale jen divadlo. Kdyby tomu věřili, nezačali by stavět nové letiště přímo u moře. (zdroj)
WikiLeaks cables reveal how US manipulated climate accord, Guardian 3. prosinec 2010
Nejslavnější filmový hacker se jmenuje „Neo“. Také trávil dny hledáním utajovaných informací v útrobách Sítě.
BBC si to nechala pro sebe
Porovnejme rozdílný přístup médií. Autoři Wikileaks rozeslali info několika různým novinám a žurnalisté překvapivě tuto zprávu neututlali a nezahodili do koše. Otázka: Proč se takto nezachovali i před rokem v Climategate?
Paul Hudson, který má v BBC na starosti počasí, počátkem října 2009 napsal dosti klimaskeptický článek „What Happened To Global Warming“, ve kterém upozornil, že za posledních 11 let jsme neviděli žádné zvýšení globálních teplot. V reakci na tento článek Hudsonovi kdosi poslal zvláštní e-mail. Na svém blogu Hudson napsal: „12.října mi někdo na mail přeposlal řetězec e-mailů s komentáři předních světových klimatologů… Ty hacknuté emaily, které jsou nyní na internetu, jsou identické s těmi, které jsem tehdy dostal já.“
Hudson si to však tehdy nechal pro sebe. BBC dělala mrtvého brouka. Mlčela týden, čtrnáct dní, měsíc. Nakonec byly e-maily Climategate zveřejněny z ruského serveru na blogu Air Vent koncem listopadu 2009.
Carol Driver. Climate change scandal deepens as BBC expert claims he was sent leaked emails six weeks ago, Daily Mail. 26. listopadu 2009.
Paul Hudson. ‚Climategate‘ – CRU hacked into and its implications, BBC 23. listopadu 2009
Ilegální neotiskneme?
Sledujte. Máme tu dvě aféry, obě jsou o zveřejnění utajovaných informací ze služební korespondence. Média však pokaždé reagují jinak.
Když vypukla Climategate, Andy Revkin z NYT tehdy zdůvodňoval, proč noviny neotisknou e-maily klimatologů: „Podle všeho byly tyto dokumenty získány ilegálně a obsahují různé druhy soukromých záležitostí a výroků, které nebyly určeny očím veřejnosti, proto zde otištěny nebudou.“
Andrew Revkin. Private* Climate Conversations on Display, NYT 20.listopadu 2009.
Zajímavé, že u Wikileaks to nevadí. Zjevně se tu měří dvojím metrem.
Redakce New York Times o rok později o aféře Wikileaks: „Kdyby NYT tento materiál ignorovaly, znamenalo by to připravit čtenáře o to pečlivé zpravodajství a důkladnou analýzu, jakou od nás očekávají… Avšak tím hlavním důvodem, proč tyto texty otiskneme, je, že ukazují bez příkras, jak vláda přijímá velká rozhodnutí, která stojí naši zemi hodně peněz i životů… Jakkoli je kontroverzní zveřejnit takový materiál navzdory protestům oficiálních míst, ještě kontroverznější by bylo tvrdit, že Američané nemají právo vědět, co se koná v jejich jménu.“
A Note to Readers: The Decision to Publish Diplomatic Documents, NYT 28.listopadu 2010
Slovo od slova totéž by bývalo šlo vloni napsat o Climategate. Proč to nyní jde a tehdy to nešlo?
Nová doba: Matrix has you. Tvou mysl ovládá Matrix. Média vám řeknou jen to, co se hodí, a tak vás směrují. Polopravdy. Mystifikace. Odvádění pozornosti. To hlavní vám neřeknou. Nebo si vezměte třeba jenom takové války. Konfliktů na světě probíhají spousty, ale novináři si vždy vyberou jen jednu dvě, např. Jugoslávie nebo Irák, a ty ostatní jako by nebyly.
Pronásledování
A ještě jedno srovnání se nabízí. Assange vs. hacker Neo… totiž FOIA.
Zakladatel Wikileaks má tu smůlu, že jeho identita je známa. A je z něj štvanec. V listopadu 2010 Švédsko vydalo na Assange zatykač. Ale protože svoboda slova neumožňuje jen tak ho zavřít proto, že něco zveřejnil, našlo se něco jiného. Je obviněn ze znásilnění. Taky mu blokli účet v bance. Prostě jdou po něm.
Není to poprvé, co papaláši Wikileaks pronásledují. Už na jaře 2009 se vlivné kruhy snažily Wikileaks umlčet. Německé řady vypnuly německý server Wikileaks.de a provedli razii v domech držitele této německé domény.
Tehdy si Wikileaks pohněval mocné, když zveřejnil seznam internetových stránek, které zakázala australská vláda. Inu, cenzura na internetu.
Hacker, který vynesl na veřejnost korespondenci vypečených klimatologů OSN, se podepsal nickem „FOIA“, což je zkratka pro zákon o právu na informace. Jeho dodnes nikdo nechytil.
Místní policie v Norwichi, kde se nachází klimatologický ústav CRU, zahájila vyšetřování. Ne ale vyšetřování podvodných klimatologů, nýbrž hledání onoho hackera, který lumpy odhalil. Součástí „vyšetřování“ bylo vyslýchat badatele, kteří CRU v minulosti žádali o data podle zákona o právu na informace.
Na takové předvolání jistý klimaskeptik odpověděl: „Ony četné žádosti o data dle zákona o právu na informace byly vznášeny jen proto, že Phil Jones blokoval vědecký proces verifikace a replikace. Kdyby se choval jako skutečný vědec, žádné žádosti dle zákona o právu na informace by nebyly zapotřebí a jemu by trvalo jen pár minut odpovědět na žádost původní. CRU se začala vykrucovat a vymýšlela stále neuvěřitelnější výmluvy, proč nemohou data poskytnout lidem, které nemají rádi, čímž však způsobili další eskalaci žádostí o data, jaké jsem vznesl i já. Je pravděpodobné, že záhy poté, co byla data odepřena Steve McIntyrovi, někdo zevnitř university byl už tak znechucen tím, co se tam děje, že ta data tajně vynesl na veřejnost sám.“
CTM is Contacted by the Norfolk Constabulary and Responds, WUWT 25. únor 2010.
Srovnání významu
Srovnejte ten nepoměr. Jednu aféru média rozmazávají, druhá jim asi připadá nezajímavá. Dokáží novináři rozeznat podstatné od nepodstatného?
William Dove. Wikileaks vs Climategate: Climategate wins hands down, International Business Times 29. listopad 2010.
W. Dove ve svém článku píše: „Podařilo se jim upoutat pozornost, to bezpochyby. Ale co jsme se vlastně dozvěděli? Máme nyní potvrzeno, že arabské státy nemají moc radost z íránského jaderného programu. Že Turecko až příliš koketuje s islámem, že Kim Čong Il je divný, že Silvio Berlusconi je plejboj a že ruská vláda má kontakty na mafii nebo že členové britské královské rodiny někdy udělají „nevhodné“ poznámky o cizincích.
Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale tohle všechno snad už dávno víme, ne? Tak to vypadá, že příštím sólokaprem Wikileaks nejspíše bude zveřejnění tajných vatikánských archivů, které odhalí, že papež je nakonec přecejen doopravdy katolík.“
Naproti tomu o Climategate masmédia nenapsala prakticky nic. Přitom šlo o největší vědeckou aféru naší generace – daleko větší, než byla aféra korejského vědce U Sok-hwanga, který falšoval výzkum klonování. Ale o tomto Korejci se psalo, o Climategate ne.
Kvůli aféře Climategate zkrachovala uhlíková burza v Chicagu (CCX), v které měl prsty Strong, Pachauri i Al Gore a Obama. Kvůli této aféře se zřídilo asi pět vyšetřovacích(?) komisí. I vlivem Climategate už vlády nejsou ochotny prodloužit Kjótský protokol. Climategate se týká plánů na uhlíkovou daň, což je možná největší zvýšení daní, jaké jsme kdy viděli. A zpochybňuje, zda toto zvýšení má nějaký rozumný účel.
Přesto média o Climategate nepsala. O Wikileaks ano.
Kolik reportáží a publicistických pořadů o Climategate vysílala veřejnoprávní média?
A netvrďte, že je to proto, že Climategate byla „pseudoaféra“. Kdyby tomu tak bylo, víme, že právě nanicovaté pseudoaféry novináři rozmazávají nejvíc.