Kolaps evropského průmyslu už nastal, je třeba okamžitě jednat, urgovali vládu podnikatelé
Uveřejněno dne 16 února 2026 000 8:00
Představitelé chemického, ocelářského, sklářského, keramického, kovárenského, slévárenského, papírenského a vápenického průmyslu se dnes na konferenci České Antverpy sešli, aby upozornili na kritickou situaci ve svých odvětvích, které čelí vysokým cenám energií, drahým emisním povolenkám a nadměrné regulaci.
Konference navazuje na tzv. Antverpskou deklaraci z roku 2024, kdy tisíc generálních ředitelů velkých evropských firem poprvé vyjádřilo své obavy o budoucnost a vyzvalo Evropskou komisi k činům.
Cílem konference bylo setkání se zástupci státu v podobě ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) a zmocněnce vlády pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé sobě) a představit společnou deklaraci určenou vládě.
Podle Davida Tamchyny, prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR, vyzývají energeticky náročné podniky k dvěma zásadním věcem – zavést dočasné opatření k záchraně průmyslu a učinit to okamžitě, pronesl na konferenci.
„Nejjednodušší ochrana evropského trhu je snížit ceny energii,“ řekl Tamchyna a vysvětlil, že energie tvoří až 40 procent celkových nákladů těchto firem.
Varoval, že bez fungování energeticky náročného průmyslu nebude fungovat zdravotnictví, potravinářství, energetika ani obranný průmysl. „Bez našich oborů nebude Evropa silná, nebude odolná, nebude bezpečná,“ uvedl.
„Je dnes bohužel prokazatelně evidentní, že kolaps evropského průmyslu už nastal, že dochází k nevratným změnám a bohužel ty dopady jsou pro Českou republiku výrazně horší než dopady pro zbytek Evropy,“ pokračoval Tachyma a jmenoval firmy jako Spolana, Rako, Ineos a další, které již kvůli ztrátě konkurenceschopnosti propouštěly a omezovaly či zavíraly některé provozy.
Jako další argumenty upadajícího průmyslu zmínil pokles výroby mezi rokem 2018 a 2024 v řádu desítek procent a až 90procentní pokles investic mezi rokem 2022 a 2025, což považuje za alarmující. „My neinvestujeme, když nebudeme investovat, nevěříme v budoucnost,“ řekl s tím, že tempo zavírání závodů má být letos 6x větší než v předchozím roce.
Změna Green Dealu
Zástupci energeticky náročných odvětví proto požadují upravit proces dekarbonizace, změnit termíny, milníky a emisní cíle tak, aby odpovídaly realitě, ne ideologii. Evropa podle Tamchyny zůstala v boji proti emisím sama. „Neinspirovali jsme ostatní státy a regiony na tom, aby stejným tempem snižovali CO2. Dali od toho ruce pryč,“ konstatoval.
Přítomnému Havlíčkovi poděkoval za odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, který je součástí regulované ceny elektřiny. Podniky tím ušetří minimálně 10 procent z ceny elektřiny. „Je to obrovská pomoc energeticky náročnému odvětví. A je to první reálný krok k tomu, jak zachránit průmysl tady v České republice,“ řekl.
Firmy však požadují vícero opatření, které jsou právě součástí jejich společné deklarace. Jedním z nich je například garance kompenzace nepřímých nákladů na delší časové období. Některá průmyslová odvětví již této kompenzace využívají. Ministr Havlíček na konferenci slíbil, že tento nástroj rozšíří na větší počet odvětví v energeticky náročném průmyslu a zároveň míru podpory navýší.
„Je to věc, kterou si já vytýkám v tomto roce jako další cíl a chci to udělat tak, aby to firmy pocítily už za rok 2025,“ pronesl v úvodním slovu a dodal: „Jsem přesvědčen, že tyto dva kroky, které jsme učinili, by mohly být v té střednědobé fázi těmi, které pomohou, že zde firmy udržíme.“
Prudký náraz do zdi
Na první Antverpskou deklaraci z roku 2024, která byla „prvním výstřelem“, podle Havlíčka nikdo v Evropské komisi nereagoval. V současnosti už se nějaké ústupky dějí, ale příliš málo a pomalu, domnívá se. „Jestli se Evropa nevzpamatuje, tak to bude prudký náraz do zdi,“ varoval vicepremiér.
Změnit kurz zelené politiky mohou pouze velké firmy napříč Unií, uvedl Havlíček v diskuzním panelu na konferenci. „Spojme síly v byznysu a dotlačme politiky ke změnám,“ vyzval. Jako slibné spojence v EU vidí Slovensko, Maďarsko, Polsko, Německo a Itálii. Určitou naději vidí i u Francie.
Česká republika chce být jedním z těch, kdo bude v čele peletonu v prosazování zásadních změn a posilování konkurenceschopnosti, doplnil Havlíček. Připomněl, že premiér Andrej Babiš (ANO) rozeslal minulý týden dopis vrcholným představitelům Evropské komise a jednotlivým členským státům, kde vyjmenovává konkrétní kroky, jak konkurenceschopnost v EU posílit.
Jedním z těchto kroků, který požadují i české podniky, je úprava systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS 1. Ty jsou podle nich příliš drahé v porovnání s ostatními regiony světa a činí evropské podniky nekonkurenceschopnými.
Ze současných 80-90 euro za tunu CO2 by chtěli české energeticky náročné firmy dostat cenu na úroveň kolem 30 euro, nadále nesnižovat množství povolenek v oběhu a vytěsnit ze systému spekulanty, prohlásil Tamchyna, s čímž Havlíček souhlasil.
Jak však podotkl Filip Turek, takovou změnu nemůže provést Česko samo, ale potřebuje dosáhnout úpravy na úrovni EU. Je to však krok, který provést musí, je přesvědčen, protože deindustrializace kontinentu znamená „konec průmyslu v Evropě“.
