ŽLUTÉ PEKLO PO ROCE ZPĚT

Je s podivem, jak málo těm našim slavným politikům skutečně záleží na lidech žijících v této zemi. Řada jejich rozhodnutí patří do oblasti, ve které by mohli rozhodovat lépe nesvéprávní, než to dělají naše elity. Je evidentní, že peníze nesmrdí a je v podstatě jedno, z jakého zdroje přitečou. Paradoxem je, že státní finance nejsou v nijak dobré kondici, chybí na uspokojení většiny základních občanských potřeb, ale kapsy politiků se nadále nepřiměřeně plní a jejich život je většinou vysoce nadstandardní. Mimo své vysoké platy, různé bonusy a nezdaněné příjmy mají i výhody spojené s menšími výdaji na bydlení, jídlo a dopravu.

Zatímco řada seniorů, matek samoživitelek, mladých rodin a sociálně slabších či nemocí strádajících lidí (Romy sem nepočítejme, ty si své sociální dávky vždy obstarají) žije minima, mlaskající politici a s nimi spojení lobbisté a celý průmysl kolem nich jedou na plné obrátky. Dojné krávy vytvořené z občanů platících daně sice jedou na doraz, ale pořád se mají relativně dobře na to, aby mohly financovat státní rozpočet obsahující plno vyloženě nesmyslných výdajových položek. Přebujelý úřednický a kontrolní aparát, rozsáhlý a záměrně nepřehledný neziskový sektor, sociální podpora neproduktivních skupin obyvatelů, předražené zakázky, z nichž se část vrací okruhem do kapes politiků, dotace solární elektřiny, biopaliv, přehmaty v oblasti IT zakázek, financování liberálně demokratické České televize, to vše jsou namátkou vybrané žumpy, do kterých odtékají stovky miliard korun vybraných od daňových poplatníků ročně. Šrouby se přesto dále utahují a zdaleka jsme ještě s daněním čehokoliv nepřestali.

Máme tady jaro a pole se nám opět zažlutila. Náš předseda vlády je zároveň majitelem mnoha společností a jejich portfolium je natolik široké, že zasahuje do mnoha sfér našeho hospodářství. Přestože byl přinucen všechny firmy vložit do svěřeneckého fondu, je naprosto jasné, kdo vlastní Agfrofert a vše kolem něj i nyní. Vliv Babiše na zásadní vládní a parlamentní rozhodnutí je jednoznačný a nelze pochybovat o tom, že si své ,,ošéfuje”. Přestože potraviny z jeho holdingu většinou kvalitou nijak nepřesvědčují, v zemědělství se chová jako dobyvatel na cizích územích, ovládá výrobu hnojiv a trh s nimi, nadále pevně svírá otěže při rozhodování o zásadních věcech. Příkladem jsou biopaliva. Naše žlutá pole jasně říkají, že jsme v tomto směru velmi zaostalými a zabýváme se výrobou především prvogeneračních biopaliv. K tomu je řepka potřeba. Druhá generace se z ní již nevyrábí, používají se na ni odpady a suroviny, které nedevastují krajinu. Jenže k pokroku ve výrobě je třeba mít znalosti, technologii a investice. Pro Babiše bylo jednoduší pirátsky převzít firmu, která to umí, ale zatvrzelost a hrdost původních majitelů mu v tom i přes veškerou snahu poskoků předsedy vlády na Finanční správě částečně zabránila. Babiš tak jede dál v devastaci krajiny, přestože je prokázáno, že tato starší biopaliva jsou drahá, poškozující motory a navíc jejich hlavní zdroj patří k největšímu svinstvu, které lze pěstovat. Ale jsou díky lobbingu Babiše dotovaná, takže o co jde?

Řepka je plodina velmi náročná na vodu, živiny a chemickou úpravu. Stala se jedovatou pro řadu druhů zvířat od hmyzu až po velké savce. Záplava pylu je jen otravnou součástí pěstování řepky. Jeho dopady jsou přímo tragické pro hospodaření s půdou. Žlutá bylina totiž přímo vysává živiny, které se do země musí dodávat různými dalšími cestami. Hnojení, postřiky a chemické přípravky sice zlepšují úrodu, ale zároveň působí jako jed. Plodina je navíc náročná na vodu a i následný proces výroby biopaliv sebou přináší zvýšené nároky na tuto životadárnou kapalinu. Přitom její nedostatek je více jak zjevný. V podstatě lze říct, že zákaz pěstování řepky by znamenal mnoho výhod. Vynechme teď rychlejší degeneraci motorů a dalších potřebných zařízení v automobilu, ale také možnost navrátit se postupně k větší samostatnosti v oblasti osazování ploch jinými plodinami. Takovými, které lépe hospodaří s vodou a jsou šetrnější k půdě. Jestliže samotní zemědělci nepochopí, že v dlouhodobém horizontu je řepka i pro ně de facto devastující a příjmy za její produkci jsou krátkodobé, byť asi dostatečné, budeme nadále svědky toho, jak si tu někdo plní kapsu na úkor nás všech.

Politické síly na změně nemají dostatečný zájem. Andrej Babiš nadále prosazuje vlastní plány a jeho voliči vůbec neřeší důsledky vlastní volby. Nedostatek kvalitních možností vybrat si jiný subjekt, který by ve vrcholné politice zastupoval zájmy občanů, myslel na prosperitu nikoliv svou, ale státu, způsobuje volební preference, nad kterými i po více letech Babiše v politice stojí rozum. Přestože tlak na likvidaci Babiše stoupá, ukazuje se, jak minoritní vliv mají i přes dlouhodobou angažovanost v politické sféře Topka, ODS a STAN. Jejich vliv klesá stále více. SPD se proti Babišovi tolik nevyjadřuje, KDU-ČSL je vcelku nepodstatná a Piráti teprve vytváří svou síť chapadel, kterými by rádi jednou ovládali značnou část zákulisí veřejného dění. Zbývající dvě strany, tedy ČSSD a KSČ profitují na přicucnutí se k ANO a proti biopalivům prostě nepůjdou. Je to nic nestojí a za podržení Babiše mohou požadovat jiné úlitby. Dokud pro Babiše bude řepka výnosná, nelze tedy očekávat, že se přístup k ní ze strany zemědělců a státu změní. Občan může nesouhlasit, nadávat, stěžovat si či prostě jen reptat, ale je mu to houby platné. Peníze vrchnosti nesmrdí, zemědělcům také ne a skutečně dobrých hospodářů myslících na budoucnost máme minimum. Přiznejme si, že se zvůli postavit neumíme a asi to ani umět nechceme. Až nám zase zvýší daně, na někoho zakleknou, až budete muset měnit motor či jenom uklízet ten žlutý nepořádek, nestěžujte si. Za mnohé si můžete sami. I vy jste voliči.

Zdroj