Zábrany a přenášení žab jsou nesmysl, tvrdí odborníci
Uveřejněno dne 24 dubna 2012 000 13:07
Ještě před pár lety zjara řadu silnic ve Zlínském kraji lemovaly umělohmotné zábrany se sběrnými nádobami pro migrující žáby. Nyní je ale vše jinak. Odborníci radí nestresovat tato zvířata a nechat je volně přecházet přes silnice. I za cenu úmrtí desítek jedinců v dané lokalitě. Ochránci přírody od sběru a přenášení obojživelníků při okrajích komunikací upouštějí. Žábám to podle odborníků více škodí, než prospívá.
„Přenášení žab je nesmysl. Obojživelníci na ‚kyblíkovou metodu‘ doplácejí zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou rozmnožovacích schopností a někdy životem. Ve stísněném prostoru mezi sebou vedou i chemickou válku,“ tvrdí odborník na obojživelníky Ivan Zwach.
Na svou ochranu totiž vypouštějí množství toxinů, které mohou způsobit zdravotní problémy jinému druhu. „Například kuňka vypouští jed téměř permanentně při jakékoli drobné známce nebezpečí. A ve chvíli, kdy se dostane do nádoby s několika ropuchami, které po ní šlapou, tak ropuchu i sebe přiotráví a pak nedojdou na svá stanoviště,“ vysvětlil Zwach.
Ušlapaní čolci
Žáby přenášejí ochránci přírody v lokalitě u Březolup na Slovácku a už i na Valašsku.
„Dříve jsme to dělali na třech lokalitách. Do nádob, které jsme několikrát denně vybírali, padali skokani, ropuchy, kuňky i čolci. Čolky přitom žáby mnohdy ušlapaly. Občas tam totiž bylo pětadvacet třicet obojživelníků různých druhů najednou,“ přiznal valašskomeziříčský ochránce přírody Miroslav Dvorský.
V lokalitách, kde si ochránci pomáhali ochrannými zábranami, se během několika let počet obojživelníků proti jejich původním předpokladům rapidně snížil. Sběrné nádoby se rovněž stávaly „krmítkem“ pro predátory.
„Je otázka, čím to mohlo být způsobeno. Vlivů je více. A jeden z nich může být i ten, že zvířata jsou stresována pádem do pastí a v dalších letech volí jiné trasy, aby se jim vyhnula. Dříve jsme třeba během jednoho víkendu přenesli asi tisíc žab z lokality u rybníčka u Hutiska-Solance a za dva roky jich tam bylo mnohem méně,“ potvrdil Dvorský.
Podle odborníků je třeba hledat jinou formu pomoci. Jde například o budování podchodů při stavbách nových silnic v místech, kde je migrace obojživelníků nejmasovější.