ZDRAŽILI NÁM PLYN A UHLÍ
Uveřejněno dne 10 ledna 2024 000 8:00
Major Prášek přišel na ošetřovnu kolem desáté rozradostněn, ba rozjařen. Pracovat zásadně odmítal, což byla jeho forma stávky za to, že mu nebyl umožněn odchod do důchodu v 55 letech, když měl podle zákona odslouženo.
Jako zdravotník prvního praporu byl i jako major mým podřízeným – při mé hodnosti svobodník absolvent. Býval před deseti lety předsedou organizace KSČ celého vojenského útvaru. To bylo v roce 1968. V polovině srpna toho roku byl útvar VÚ 1041 Louny dle plánu „vyveden do výcvikového prostoru“ a vojákům byly vydány zbraně. Jednadvacátého vstoupila bratrská vojska pěti spojeneckých armád a vojáci zbraně odmítli vrátit do „zabezpečených prostor“. Malér.
Nyní v zimě 1978 major Prášek stávkoval. Přicházel dlouho po snídani oblečen přísně podle vojenských řádů a brzo po obědě se opět ztrácel. Jinak byl velmi hovorný, stále dobře naladěný. Přinášel lékařům absolventům, lapidůchům a písaři ošetřovny vtipy a své dojmy, které ho cestou napadly.
Počkal, až se na ošetřovně nahromadí více zde pracujících záklaďáků, ani přítomnost pacientů mu nevadila, aby jeho sdělení mělo dostatek posluchačů.
„Jak jsem šel dneska kolem hřbitova“, začal: „víte, co je na hřbitovní zdi napsáno?“ Počkal, až mu všichni přítomní budou věnovat pozornost: „Zdražili nám plyn a uhlí, buďte rádi, že jste ztuhlí!“. „Buďte rádi, že jste ztuhlí!“, opakoval a smál se. Bylo vidět, že jim to přeje. Těm komunistům, kteří vládnou a mohou za všechno. Těm komunistům, kteří zdražili plyn a uhlí…, a nechtějí ho pustit do důchodu, když má odslouženo…
Vždycky někdo nese odpovědnost za nepopulární rozhodnutí, nejen za úspěchy a slibované lepší zítřky, nebo aspoň mírné oživení růstových tendencí v příštím čtvrtletí. Nestačí jen slavnostně poklepávat na základní kameny a přestřihovat pásky. Nejsou rádi, že se „opatření“ nelíbí, musejí s tím počítat a veřejnou kritiku vnímají jako projev nepřátelství, zasluhující si rázné potlačení. Pokud na to mají páky.
Major Prášek cítil s lidem a k vládnoucí straně ho už nic nevázalo. Nebylo čím ho korumpovat, ale bylo čím ho naštvat. To vedoucí představitelé a odpovědní činitelé to cítili jinak. Ale nelze se pořád vymlouvat na buržoazní přežitky nebo pozůstatky komunismu, hledat nepřátelské živly, které se vloudily do strany nebo obviňovat vlády v minulém volebním období.
Ani nižší funkcionáři ODS natož voliči, stejně jako velmi mnozí voliči dalších vládnoucích pidistran necítí velkou spoluodpovědnost za neumětelství současné vlády. Chtějí být s lidem.
Ke změně dnes zdánlivě není potřeba revoluce nebo převrat, stačí přetrpět jejich vládnutí do voleb. Jenže tehdy jako dnes existuje „systém“. Zdražili nám plyn, uhlí, elektřinu, potraviny, nájmy, zvýšili daně… a taky zkurvili kde co dalšího ještě víc než vlády předchozí. Ale je potřeba se ptát PROČ? A pravdivě si na to odpovídat. A vyvozovat závěry.
A žije tady příliš mnoho parazitů a lehkoživků. A na světlé zítřky věří jen autentičtí ideologové mimo realitu. Zase je tady totiž „systém“. A už zase nevyhovuje, tedy běžným občanům. A platí stále víc staré heslo „Postaru se žít nedá“. Protože společnost se „dynamicky“ rozvíjí a taky svíjí. V křečích. Takže jen čekat do příštích voleb zřejmě už stačit nebude. Je potřeba tvořit – vyhovující systém mimo meze současných zákonů. Ale to by byla… nebo bude muset být – revoluce. A vzhledem k rychlosti vývoje asi permanentní. Je to riziko, ale když do něj nepůjdeme, skončí to špatně. Určitě.