Po automobilkách ocelárny. Hutím v Evropě hrozí zánik, komise bude muset zelené plány přehodnotit

Důvodem obav evropských ocelářů je výrazně levnější konkurence z jiných teritorií i kvůli zdejším drahým energiím. Ocelářů se tak nyní kvůli prohlubující se krizi zmocňuje panika, podle oborového sdružení Eurofer hrozí ocelářství v EU zánik a s ním by se rozplynul i plán stát se lídrem ve výrobě „zelené“ oceli.

Výroba oceli v Evropské unii od roku 2018 klesla o pětinu na loňských 126 milionů tun. Letos analytici čekali obrat, místo toho pokles pokračuje. Problémem je zpomalující unijní ekonomika i kvůli nákladům na přechod na bezuhlíkovou energetiku, tzv. Green Deal, a rostoucí levnější dovoz, který v pololetí už pokrýval více než čtvrtinu spotřeby. Využití výrobních kapacit v Unii tak kleslo na neudržitelných 60 procent. V České republice například nedávno zkrachovala ocelárna Liberty Steel.

Priority, či „priamo v riti“? Vstříc nové Evropské komisi!

Oceláři jsou namísto racionálního přístupu nuceni přecházet na méně emisní produkci, což jim přináší obrovské náklady. Největší německý výrobce Thyssenkrupp nedávno oznámil, že ve své ocelářské divizi do roku 2030 zruší 11 tisíc pracovních míst.

„Čína s Indií zaplavují globální trh masově vyráběnou ocelí, ale poptávka stojí,“ posteskl si šéf dozorčí rady tuzemské Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Do Evropy proudí i levná produkce z Vietnamu či Turecka. A vyšší americká cla, kterými hrozí zvolený prezident Donald Trump, mohou vést k dalšímu přesměrovávání asijské nadprodukce do Evropy. Alfou a omegou jsou násobně dražší energie v EU oproti ostatním zemím.

Oceláři varují, že pokud politici okamžitě nepřijmou opatření na záchranu jejich oboru, přijde Unie do roku 2030 až o 300 tisíc přímých pracovních míst a o dalších až 2,3 milionu míst v navazujících odvětvích.

Kromě toho bude ohrožena evropská zelená transformace včetně hlavních cílů Green Dealu – snížení emisí o 55 procent do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ocelářství totiž významně přispívá platbami emisních povolenek, navíc dále stoupne import z neekologických asijských závodů a emise z dopravy.

Vzhůru do hrdé bídy!

Pokolikáté se již objevují seriózními čísly doložené informace, že překotný evropský Green Deal vlastně životnímu prostředí nepomáhá, ale v podstatě škodí. Stokrát se může potvrdit, že ostatní svět se k nám v této chvályhodné, ale poněkud zaslepené aktivitě prostě nepřidá, ale bude z toho na náš úkor jenom těžit.

Ocelárna společnosti ThyssenKrupp v Duisburgu v Německu (24. listopadu 2023)

Nová Evropská komise, byť pod starým vedením, tak musí přehodnotit své „zelené“ plány a dát jim lidštější tvář. A v tomto případě se i poučit třeba od Trumpa a jeho přístupu k NATO: „Nebudete platit příspěvky, jak máte, vystoupíme z něj!“ Analogicky: „Nebudete se podílet na Green Dealu jako my, přehodnotíme jej!“ Jinak to prostě nejde, přece se neuvrhneme do hrdé bídy za potutelného posměchu ostatních.

A ještě jednou USA a Trump. Zatímco evropské automobilky zabředávají do stále větších potíží kvůli drahým energiím nebo vynucenému přechodu na elektromobily, Trump velebí spalovací motory.

„Evropský automobilový sektor je nyní v krizi, která postihuje všechny jeho části: od dodavatelů součástek až po výrobce vozů. Podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA za poslední čtyři roky zaniklo v odvětví 86 tisíc pracovních míst a roční prodej aut v Evropě zůstává asi tři miliony pod úrovní z doby před pandemií covidu-19; loni se v EU prodalo 10,5 milionu nových osobních vozů,“ píše iDNES.cz.

Ostravskou ocelárnu Vítkovice Steel koupili Indové, nově patří Jindal Group

Německá automobilka Volkswagen, která je největší v Evropě, plánuje poprvé v historii uzavřít v Německu nejméně tři závody, snížit mzdy a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Chce tak snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost.

A co na to USA? „Podle agentury Reuters dva lidé z Trumpova přechodného týmu potvrdili, že daňová úleva na elektromobily bude snížena. Rozhodnutí Bidenovy administrativy mělo za cíl pomoci lidem přejít z benzinových aut na auta poháněná elektřinou. Hodnota daňové úlevy závisela například na původu vozidla a původu jeho hlavních komponent. V současné době může každý získat maximálně 7 500 dolarů (přes 181 tisíc korun),“ líčí média. Elektromobily by tak byly dražší a dále by o ně klesl zájem.

Auto, nesplnitelný sen

Proti nabídce elektromobilů samozřejmě nelze nic namítat, pokud si je někdo chce koupit, ať má tu možnost. A za tržních podmínek. Protestovat se ale musí, pokud EU chce byrokraticky rozkazovat, že od roku 2035 se klasická auta nebudou vyrábět. Direktivním (nikoli dle poptávky) přechodem na elektromobily křiví nejen volný trh, ale také životy spotřebitelů.

Pokud nebude levnější alternativa k těmto vozům, a zatím to tak vypadá, protože ani auta na vodíkový pohon nejsou žádnou lácí, desítky milionů běžných lidí si budou moci o voze nechat jenom zdát. A ti „šťastnější“ budou donekonečna záplatovat svá stará auta jako někde na Kubě. Anebo může Unie rovnou nadiktovat i kolik mají auta stát. A opět uděláme krok zpět, nikoli kupředu, jak hlásá zelená, nebo už spíše rudá Unie?