Záleží na složení uhelné komise
Uveřejněno dne 23 srpna 2019 000 12:26
Jaderný fyzik Vladimír Wagner považuje chabé výsledky německé Energiewende za vztyčený varovný prst pro českou uhelnou komisi. Ta musí brát v úvahu, že dovoz výkonu po odstavení německých uhelných elektráren už nebude možný.
Státní energetická koncepce pokrývá vlastně všechny kroky, které by měla doporučit uhelná komise, pokud bude vycházet z faktů. Aby Česko mohlo rozvinout nízkoemisní energetiku, musí postavit nové jaderné zdroje. V tom, co očekává od uhelné komise, je Vladimír Wagner velmi realistický.
Je složení české uhelné komise podle vašeho názoru dostatečně reprezentativní, nebo byste do ní někoho doplnili, případně vyloučili?
Podle posledních informací by měla mít komise dohromady 19 členů, přičemž by jí měli předsedat ministři životního prostředí Vlastimil Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Pokud má být komise efektivní a má mít šanci dospět k návrhu přijatelné a efektivní cesty ke snížení emisí CO2 a odchodu od využívání uhlí, nemůže mít příliš mnoho členů. Zároveň však musí reprezentovat co nejširší spektrum aspektů a názorů. Z tohoto pohledu bych řekl, že návrh obsahuje dostatečně široké spektrum a vypadá rozumně. Na druhé straně ovšem bude dost záležet na tom, kteří konkrétní lidé a za které konkrétní organizace v komisi nakonec usednou. Ještě více pak na tom, jestli budou postupovat dělně se snahou o opravdu efektivní snižování emisí, které by však neohrozilo životní prostředí a životní i sociální úroveň naší společnosti. Důležité je také, jak budou schopni akceptovat určité kompromisy umožňující docílit rozumně vyvážené naplnění různých požadavků.
Co bude mít největší vliv na práci komise a na její závěrečné doporučení: fakta, politika, ideologie?
To bude silně záviset na tom, jak k tomu jednotliví členové a organizace, které za nimi stojí, přistoupí. Pokud se dospěje k společnému kompromisu, tak bude nejspíše závěrečné doporučení dominantně podřízené faktům. To vyvozuji z toho, že oba její předsedové zatím přistupují k problému pragmaticky a snaží se fakta reflektovat. Možnost snížení podílu uhelné energetiky je silně závislá na realizaci přechodu k nízkoemisním zdrojům. V českých podmínkách to znamená, že velkou část uhelné elektřiny by měly nahradit jaderné zdroje a také intenzivní zavádění decentralizovaných obnovitelných zdrojů a úspor. Realistická představa tohoto procesu je obsažena v současné české státní energetické koncepci, která obsahuje i dostatečně široké koridory pro uplatnění různých typů nízkoemisních zdrojů při náhradě těch fosilních. A zdá se, že oba předsedové si nutnost její realizace, i vznikající výzvy a rizika, uvědomují.
Jak moc práci naší uhelné komise ovlivní výsledky práce německé uhelné komise?
Realizace německé energetické koncepce velmi silně ovlivňuje možnosti při realizaci té české. Uzavření všech jaderných elektráren v Německu do roku 2022 a rychlé uzavření řady uhelných zdrojů povede k nedostatku výkonu v době, kdy nesvítí a nefouká. Riziko podobné situace bude nejen v našem regionu, ale i v dalších oblastech Evropy. Bude to znamenat zvýšení ceny elektřiny a nemožnosti jejího dovozu v případě potřeby. Znamená to, že se musí při jednání české komise daleko více reflektovat bezpečnostní faktory a rizika spojená s nedostatkem elektřiny a dopadem na její cenu. Zároveň výsledky jednání německé uhelné komise ukazují, že i při extrémním vlivu zelené ideologie, realizace Enegiewende již téměř 20 let v podmínkách nejsilnější a nejbohatší ekonomiky, se odstoupení od uhlí plánuje až na rok 2038. Příklad Německa a dosavadní průběh jeho Energiewende je a i v budoucnu bude ukázkou, k čemu vede vítězství ideologizace energetiky. A z tohoto titulu by mělo být velkým poučením i pro jednání komise české.
Nakolik budou podle vás její doporučení závazná a aplikovatelná v praxi?
To je velmi otevřená otázka a vše bude záviset nejen na politicích, ale i na míře podpory závěrů komise v ostatní složkách společnosti. Vidíme to na průběhu realizace současné aktualizace státní energetické koncepce. I když je tato jasně dána, konkrétní kroky k tomu, aby se uskutečnila, se realizují minimálně. A to jak v oblasti výstavby nových jaderných zdrojů, tak i v oblasti podpory decentralizovaných obnovitelných zdrojů, inteligentního řízení a regulace i úspor. Jednou z hlavních příčin je to, že jednotlivé lobbistické skupiny v preferenci svých partikulárních zájmů hází realizaci jednotlivých kroků klacky pod nohy. Vše tak bude záviset na tom, jestli zástupci různých průmyslových odvětví spojených s energetikou, environmentálních organizací i dalších složek společnosti se dokáží kvůli omezení emisí a rizik pro klima oprostit od partikulárních zájmů a spojit se v návrhu efektivní cesty k nízkoemisní energetice a přechodu od fosilních zdrojů, která by byla pro Českou republiku bezpečná a sociálně únosná. A hlavně pak, jestli budou následně podporovat její konkrétní kroky, nebo jim opět začnou klást překážky.
Jaké očekáváte, že komise předloží doporučení?
Jak už jsem zmínil, vše bude záviset na tom, jak bude komise dělná a jak se postaví k faktům a podmínkám, které v Česku přechod k nízkým emisím a postupné vyloučení fosilních paliv ovlivňují. Pokud navrhne realistickou cestu, tak bude muset reflektovat státní energetickou koncepci a popsaný vývoj, který se v energetice očekává u našich sousedů, hlavně v Německu. To znamená určení konkrétních termínů průběhu výstavby nových jaderných zdrojů a řešení jejich financování, určení termínu zavádění a způsobu podpory obnovitelných zdrojů, akumulace, úspor a prvků inteligentní regulace. Zároveň musí reflektovat i rizika, že se cíle v oblasti jaderných a obnovitelných zdrojů nepodaří i přes intenzivní úsilí realizovat v očekávaných časových lhůtách a situace energetiky v Německu se bude vyvíjet hůře, než se očekává. V tomto případě bude důležitá snaha omezit vývoz elektřiny v dobách jejího nedostatku, hlavně té z fosilních zdrojů. Měla by také zůstat dostatečná pohotovostní rezerva ve stávajících uhelných blocích, které budou stále méně do výroby zasahovat, ale zaručí bezpečnost našeho energetického systému. Také podpora snižování jejich využívání během udržení po potřebnou dobu by se tak měla zajistit. Stejně jako v Německu je také potřeba rámcově navrhnout schéma podpory a revitalizace uhelných regionů, které přijdou o zdroje financování a zaměstnanosti.