Způsobila Evropa a Amerika sucho v Sýrii?

Pokusím se zde reagovat na článek dr. Jana Hollana o příčinách války v Sýrii. Ačkoliv dr. Hollan tvrdí, že emisemi skleníkových plynů způsobujeme tzv. klimatický rozvrat projevující se mj. suchem v Sýrii, které následně vyvolalo občanskou válku, dokladuji zde, že toto zdůvodnění je dosti problematické. Pokud chceme uprchlíky přijímat, dělejme to na základě normální lidské solidarity a nezdůvodňujme to jakousi morální povinností z důvodu emisí oxidu uhličitého.

V sobotní příloze Lidových novin zvané Česká pozice byl dne 5. září otištěn článek klimatologa dr. Jana Hollana zvaný „Sucho 2015. Ochutnávka budoucnosti“. Je možné si jej také přečíst zde. Celkem nepřekvapivě v něm zdůrazňuje, že za oteplování atmosféry mohou antropogenní emise skleníkových plynů a že katastrofální sucho tohoto roku se bude opakovat častěji a bude horší a horší. Uvádí, že teplota Země těsně závisí na koncentraci CO2. K tomu doplňuji, že v minulosti (v časových měřítcích stovek až tisíců let) tomu tak bylo, ale trochu v jiném pořadí – koncentrace oxidu uhličitého se s jistým zpožděním začaly zvyšovat až poté, co se zvýšila teplota.

Nyní se koncentrace oxidu uhličitého zvyšují v důsledku spalování fosilních paliv, což má podle většiny klimatologů za následek zvyšování průměrné klimatického systému, tedy atmosféry a oceánů. Dr. Hollan správně uvádí, že většina tepla jde do oceánů, menšina do atmosféry. Celkem známé věci, které ale halí do poněkud alarmistického hávu. Typickou ukázkou je tvrzení, že „skleníkový jev má za následek, že teplo nevracené do vesmíru je takové, jaké by bylo uvolněno, kdyby každou vteřinu vybuchly čtyři atomové bomby stejného typu jako nad Hirošimou“.

Možná by se ale mohlo také uvést, jak „dramaticky“ roste teplota svrchní vrstvy oceánů, kam se naprostá většina (kolem 90 %) onoho tepla schovává: je to 0,06 °C od konce 60. let minulého století, tedy v průměru jedna setina stupně Celsia za deset let či tisícina stupně za rok (s chybou kolem 20 %). Teplota atmosféry do přelomu století rostla, pak asi 13 let stagnovala, v posledních několika letech zase roste. Za posledních 30 let rostla v průměru o 0,16 °C za desetiletí, třicetileté trendy se posledních pět let spíše snižují v návaznosti na nedávnou zhruba patnáctiletou stagnaci.

Sucho a údajně nebývalé počasí v posledních letech ve střední Evropě ani diskuse ohledně příčin průběhu oteplování však zřejmě není hlavním poselstvím diskutovaného článku.

Dr. Hollan uvádí, že v Sýrii „bylo sucho, jaké tam staletí nebylo. A to způsobilo vyhnání půldruhého milionu lidí ze zemědělských oblastí na periferie měst a ti se časem začali bouřit. Tamní venkov už se z rozvratu zahájeného suchem už nevzpamatuje“. Odkaz vede na článek v New York Times a ten na článek v PNAS. V sekci „význam článku“ se píše:

„Existují důkazy, že sucho v letech 2007-2010 přispělo ke konfliktu v Sýrii. Bylo to největší sucho za dobu přístrojových měření (tj. nanejvýše 100 let, moje poznámka). Pozorované trendy srážek, teploty a tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře, podporované klimatickými modely, významně naznačují, že antropogenní vliv zvýšil pravděpodobnost silného a trvalého sucha v tomto regionu a zvýšil pravděpodobnost sucha let 2007-2010 dvakrát až třikrát ve srovnání s přirozenou variabilitou klimatu. …“

V abstraktu se dále píše (zvýraznění je moje):

„V Sýrii, poznamenané špatnou vládou a neudržitelným zemědělstvím a hospodářstvím, mělo sucho katalytický efekt a přispělo k politickému neklidu. Ukazujeme, že nedávný pokles srážek v Sýrii je kombinace přirozené variability klimatu a dlouhodobého trendu vysušování a že neobvykle intenzivní sucho je vysoce nepravděpodobné bez tohoto dlouhodobého trendu.“

Nějak z toho nevyplývá, že by bez tzv. antropogenních emisí extrémní sucho nenastalo, pouze, přijmeme-li hypotézu, že to z větší míry (nikoliv stoprocentně) zavinil člověk emisemi CO2, že by nastalo 2-3x méně často, což je ověřitelné pouze za podstatně delší období. Navíc se v abstraktu píše, že v Sýrii bylo hospodaření a zemědělství tak jako takneudržitelné. V této zemi se mj. za posledních třicet let populace zdvojnásobila.

Na této adrese lze také nalézt vyjádření jednoho z autorů: „Neříkáme, že sucho způsobilo válku. Tvrdíme, že sucho bylo pouze jedním z mnoha stresových činitelů, pomohlo to jako impuls, který pomohl k otevřenému konfliktu. A sucho takové intenzity bylo daleko pravděpodobnější při pokračujícím antropogenním vysušování této oblasti.“

Nenápadně se zde také uvádí, že kromě sucha z důvodu nedostatku srážek a vyšších teplot byl dalším důvodem výrazně snížené úrody rozšířené plundrování („overuse“) podzemních vod.

Nezapomínejme také, že velmi dynamický demografický vývoj je v mnoha tzv. rozvojových zemích. Nejvyšší nárůst populace je třeba také v Sahelu, africké subsaharské oblasti, kde řádilo v 80. letech 20. století katastrofální sucho, ale která je dnes zelenější než dříve, což se nyní samozřejmě moc nezdůrazňuje, protože klimatické změny jsou z naprosté většiny prezentovány negativně. Zatímco v roce 1950 tam žilo 30 miliónů lidí, dnes je tam lidí více než trojnásobně více. Až tam nastane sucho (což se dá očekávat kdykoliv), bude opět vinen bílý člověk?

Dr. Hollan dále tvrdí, že „naprostá většina lidí z tamního venkova i z měst sužovaných suchem musí jít jinam. Kam? Do Evropy severně od Španělska, Itálie a Řecka.“ Údajně „také proto, že tato část světa má hlavní podíl na klimatické změně, již obyvatelnost jejich zemí zásadně zhoršila a postupně ji možná zcela zničí“.

Dále samozřejmě pokračuje výčtem pohrom, jaké údajně způsobila klimatická změna zaviněná Evropou a USA, mezi něž patří sucho, hurikány, záplavy apod. Cituji (zvýraznění je moje): „Všichni postižení mají plné právo uchýlit se do bezpečí. Místo je kromě Evropy i v USA, přijmout je též nutně musejí, jejich vina na klimatickém rozvratu není menší než naše.“

Z dalších publikací zabývajících se paleoklimatickými rekonstrukcemi podnebí tzv. úrodného půlměsíce vyplývá, že se v této oblasti vyskytují nebezpečné jevy v podobě sucha, záplav apod. poměrně často. V zajímavém článku o historii sucha v Sýrii autora M. Widella se mj. píše, že nejhorší dopady v dobách před zhruba tisícem let staletími nemělo sucho, ale drsné zimy a nálety sarančat (přehled je v tabulce 2 zmíněné publikace). Nicméně, pochybuji, že by někdo publikoval, jak člověkem způsobená klimatická změna zmírnila riziko drsných zim v oblasti úrodného půlměsíce. Nanejvýše v případě, že by opravdu nějaká nastala a bylo by nějak možné její příčinu připsat západní Evropě a USA.

Z další rekonstrukce cituji (zdůraznění je moje): „Změněné hydrologické podmínky, vedoucí k suchémalé době ledové v severní Mezopotámii jsou indikované zvýšeným podílem izotopu kyslíku 18O. …Snížené srážky v centrální Asii, slabší indický monzun, snížené nilské záplavy a extrémní suchav oblastech u Egejského moře podporovaly hydrologickou nestabilitu arozsáhlá sucha během malé doby ledové.

Jinak řečeno, snížené teploty v průběhu tzv. Malé doby ledové znamenaly v tamní oblasti zvýšené riziko sucha, zvýšené teploty byly provázené i vyššími srážkami a zvýšením populace, jak vyplývá i z obrázku 3 zmíněné publikace. Největšího rozkvětu bylo dosaženo v době výraznějšího oteplení ve 14. století našeho letopočtu, kteréžto období, dříve nazývané Středověké klimatické optimum, se v článku nazývá „Středověká klimatická anomálie“.

Dále se zde uvádí: „Ačkoliv oblast Khaburských plání (v severní Sýrii) byla v 19. století neobývaná, byla znovu obydlovaná od začátku 20. století a pokračovala zakládáním osad a městeček od 30. let minulého století. Klimatická proxy data (nepřímé klimatické indikátory) ukazují, že důležité (znovu)obydlování (resettlements) nastalo po posledních suchých obdobích v letech 1925-1930.“

Nemohu si pomoci, ale přesvědčení, že západní Evropa a USA jsou morálně povinny přijímat uprchlíky z důvodu emisí skleníkových plynů, má velmi chatrné základy a zdůvodňování jejich migrace tímto způsobem je spíše kontraproduktivní (diplomaticky řečeno).

Ačkoliv si asi u mnoha čtenářů svým názorem zřejmě moc nepolepším, musím závěrem napsat, že nejsem proti přijímání uprchlíků z války. Vnímám jako relevantní třeba argumenty Václava Malého či Karla Schwarzenberka a jsem přesvědčen, že určité množství prověřených lidí vyhnaných Islámským státem (samozřejmě, je otázkou, jak to spolehlivě zjistit …) nám neuškodí, pokud to nepřesáhne rozumnou zvladatelnou míru a pokud v maximální možné míře zajistíme, že budou respektovat naše zákony. Píšu to s plným vědomím, že tu absolutní bezpečnost nezajistíme, neboť nikdo nemůže stoprocentně tvrdit, že se mezi nimi nevyskytne nějaký pomatenec. Koneckonců, jeden z nejbrutálnějších teroristických činů poslední doby spáchal „čistokrevný“ etnický Nor. Ale odmítám pokřivené argumenty o povinnosti je přijímat na základě pochybných „klimatických“ zdůvodnění. V oblasti postižené suchem leží třeba stát Izrael, ze kterého lidé potřebu utíkat nemají, ačkoliv je dosti často cílem raketových útoků a některé státy v jeho okolí dokonce mluví o jeho zničení.

Současná uprchlická krize ale hlavně v plné nahotě ukazuje impotenci současné bruselské byrokracie, tu zakazující žárovky, tu regulující vysavače, ale v případě imigrantské vlny jenom přešlapující a kvótující. Třeba by situace kolem uprchlíků mohla aspoň vést ke korekci v oblasti hloupých rozhodnutí a nařízení (nejen) o ochraně klimatu. Záleží na nás, stále máme ještě svobodné volby. Berme tuto situaci jako šanci.

Autor je meteorolog

Převzato z blogu Salek.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora

Milan Šálek

Zdroj