Zelená dohoda pro Evropu / European Green Deal – akcelerace konkrétních dopadů

V tomto článku naváži na sériích článků předchozích. A protože je ideologie Green Dealu v tomto evropském prostoru stále aktuální a stěžejní téma, tak se i z mých článků stává taková malá tragická epopej.

Připomenout si je můžete zde:

Zelená dohoda pro Evropu – bližší pohled

Zelená dohoda pro Evropu – příběh pokračuje

Zelená dohoda pro Evropu – kapitola třetí

Zelená dohoda pro Evropu / European Green Deal – konkrétní dopady

Popis aktuální energetické situace vládních stran těchto dnů zní, konkrétně z vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, zjednodušeně takto:

„…vnímáme i to, že energie kvůli Putinově agresi a kvůli vysokým cenám plynu výrazně stouply…“

A v tomto článku si dovolím s tímto vysvětlením politiků nesouhlasit, a to na základě faktů uvedených níže.

Začnu konstatováním skutečnosti, že celý European Green Deal je fundamentálně, aspoň v nejbližších dvou desetiletích, postaven na ruském plynu, který má zálohovat nestabilní obnovitelné zdroje energií. Zvláště pro vnitrozemské státy EU strategicky vysoce nevýhodná situace. Tento fakt může za to, že cena plynu na trzích začala strmě růst a nalézat si novou cenovou hladinu už dávno před ukrajinskou krizi z 02/2022. To si ukážeme na srovnání toho, jak se v časové ose prolínají rozhodnutí legislativních orgánů Evropské unie týkající se Green Dealu a jeho uvedením do praxe, a reakce trhu na cenu plynu v důležitém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku. Bodově tedy:

• 11/2019: Evropský parlament vyhlásil „Stav klimatické a environmentální nouze“

• 12/2019: Evropská komise představila European Green Deal / Zelenou dohodu pro Evropu. Zelená dohoda pro Evropu stanoví plán, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Jedná se o 25 stránkový pamflet.

• 12/2019: Evropská rada vzala na vědomí sdělení Evropské komise o Zelené dohodě pro Evropu

• 12/2020: Na zasedání Evropské rady Rada deklarovala potvrzení závazného cíle EU spočívajícího v dosažení čistého snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Zároveň vyzvala spolunormotvůrce, aby tento nový cíl zohlednili v návrhu evropského právního rámce pro klima a aby tento rámec byl urychleně přijat

• 06/2021: Bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady se zkráceným názvem „Evropský právní rámec pro klima“. Tímto byl do právních předpisů Evropské unie zakotven cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

• 07/2021: Evropská komise zveřejnila balíček „,Fit for 55´: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“. Jedná se o 15 stránkový dokument, který je souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem.

• 12/2021: Evropská komise zveřejnila tzv. „plynárenský balíček“. Tento stanovuje ambiciózní cíle na snížení emisí metanu a CO2

Pokud srovnáme výše uvedené kroky legislativních procesů, vedoucích k praktické realizaci cílů European Green Deal, s cenou plynu, tak vidíme zjevnou korelaci. Trhy reflektovaly rizika a změnu situace a po dlouholetém vyrovnaném období došlo k bezprecedentnímu růstu ceny zemního plynu a nalézaní nové cenové hladiny pro tuto energetickou komoditu. Aktuálně se nacházíme na hodnotách z 09/2021. V září 2021 žádná válka na Ukrajině nebyla.

Tímto tedy vyvracím to, že by primárním důvodem drahého plynu byla krize spojená s válkou na Ukrajině. Trhy samozřejmě nemají rády nejistotu a válka tuto nejistotu přináší, proto došlo k otřesu i v oblasti ceny zemního plynu v prvních týdnech války. Nyní ale jsme na hodnotách ze září 2021.

Ze stejného důvodu, a sice realizace cílů European Green Deal, roste cena elektřiny do bezprecedentních hodnot. Viz graf níže. Je to až banálně jednoduché: pokud se uzavírají stabilní zdroje elektřiny bez adekvátní náhrady, cena této komodity logicky roste. Důvodem tohoto strmého růstu ceny elektřiny je European Green Deal a stěžujme si tam, kde se (legislativně) zrodil: v Bruselu.

A další faktor, který vstupuje do problematiky růstu cen energií, jsou emisní povolenky. Ty jsou tedy oproti roku 2017 zhruba 15x vyšší, viz obrázek níže (EUA Dec22). Opět zašlete děkovačky do Bruselu. Více viz předchozí mé články.

ČEZ zveřejnil nové ceníky. Doplnil jsem tak graf, který jsem použil v předchozím článku.

Elektřinu si dokážeme vyrobit levně, ale díky tomu, že jsme součásti jednotného trhu EU, tak si ani jako občané ČR nemůžeme koupit elektřinu jinak, než přes energetickou burzu. Jednoduchá cesta z toho není, neboť jak uvádí ekonom Lukáš Kovanda, šlo by v podstatě o Czexit:

„Elektřinu by šlo prodávat levněji, ale to bychom museli překopat podmínky našeho členství v Evropské unii. A to je v tuto chvíli absolutně nereálné, šlo by o poloviční Czexit. Klíčové, na čem Evropská unie a jednotný evropský trh stojí, je právě volný pohyb osob, kapitálu a zboží, tedy i elektřiny. A toto je důsledek.“

V případě bezprecedentního růstu cen energií, jako dominantního tahouna rekordní inflace, jsme oběti sebe samých – členských smluv EU a politiků k tomuto servilních.

Vysoké ceny energií a z toho plynoucí vysokou inflaci nemáme kvůli Putinovi, ale díky ideologicky zaslepené environmentální politice Bruselu.

Nacházíme se na počátku fáze, kdy pro mnohé dříve neuchopitelná a vzdálená rizika realizace cílů Green Dealu konečně a tvrdě narazila na naše peněženky. Za chvíli – a vlastně už nyní se tak děje – se v EU budou přerozdělovat nikoliv peníze, ale dluhy. To nepochybně otřese s důvěrou k pochybnému internacionálnímu projektu do dobrých časů, a sice s důvěrou občanů v Evropskou unii. Ve světle uvědomění si výše uvedených skutečností se dá předpokládat, že skepse vůči EU bude narůstat.

A jak znám Brusel, tak jeho odpověď na zdražování v důsledku realizace Green Dealu bude nadšené zvolání: „Více Green Dealu!“ Už v případě embarga Evropské unie na ruskou ropu to vypadá na další z řady střelby do vlastních nohou, kdy šéf Mezinárodní agentury pro energii varuje před nedostatkem pohonných hmot už tohoto léta.

Zdroj