Z čeho vlastně budeme vyrábět elektřinu?

Přečetl jsem si článek, který podle mě zajímavě a objektivně popsal současnost a budoucnost české energetiky. Kromě toho, že byl zajímavý, mi přišel taky celkem varovný. Přijde mi totiž, že se k energetice přistupuje moc lehkovážně, jako by vlastně o nic nešlo. Jenže ono jde v dnešní době, kdy jsme na elektřině už naprosto závislí, prakticky o všechno.

Česká republika nemá moc surovin. Někde na Moravě se těží troška ropy a plynu, dřív se u nás těžil uran, určitě jsou i naleziště nějakých dalších kovů, ale v nějakém podstatnějším množství máme v podstatě jen uhlí, a dnes už tak trochu mýtické lithium.

Jsme ale zatím nezávislí, pokud jde o výrobu elektřiny, dokonce zatím docela dost elektřiny můžeme vyvážet. Někdy v roce 2025 se to ale prý otočí a budeme muset naopak dovážet. Odborníci ale varují, že brzy nebude odkud, protože i okolní země vypínají uhelné, nebo jako Němci dokonce i jaderné elektrárny.

Co tedy budeme dělat? Podle energetické koncepce bychom měli postavit nové jaderné reaktory a doplnit je obnovitelnými zdroji. Jenže nestaví se prakticky nic. Teď se navíc výstavba v Dukovanech zase odložila. Soláry se nastavěly v roce 2010, kdy byl otevřený solární tunel. Když se konečně osekaly šílené dotace, tak se nestaví nic. Nestavějí se ani větrníky, a to na pevnině dokonce ani v Německu. Tam je stavějí na moři, což je logické a EU to chce ve velkém dotovat. Jenže my moře nemáme. Takže se nestaví nic. Místo toho má uhelná komise říct, kdy vypneme uhelné elektrárny. Předpokládám, že ten termín bude nějaký rozumný. Snad nikoho nenapadne naskočit na fantasmagorie různých zelených bláznů, kteří by vypnuli elektrárny nejradši hned zítra.

Nejpravděpodobnější je prý rok 2038. To by se měla vypnout poslední uhelná elektrárna. No ale budeme mít do té doby postavenu náhradu? Nový blok Dukovan by měl být prý spuštěn v roce 2036. Ovšem jen v případě, že vše půjde jako na drátkách, což už se teď neděje. Takže co?

V článku, který jsem zmínil v úvodu, píše jeho autorka paní Kubátová toto: Můžeme jen věřit, že se do dvaceti let podaří vyřešit skladování energie, najít místo pro nové soláry, větrníky, přehrady a přečerpávací elektrárny, dál zlevnit produkci „zelených“ elektráren. Nebyli bychom v Evropě sami, kdo budoucnost energetiky řeší vírou v technický pokrok“.

Víra v technický pokrok je fajn. Já věřím taky, dokonce bych řekl, že nepochybuju o tom, že se pokrok dostaví. Co naopak nechápu, je, proč bychom si do té doby měli zavírat zadní vrátka. Copak si někdo, komu architekt teprve kreslí nový dům, už začne bourat ten starý? To by udělal jen blázen. Stejně tak si můžeme přece nechat své elektrárny, i kdyby měly být poté jen jako rezerva. A vypnout je přesně v okamžiku, kdy budeme moci spustit nové. Přijde mi to naprosto logické. Navíc, když budou uhelné elektrárny jen jako rezerva, tak ani nebudou vypouštět emise. A když je holt bude nutné na nějaký čas spustit, tak se snad tolik nestane. Rozhodně to bude menší škoda, než kdyby se musela třeba vypínat elektřina.