Od začátku globální koronavirové pandemie tvrdíme, že právě ona je důvodem poklesu HDP a nárůstu rozpočtových deficitů, s čím budeme souhlasit. S čím nebudeme souhlasit je, že nynější nárůst inflace souvisí s obrovskými masami měnových a fiskálních peněz, což ostatně tvrdí i prezidentka ECB Christine Lagardová. Příčinou inflace je především cena elektřiny, která se vyrábí z neobnovitelných zdrojů jako jsou uhlí, ropa a plyn, ale také z obnovitelných zdrojů jako jsou voda, vítr a jaderné elektrárny.
Proč právě zmiňované zdroje tak zdražily? Pokud nebereme v úvahu, že po obnovení provozu všude na světě nastala obrovská poptávka po fosilních palivech, protože zásoby klesly a také nastaly problémy s jejich včasnou přepravou, má na několikanásobném růstu cen elektřiny vliv i legislativní opatření Fit 55 z dílny Evropské komise. Podle něj má dojít na starém kontinentu k poklesu emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti nynějšímu období, čímž by se teplota ovzduší nezvýšila o více než 1,5 stupně Celsia. Představa největších znečišťovatelů byla na nedávno skončeném Glasgowském klimatickém summitu jiná a sice byli ochotni se podepsat pod závěrečný pakt jen tehdy, když do závěrečného textu se namísto ukončení těžby uhlí na výrobu elektrické energie dostane slovo „odklon“ od jeho těžby. Když k tomu připočteme předčasné rušení jaderných elektráren v Rakousku a Německu a konečně i stanovisko německého Úřadu pro regulaci síťových odvětví, který tvrdí, že Severní proud 2 prý nesplňuje kritéria stanovená evropskou energetickou legislativou a tak mu nemůže zatím vydat certifikát, se s poklesem cen elektřiny v nejbližším období nelze počítat.
Alternativní dodavatelé zkrachovali
S nynější energetickou krizí souvisí i zpráva od alternativních dodavatelů energií, že z důvodu bezprecedentního vývoje cen na velkoobchodních trzích i ve spojení se státními regulacemi ukončují svou činnost v dodávkách elektrické energie a plynu svým zákazníkům, což je několik set tisíc domácnosti a několik tisíc společností . Úřad pro regulaci síťových odvětví již požádaly o vrácení licence k obchodování s nimi. V souladu se zákonem mají dotčení zákazníci 3 měsíce čas na nalezení si dodavatelů, do té doby jim dodávky je povinen zajistit Dodavatel poslední instance. V této věci je však třeba říci, že princip podnikání alternativních dodavatelů byl jednoduchý, když na jedné straně nakupovali elektrickou energii a plyn na burze před koncem roku od dodavatelů za nízké ceny a prodávali je koncovým zákazníkům za ceny vyšší. Za tento systém obchodování neodpovídají alternativní dodavatelé, ale unijní zákony, což nakonec platí i v případě souhlasu s uvedením do provozu zmíněného ruského plynovodu od něhož se požaduje, aby z důvodu konkurenceschopnosti existovalo více distribučních přenosových společností. Proč si nemohou odběratelé kupovat energie přímo od výrobce za výrazně nižší ceny, ale za vyšší ceny přes Evropskou energetickou burzu se sídlem v Lipsku, si klademe oprávněnou otázku všichni…