Zelená lež v praxi: Planeta v nebezpečí? Nejsou o tom data – protože ani být nemohou. Tváří se to vědecky, ale je to jen podvod. Cíl? Chudoba, zima, hlad a vymírání. Už začali sít. Vydělají a zotročí nás, nebo sklidí bouři?
Uveřejněno dne 24 srpna 2022 000 9:14
JORDAN B. PETERSON analyzuje bludy, na jejichž základě se mocné nadnárodní korporace pokoušejí falešně zdůvodnit zavedení Velkého resetu, tedy jiného názvu pro Nový světový řád – a umožnit tak redukci (vyvraždění) většiny lidstva „pro naše dobro“
Deloitte je největší „síť profesionálních služeb“ na světě. Sídlí v Londýně a je také jednou ze čtyř velkých světových účetních společností, které nabízejí podnikovým klientům služby v oblasti auditu, poradenství, rizikového poradenství, daní a práva.
S třetinou milionu odborníků působících na těchto frontách po celém světě a jako třetí největší soukromě vlastněná společnost v USA je Deloitte gigantem s četnými a dalekosáhlými chapadly.
Stručně řečeno: je to subjekt, o kterém bychom měli všichni vědět, a to i proto, že tyto podniky se již neomezují na své vlastní kompetence (například na tvorbu obchodních strategií zaměřených na zisk), ale – ať už vědomě, nebo ne – převzaly roli poradců věřících v nekontrolovanou globalizaci, jejíž politika vyvolala značné nepokoje po celém světě.
Pokud hledáte příčinu protestů v nizozemském zemědělství a rybolovu, konvoje kanadských řidičů kamionů, žlutých vest ve Francii, vzpoury farmářů v Indii před několika lety, nedávného katastrofálního kolapsu na Srí Lance nebo energetické krize v Evropě a Austrálii, můžete se poučit z nedávných prohlášení společnosti Deloitte.
Ačkoli za to nejsou přímo zodpovědní, nabízejí vhled do skupinového myšlení elit, které tyto události vyvolalo; do spolku utopistů působících v médiích, korporacích a vládních kruzích, kteří mají v rukou falešnou noční můru v podobě údajné ekologické apokalypsy.
Obskurní tvrzení
V květnu vydala společnost Deloitte výzvu k urychlené akci, v níž upozorňuje na klimatickou nouzi, jíž prý čelíme. Jmenuje se „Bod zlomu: Globální shrnutí“ a je hvězdným příkladem mentality, která je běžná spíše mezi úředníky v EU: zásadní byrokratické přebujelosti (která vyústila v brexit – podle mého názoru velmi dobré rozhodnutí Britů), jež ohrožuje samotné přežití téže EU.
Zpráva začíná dvěma tvrzeními: Za prvé, že bouře, požáry, sucha, lijáky a záplavy na celém světě v posledních 18 měsících jsou jedinečné a bezprecedentní – což je zcela lživé tvrzení (určené těm, kteří si nemohou či nechtějí pamatovat nebo prostudovat věrohodná data). A implicitně, nepřímo, že „věda“ je nyní na takové úrovni, že odborníci mohou a musí modelovat celou ekologii a ekonomiku planety (!) a že musíme změnit chování všech, ať už boxerským hákem, nebo lstí, abychom zabránili tomu, co by jinak prý bylo nejdražší ekologickou a sociální katastrofou v dějinách.
„Modely“ společnosti Deloitte uvádějí, že „dopady změny klimatu“ by mohly ovlivnit celosvětovou hospodářskou produkci, a tvrdí, že nekontrolovaná změna klimatu nás bude v příštích 50 letech stát 178 bilionů dolarů – to je 25 000 dolarů (cca 600 tisíc korun) na osobu, řečeno lidskou řečí.
Kdo se odváží popírat taková matematicky vyjádřená fakta? Tak přesně? Tak vědecky? Aktualizujme slavný výrok Marka Twaina: existují lži, zatracené lži, statistiky – a počítačové modely.
„Počítačový model“ neznamená „data“ (a dokonce ani „data“ neznamenají „skutečnost“). „Počítačový model“ znamená v nejlepším případě „hypotézu“ vydávanou za matematický fakt. Žádný skutečný vědec neříká „sledujte vědu“. Přesně to však orgány, jako je EU, důsledně prohlašují a prosazují kolektivistická řešení, která přinášejí více škody než užitku.
Řešení v oblasti suverenity
Na co bychom se mohli spolehnout, aby nás to vedlo vpřed v této době zrychlujících se problémů a možností?
Platná autorita spočívá v lidu. Skutečně platné struktury moci jsou místní, nikoli centralizované z důvodů efektivity a „nouze“. Nesmí se tak stát, že vznikne další babylonská věž postavená shora. To naše problémy nevyřeší, stejně jako podobné pokusy nevyřešily naše problémy v minulosti.
Zeptejme se sami sebe: Jsou modely Deloitte – které mají být vodítkem pro všechna důležitá rozhodnutí o ekonomickém zabezpečení a příležitostech rodin, o struktuře občanské společnosti – dostatečně přesné i na to, aby těm, kdo je používají, poskytly vůbec nějakou výhodu, například při předpovídání výkonnosti akciového portfolia (založeného například na zelené energii) v nadcházejících letech?
Odpověď zní ne. Jak to víme? Protože kdyby takové přesné modely existovaly a byly implementovány společností se zdroji a dosahem Deloitte, Deloitte by brzy měla všechny peníze.
To se nikdy nestane. Globální ekonomika, natož životní prostředí, jsou prostě příliš složité systémy na to, aby šly „modelovat“. Z tohoto důvodu máme a potřebujeme systém volného trhu: volný trh je nejlepším modelem životního prostředí, který lze vytvořit.
Dovolte mi, abych to zopakoval s dodatkem: svobodný trh je nejen nejlepším modelem prostředí, který můžeme vytvořit, ale je a zůstane nejlepším modelem, který lze v zásadě kdy vytvořit (s jeho široce rozprostřenými výpočty, které představují souhrn rozhodnutí 7 miliard lidí). Jednoduše jej nelze vylepšit – rozhodně ne arogantními utopisty, kteří jsou posedlí mocí a myslí si, že najmout někoho, kdo záhadně manipuluje s několika pečlivě vybranými čísly a pak si přečte souhrnný výstup, znamená skutečný kontakt s realitou budoucnosti a generování znalostí, které jsou nenapadnutelné jak po etické, tak po praktické stránce.
Dopad bludného myšlení
Proč je to problém? Proč by nás to mělo zajímat? Spasitelé z Deloitte přiznávají, že realizace jejich léku (nulové čisté emise do roku 2050, což je naprosto absurdní cíl, jak z praktického, tak z koncepčního hlediska) bude mít krátkodobé náklady. To je mimochodem stejný cíl, jaký minulý týden přijali blouzniví představitelé Austrálie, kteří se navíc zavázali, že jejich na zdrojích závislá a produktivní země sníží „emise skleníkových plynů“ o více než 40 % oproti standardům z roku 2005, a to v nemožném časovém horizontu osmi let. Pokud se o to pokusí, Austrálii zničí.
Zde je přiznání konzultantů společnosti Deloitte, které se nese v duchu byrokratické dvojí řeči: „V počátečních fázích by kombinované náklady na počáteční investice do dekarbonizace spolu s již zablokovanými škodami způsobenými změnou klimatu dočasně snížily hospodářskou aktivitu ve srovnání se současnou cestou náročnou na emise.“
Vševědoucí plánovači se to pak pokoušejí ospravedlnit „osvědčenými“ planými hrozbami a sliby (utrpení je jisté, přínosy nadpozemské): „Ti, kteří jsou nejvíce vystaveni ekonomickým škodám způsobeným nekontrolovanou změnou klimatu, by také nejvíce získali z přijetí nízkoemisní budoucnosti“. Opravdu? Řekněte to africkým a indickým obyvatelům rozvojového světa, které uhlí a zemní plyn vyvedly z chudoby.
A zamyslete se – opravdu se zamyslete – nad tímto tvrzením: „Stávající průmyslová odvětví by byla přebudována na řadu komplexních, vzájemně propojených, bezemisních energetických systémů: energetika, mobilita, průmysl, výroba, potraviny a využití půdy a negativní emise.“
Přestavět všechno najednou a lépe? Aniž by se všechno zhroutilo a rozbilo? Napravit všechno během několika desetiletí v panickém spěchu, a přitom démonizovat každého, kdo se odváží proti tomu šílenství něco namítat?
A co je k tomu prý potřeba? Tady je ta nejznepokojivější část: nic víc než „koordinovaný přechod“, který „bude vyžadovat, aby vlády spolu s odvětvím finančních služeb a technologií katalyzovaly, usnadňovaly a urychlovaly pokrok, podporovaly informační toky mezi systémy a sladily individuální pobídky s kolektivními cíli.“
Otevřenější vyjádření totalitních záměrů lze jen stěží napsat.
Výsledky versus předpokládané výsledky
Jediné, co modely Deloitte zaručují, je, že pokud uděláme to, co doporučují, budeme po neurčitou dobu rozhodně chudší, než bychom byli jinak. Jakékoli snížení ekonomického výkonu (jakkoli „dočasné“ a „nezbytné“) však bude vykoupeno na úkor životů těch, kteří se nyní sotva uživí. Tečka.
Už to začalo: Potraviny zdražily. Zdražilo bydlení? Jsou násobně dražší energie. Mnoho spotřebního zboží je už nyní nedostupné. A jaké to bude, pokud manipulátoři typu Deloitte dosáhnou svého? Kolik „krátkodobé bolesti“ budeme muset vydržet? A jak dlouho? Desítky let? Celý svůj život a život svých dětí? Je to velmi pravděpodobné. Ovšem samozřejmě pro naše dobro. Na to nezapomínejme.
Všechno toto bolestivé strádání nejenže planetu nezachrání, ale naopak její osud dramaticky zhorší.
Vzpoura
Občané se probouzejí. Nizozemští zemědělci a rybáři se bouří, kanadští řidiči kamionů se brání. Tyto protesty se šíří a nabývají na intenzitě.
Proč? Protože poradci společnosti Deloitte a podobně smýšlející centralisté příliš tlačí na pilu. Nepřinese to výsledky, které hypoteticky zamýšlejí. Tento program, zdůvodňovaný mimořádnými událostmi, naopak všechny zchudne, zejména ty, kteří už chudí jsou. Toto použití nouzové síly naopak ztíží a znepříjemní život pracujícím, na nichž jsme všichni závislí, pokud jde o náš každodenní chléb a střechu nad hlavou.
A konečně, toto použití mimořádné síly také zhorší, nikoli zlepší „životní prostředí“. Proč? Pokud zničíte svou dočasnou ekonomickou spoušť, abyste (nakonec) napravili svět, ti, které při tomto pokusu tak nenuceně obětujete, upadnou do chaosu. V tomto chaosu pak z nutnosti obrátí svou pozornost k otázkám bezprostředního přežití – a to způsobem, který bude stresovat a poškozovat složité ekosystémy a ekonomiky, které lze udržet pouze s dlouhodobým výhledem, který umožňuje prosperita a nic jiného.
Alternativní řešení
Lepší cestou vpřed by bylo upřednostnit problémy, které nás všechny na této stále ještě zelené, funkční a stále hojnější planetě sužují, a věnovat jim náležitou pozornost, jakou vyžaduje skutečná politická třída, skutečně zvolená lidmi, schopná a ochotná se na vše podívat, snažit se o nápravu tam, kde je to nutné, snažit se zachovat co nejvíce svobody a autonomie a přestat narcisticky vydělávat na pouhém zdání činorodosti, vědění a ctnosti.
Zaznívají varovné zvony. Naslouchejte jim, než se změní v sirény.
Nebudeme postupovat bez odporu přes úžiny vašeho nuceného strádání. Nedovolíme vám krást a ničit energii, která činí náš život snesitelným (a která nám vyrábí jídlo, přístřeší, bydlení a sporadické požitky moderního života), jen proto, abyste řešili svůj existenciální teror (zvláště když se to stejně nepodaří).
Nedopustíme, aby naše děti byly nejprve kritizovány za to, že mají tu drzost pouze existovat, a pak byly připraveny o prosperující budoucnost bohatou na příležitosti, kterou jsme se pro ně tak usilovně snažili připravit. Zůstáváme nepřesvědčeni o vašem ustrašeném a sebechvalném moralizování a intelektuální nadutosti, neznalosti hranic statistiky a zneužívání aritmetiky.
Konečně a naprosto nevěříme, že vámi vyhlášený stav nouze a panika, kterou kvůli němu rozséváte, znamená, že by vám nyní měly být odňaty všechny potřebné pravomoci.
Nechte nás tedy na pokoji, vy centralizátoři; vy uctívači Gaii; vy obětovatelé bohatství a majetku druhých; vy rádoby spasitelé planety; vy machievelliánští pretendenti a signalizátoři ctnosti, kteří se ohrazují proti moci, zatímco ji kolem sebe šíleně shromažďují.
Nechte nás na pokoji, ať se nám daří, nebo ne, ať je to výsledek našich vlastních rozhodnutí; výsledek našich vlastních činů; výsledek naší vlastní nezbytné a nezrušitelné odpovědnosti.
Nechte nás na pokoji. Nebo sklidíte vichřici.