Zotavení korálového útesu předpovídal vyhozený vědec
Uveřejněno dne 6 prosince 2021 000 12:44
Před časem jsem psal o australském oceánografovi Peteru Riddovi, který si dovolil nevídanou věc: Kritizoval své kolegy, kteří předpovídali neustálé zhoršování stavu Velkého bariérového útesu vlivem klimatických změn i znečištění, samozřejmě zaviněných člověkem. Na rozdíl od svých alarmistických kolegů tvrdil, že černé scénáře destrukce tohoto útesu vlivem činnosti člověka vycházejí z pochybných a nevěrohodných studií a že tento útes není v takovém ohrožení, jak je obecně prezentováno. Příklad takovéto alarmistické zprávy je zde, samozřejmě s poukazem na nutnost řešení klimatické změny.
Mezitím se ale koráli rozhodli neposlouchat vědce věštící zánik Velkého bariérového útesu a „svévolně“ se začali rozmnožovat, až se rozloha zdravé části útesu dostala na běžnou až nadprůměrnou úroveň (viz zde). Co mě osobně překvapilo, je, že se zpráva o zotavování Velkého bariérového útesu objevila i ve většinovém médiu, protože sdělovací prostředky dávají dlouhodobě přednost hlavně katastrofickým zprávám, které téměř vše negativní dávají za vinu klimatické změně zaviněné člověkem.
Navíc byla nedávno publikovaná odborná práce, která za příčinu bělení korálů nepovažuje ani klimatickou změnu, ani částečné „rekonfigurace“ mořských proudů v Pacifiku (jevy El Niño, La Niña) ale daleko více změny oblačnosti, které nemusejí se změnami klimatu ani s jevy El Niño a La Niña souviset.
Dobrou zprávou je, že se práce, které trochu vybočují z konsensu, mohou stále ještě publikovat, ale špatnou je, že některé akademické instituce odborníky, kteří projevují nekonformní myšlení, vyhazují. Dominantně se to projevuje hlavně v tzv. měkkých vědách, jakékoli konstatování typu „na všech životech záleží“ je na mnoha „progresivních“ univerzitách poukázkou na vyhazov. Je ale je zřejmé, že podobné problémy mají mnohde i v přírodních vědách, které by neměly být takovým zajatcem moru zelené politické korektnosti a „politicky správného“ uvažování.
Na druhé straně je nutné zdůraznit, že ne každý nekonformní odborník by měl být považován za někoho, kdo má automaticky pravdu, odchylka od „konsensu“ musí projít procesem verifikace stejně jako konsensuální závěry.