Zelený solární komunismus
Uveřejněno dne 15 února 2013 000 10:10
Sověty a elektrifikace – rovná se komunismus, pravil svého času V. I. Lenin. Vzhledem k tomu, že jeho odkaz je v naší společnosti stále živý, nařídil nejvyšší sovět v Bruselu tu elektrifikaci ještě malinko vylepšit v duchu socialistických ekonomických teorií.
Proč by se měla platit elektřina, na které je závislý každý obyvatel Evropy, nějakou nízkou sazbou? Vždyť je to nádherná možnost jak poplatnické stádo podojit skoro stejně, ne-li lépe, jako pomocí všemožných daní, poplatků a odvodů! Tomu se říká příležitost pro uvědomělého sociálního inženýra a jeho tisíce úřednických podržtašků. Úžasná šance jak vrchovatě naplnit krmelce pro šedé eminence vrcholové politiky a eurosocialistické “podnikatelské” parazity, aby bylo tak nějak na kafe, co vole?
A tak nejvyšší bruselský komisař pro sluneční svit, správně zelenou trávu a řepku olejku nařídil vyrábět elektřinu ekologicky. Liščích ocasů a ebonitových tyčí však nemaje, což by navíc mohlo při tření zhoršit strašlivé globální oteplování, šikovně nabídl možnost poručení větru, dešti a hlavně slunci! Místo obilí a zeleniny budeme sázet solární panely. Vót těchnika! A radosti bude jako když kulakům rozorával meze traktor sovětské výroby. Kupředu levá!
Depeše z hlavního evropského stanu lejster a razítek brzy dorazila i do Prahy. Uvědomělí a do roztrhání těla pro svůj národ pracující poslanci Parlamentu ČR rychle pochopili pravé sdělení obsažené v textu. Bude klasický socialistický mejdan za cizí peníze! Medální demagofony se rozběhly na plný výkon. Budeme svítit i topit zelenou, lepší, matičku Zemi a naše děti chránící elektřinou. Už nikdy více kouřící hnusné komíny. I Ostrava uvidí slunce!
Tisíce ukašlaných obyvatel s popílkem ve vlasech zajásalo. Všichni jsme “grín”, všichni jsme “pís”, všichni chceme dobro, takže pohoda. Sem se zdravou elektřinou! Úředníku pracuj, reguluj, dotuj. Naše děti nám poděkují, budeme žít jako v ráji plném květin, vůní a oslňujícího sluvečního svitu, budeme žít v zemi, kde zítra již znamená včera!
Půda byla připravena. Přes noc vzniklo několik nových akciových polečností s anonymními akciemi na doručitele a se sídlem za devatero horami a devatero řekami. Úředníci na odpovědném mimisterstvu vyhrnuli rukávy, naslinili kohinorky a dřeli dnem i nocí jako koně. Rovnice výkupní ceny té nové, ekologické, báječně úžasné extraeletřiny zněla: počet poslanců plus počet akciovek plus počet zainteresovaných partajních sponzorů rovná se počet oškubaných blbečků platících za elektřinu plus přidaná solární nadhodnota.
Výsledkem tohoto boje za lepší zítřky byla naprostá spokojenost. Tedy v řadách solárních ochránců životního prostředí. V ředitelských kancelářích bank se rozdrnčely telefony: “Čest Pepo, tebe ještě nevylustrovali? Hele kanče, potřebovali bychom malou injekci, máme fakt super kšeft. Tutovka, sichr. Vošéfovaný, však víš, ne? Umíme vládu i parlament. No, pár mega na takový sluneční panely co dělaj elektriku, ju? Jak zasvítí sluníčko, začne to točit počítadlem a voni to vod nás musej všechno vodkoupit, chápeš? Všechno! Za kolik, no to by ses posral. Na kafe bude. I pro tebe, jasně. Co kdo nám to zaplatí? Ti tukani dole. Každej, kdo dostane fakturu za elektřinu. Jo? Tak fajn, čest!”
Od tohoto rozhovoru, který možná není úplně přesný, ale určitě někde zazněl, uplynulo necelých osm let. “Tukani dole” zaplatili navíc miliardy korun, rovnice vychází dokonale. Vyúčtování dodavatelů elektrické energie, které by mohlo mít jeden řádek, má kvlůli solární kamufláži několik stran A4. Přesto, že známe konkrétní jména osob, kteří zákon, tento megatunel na občany, připravili a odhlasovali, i těch, kteří nastavili nehorázné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, nic se neděje.
Prý lidská chyba. Uzavřeno, hotovo. Jedeme dál. Ekologická nafta, benzín, zelená úsporám. Lány solárních panelů, lány řepky, polystyrenem oplácané paneláky. Vše pro dobro socialistického člověka, který musí být šťastný, že to ze svých daní všechno příjemcům dotací či podobným obchodníkům se státním rozpočtem zaplatí. Máme se skvěle! Vladimír Iljič musí být s prací svých ideových následovníků spokojený.