Nespláchnutelní

O některých lidech se říká, že jsou nespláchnutelní,  jako ten příslovečný vajgl. A jedním z typických příkladů takového, veřejně činného člověka, je také jistý Martin Bursík. Ano, ten „zelený” otec českého, solárního megatunelu a horlivý propagátor biopaliv, který škodil v nejméně třech vládách samostatné České republiky. Ten s Kateřinou Jacques, co tak rozuměla biomase… Určitě si na něj vzpomenete.

Tak jestlipak víte, co dneska dělá? Je poradcem ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN). Kromě toho pomáhá oblíbenému pražskému radnímu Hřibovi, s eliminací aut z ulic hlavního města. Činí tak v rámci Komise pro udržitelnou energii a klima, jejímž je… ano správně, šéfem. No a ve volných chvílích se věnuje presidentování. Ne u nás, ale mnohem výše. Poblíž samotného  centra evropské Říše. Je prezidentem Evropské federace obnovitelných zdrojů (European Renewable Energies Federation, EREF).

Právě na jeho životní a profesní cestě si můžeme názorně ukázat některé principy vládnutí, jak v České republice, tak i v širším, evropském kontextu.  Narodil se v Praze. Jeho matka se živila jako překladatelka. Mimo jiné, překládala i pro ambasádu USA. A tyto dlouhodobé, rodinné, pracovní, vztahy se zastupitelským orgánem velmoci mohly mít jistý vliv i na karieru mladého Bursíka. Své politické působení začal počátkem „devadesátek” v levicově-liberálním Občanském hnutí. V komunálních volbách roku 1994 byl pak zvolen do zastupitelstva hlavního města Praha za liberální Svobodné demokraty.

V první polovině roku 1998 Bursík povýšil. Stal se ministrem životního prostředí v Tošovského vládě. Ze všech sil bránil dostavbě Jaderné elektrárny Temelín a podporoval tak zvané obnovitelné zdroje. Po parlamentních volbách v roce 2002 už sice nebyl ministrem, ale skromnější židlička poradce ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) pro energetiku se pro něj našla.  V této funkci byl spoluautorem „slavného” zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kterým vytvořil v ČR kastu solárních baronů a nás všechny zatížil daňovou povinností nejméně 40 tisíc milionů ročně ve prospěch jejich kapes.

Do plnohodnotné exekutivní funkce se vrátil v roce 2006, s Topolánkovými vládami. V obou zastával post ministra životního prostředí. Kromě toho také krátce působil jako pověřený ministr školství. Po pádu vlády vystoupil ze Strany Zelených a založil Liberálně ekologickou stranu (LES]. Partaj vedl společně s dalším podobným exotem – brněnským aktivistou Matějem Hollanem, na jehož pozdější působení ve vedení největšího moravského města si také jistě vzpomenete. Ale zpět k Bursíkovi. Svou zatím poslední kandidaturu do veřejné funkce, ve volbách do Senátu PČR v roce 2014, vedl v barvách TOP 09. Naštěstí neúspěšně.

Během onoho druhého ministrování, za Topolánka, se mu podařil jeho třetí husarský kousek. Po solárním megatunelu a zákonu, o přimíchávání (motorům škodící a krajinu ničící) biosložky do nafty a benzínu, se přičinil o spuštění celorepublikové, kůrovcové kalamity. Po orkánu Kirill, který poničil stovky hektarů lesa na Šumavě, prosadil silou své funkce „bezzásahovost”. Zakázal vytěžit polámané stromy, že si příroda poradí. A ona si poradila. Svým způsobem. Na padlých stromech se namnožil  kůrovec a začal masivně naletovat na zdravé porosty. Vypukla kalamita. Místní pily nestačily kůrovcové dřevo zpracovávat, a tak jej vozili k pořezání po celé republice. I s kůrou. A tak vzali kůrovce na výlet. Výsledek jste viděli na vlastní oči.

No a v současnosti radí ministru Bekovi, jak Českou republiku zapasovat ještě hlouběji do Brusele a pomáhá Hřibovi s „ekologizací” Prahy. Je spoluautorem pražského Klimaplánu. A to je vám dílo. Možná, milí Pražáci, že ani nevíte, co na vás tahle trojka autorů, Hřib, Hluboček a Bursík, chystají. Podívejte se. Chtějí vytlačit vaše auta se spalovacími motory z Prahy. Jednak s pomocí tak zvaného „chytrého mýta”, které vám zpoplatní vjezd (operativně a v reálném čase) tam, kde je zrovna smogu (tedy aut) nejvíc. Za druhé pak postupným rozšiřováním zón bez aut. Začít chtějí od škol. Jako že bezpečnost dětí. A časem skončit až na okraji hlavního města. Kromě toho plánují revoluci ve vytápění. Všechny pražské paneláky a bytové domy mají vytápět tepelná čerpadla! Takže si už teď, dopředu, chystejte jízdní kola a peněženky…

K tomu všemu ještě, v rámci svého presidentování European Renewable Energies Federation, dělá co může, aby zabránil renesanci jaderné energetiky v EU.  Účastní se zasedání Evropské rady pro energeticky efektivní hospodářství (to fakt existuje) a lobbuje za co nejrychlejší transformaci evropské energetiky na „plně dekarbonizovaný energetický systém založený na 100% obnovitelných zdrojích.” Otevřeně se stydí za své české spoluobčany a jejich nevíru v zelený pokrok. V jednom rozhovoru přiznává, jak je mu v EU za Čechy trapně: „Jsme švejci, skeptici, všechno odmítáme, spojujeme se ve Visegrádu s dalšími potížisty, abychom brzdili modernizaci Evropy…”

To by asi stačilo. A teď důvod, proč jsme si tohohle teflonového, nespláchnutelného aktivistu připomněli. Podívejte se na jeho kariéru a uvidíte několik typických znaků, charakterizujících celou jednu politickou třídu. Tu, která, z Božího dopuštění, už čtvrt století likviduje Evropu. A za ní spatříme i něco z mechanismu moci, která ji u kormidla udržuje.

Tak zaprvé – nezáleží na názvu mainstreamové strany. Všechny evropské i naše partaje (s vyjímkou hrstky těch, které jsou médii označovány za populistické, ultrapravicové a fašistické) jsou vlastně jedna. Jsou kdykoli zaměnitelné, bez ohledu na název, program, řeči vedení…. Podívejte se na Bursíka, kolik jich během svého působení v politice vymetl. A stále „jel” jednu a tu samou lajnu. Občanské hnutí, Svobodní demokraté, Strana Zelených, Liberálně ekologická strana, pak kandidatura za TOP 09 a nestranická spolupráce s ministrem STAN… Ne, nezáleží na názvu. Všechny hlavní (na Západě tradiční) partaje jsou zaměnitelné, nahraditelné, kdykoli spojitelné. Protože pod různými krycími názvy praktikují jednu politiku.

Za druhé – Mordor se o svého člověka vždycky postará. Podívejte se opět na Bursíka. Způsobil republice i lidem nepředstavitelné ztráty, skrzevá svůj slavný solární tunel. Pomohl zničit krajinu, podporou pěstování kukuřice a řepky na výrobu biopaliv a k tomu lidem zdražil pohonné hmoty a zhoršil jejich vlastnosti. Přičinil se o největší kůrovcovou kalamitu na území naší vlasti, za několik posledních století… a nic. Zas vyplaval v jiné, dobře honorované funkci a škodil dál.

Za třetí – vyslanci a agenti Mordoru jsou nad místní, koloniální správou. Vysoko nad běžnou hierarchií moci ve státě a také nad obvyklými služebními postupy. Znovu se podívejte na Bursíka. Když s Hřibem a Hlubočkem sesmolili tu strategii, jak dovést Prahu zpět do 19. století (pražský Klimaplán), myslíte, že s tím šli na vládu? Kdepak, přímo do Bruselu si zajeli! A tam je přijal sám Timmermans, otec toho zeleného šílenství, co zachvátilo Evropu. Proč se zatěžovat nějakým třetiřadým kováříčkem ve Strakovce, když se dá zajet přímo ke kováři, že…

Co s tím? Zatím nic. Jen si to dobře uložme do paměti. Liberální Mordor postupně slábne. Pronárodní strany se, všude po Evropě, zvolna probojovávají ke kormidlům. Maďaři už jsou za vodou, Slováci a Italové právě bojují, nastoupit se chystají Rakušáci a my s Němci už posedáváme na střídačce.. Tak až to přijde, mějme na paměti – nezáleží, z jaké je liberál stany. Každý, kdo se o tuhle ideologii jen otřel, je potenciálním agentem Mordoru. Proto je nezbytné vzít očistu od podlahy. Tak, jak to teď dělá na Slovensku Fico.

Zdroj