Obnovitelné zdroje mají problémy připojit se k síti. Kapacity by měly uvolnit zásahy státu

Obnovitelné zdroje energie (OZE) v Evropě čelí problémům s připojením do sítí. Je to dáno tím, že jejich výstavba je daleko rychlejší než modernizace stávajících elektrifikačních soustav. Výsledkem jsou dlouhé čekací lhůty na připojení a odkládání projektů.

Výjimkou není ani Česká republika. Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, jde o celorepublikový problém napříč sektorem OZE. „Jde jak o střešní instalace u domácností či firem, tak o omezení pro OZE dodávající do sítě, včetně větrných elektráren,“ sdělil Epoch Times.

Podle něj existuje prostor pro připojení cca 5 – 7 gigawattů (GW) obnovitelných zdrojů do roku 2030. Za velký problém považuje nerealizovatelné a spekulativní rezervace kapacity. Spekulativní projekty blokují kapacitu v síti pro ty, kteří chtějí opravdu stavět větrné a solární zdroje.

Stejnému problému jako OZE čelí také bateriová úložiště. Už v prosinci 2025 byly podány tisíce žádostí o připojení akumulačních zařízení s celkovou kapacitou stovek gigawatthodin (GWh), což mnohonásobně převyšuje možnosti sítě. Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ přitom upozornila, že většina těchto žádostí je čistě spekulativních.

Mluvčí Věra Vejražková zdůraznila, že je třeba respektovat limity distribuční soustavy a přistupovat k dalšímu rozvoji zodpovědně. Akumulace a flexibilita může podle ní v řadě případů pomoci efektivnějšímu využití dostupné kapacity sítě a přispět k lepší integraci obnovitelných zdrojů. Jaký objem bateriových úložišť bude do roku 2030 skutečně připojen, bude záviset na vývoji trhu i na rychlosti odstavování uhelných elektráren, uvedla.

„Dnes proto můžeme pracovat spíše s kvalifikovanými odhady. V odborných diskuzích se objevují scénáře počítající s instalací několika gigawattů bateriových úložišť do roku 2030,“ poznamenala. Opět ale upozornila, že investoři si musí být vědomi toho, že část projektů může mít do budoucna v důsledku velké konkurence problémy uplatnit se na trhu, ať už v oblasti služeb výkonové rovnováhy či v obchodní flexibilitě.

„Je proto důležité rozvíjet akumulaci tam, kde bude dávat dlouhodobý ekonomický i systémový smysl. Velký potenciál vidíme zejména v průmyslovém využití, kde mohou bateriová úložiště pomoci s optimalizací spotřeby, flexibilitou i stabilitou provozu podniků,“ konstatovala.

Co na to distributoři

Zatímco správce páteřní (přenosové) sítě ČEPS uvedl, že v tuto chvíli neeviduje oblasti, kde by zamítal žadatele o připojení, na úrovni distribuční sítě překážky panují.

V nejnižší míře se projevují u naší nejmenší distribuční společnosti – PRE. Ta uvedla, že síť v Praze, kterou spravuje, je robustní a problémy s připojením má jen částečné a to „na hladině vysokého a velmi vysokého napětí na levém břehu Vltavy, kde se dělíme o rezervovaný výkon se sousední distribuční soustavou“.

V této oblasti je nyní na těchto napěťových hladinách připojování pozastaveno, přičemž tento stav by měl podle předpokladů společnosti trvat do konce letošního roku, uvedl mluvčí Karel Hanzelka. Zároveň však doplnil, že v praxi jde o minimální dopad. „Vzhledem k městskému charakteru zástavby nelze v Praze očekávat výstavbu větrných elektráren či větších solárních parků,“ řekl Epoch Times.

Mluvčí EG.D Lubomír Budný přiznal, že části žádostí o připojení není možné vyhovět v plném rozsahu nebo v požadovaném termínu. Doplnil však, že se nejedná o plošné odmítání projektů, „nýbrž o standardní posuzování technických možností distribuční soustavy a bezpečnosti jejího provozu“.

Objem žádostí o připojení k síti EG.D v posledních letech „výrazně převyšuje reálné potřeby trhu i možnosti současné infrastruktury“, konstatoval s tím, že počet nových žádostí o připojení roste velmi dynamicky, často v objemech stovek megawattů měsíčně.

„Jen v naší distribuční oblasti máme dnes zasmluvněno přibližně 1 000 MW bateriových úložišť a okolo 4 700 MW výrobních zdrojů, přičemž letní špička odběru v naší síti se pohybuje kolem 1 600 MW,“ upřesnil a dodal, že největší tlak evidují v lokalitách s vysokou koncentrací plánovaných obnovitelných zdrojů.

S připojováním menších zdrojů určených primárně pro vlastní spotřebu bez přetoků do sítě společnost problém nemá, ujistil mluvčí.

EG.D na modernizaci své sítě investuje miliardy korun ročně. „Jen letos je to více než 9 miliard korun,“ poznamenal Budný. Upozornil však, že rozvoj sítí je dlouhodobý proces, který zahrnuje projektovou přípravu, povolovací procesy i samotnou výstavbu infrastruktury.  

Aktuální mapa připojitelnosti akumulace společnosti ČEZ Distribuce ukazuje, že většina území pokrytého firmou připojení bateriových úložišť neumožňuje. Takové žádosti proto musí ČEZ zamítat, uvedla pro Epoch Times Soňa Holingerová, mluvčí skupiny.

„Postupnými investicemi do našeho zařízení dochází k uvolňování kapacity pro nová připojení,“ poznamenala a dodala, že společnost ČEZ Distribuce v roce 2025 vynaložila 19,2 miliard korun na úpravy své distribuční soustavy. „Prostředky šly zejména do připojení zákaznických požadavků v oblasti obnovitelných zdrojů a nově i zařízení pro ukládání elektrické energie. Další výdaje si vyžádaly investice do digitalizace, především pro inteligentní měření a IT řešení,“ napsala.

V roce 2026 plánuje společnost investovat do obnovy, posílení a modernizace distribuční sítě 18,5 miliardy korun.

Pomoc na cestě

Námi dotázané společnosti či asociace nastínily i řešení problémů s připojováním, které už je na cestě. Prvním krokem je zavedení nevratných kaucí, které musí žadatel o připojení na vysokém napětí složit. Jde o milionové částky, které se donedávna investorům vracely, pakliže projekt nebyl realizován.

Od 1. srpna 2025 platí zákon č. 223/2025 Sb. (tzv. Lex plyn), podle kterého žadatelé o připojení na hladinách vysokého a vyššího napětí přijdou o 30-50 % poplatku za rezervaci kapacity. Tato nevratná část má zabránit spekulantům v blokaci kapacit. Pro velké solární parky na hladině vysokého napětí může nevratná část dosáhnout i desítek milionů korun.

„Zavedení nevratných kaucí z našeho pohledu omezí počet a kapacitu u spekulativně podaných žádostí o připojení, a tím se kapacita v regionech také uvolní,“ uvedla Holingerová ze skupiny ČEZ.

Chalupa z Komory OZE si změnu také pochvaluje. „Slibujeme si hodně od zafungování poslední zákonné úpravy, která zavádí nevratnou část poplatku za připojení, přechodná doba pro stávající rezervace končí letos v létě, pak by se měly velké kapacity uvolnit,“ vylíčil. Dodal, že existují i další plánované či diskutované možnosti, jak situaci dále zlepšit, jako jsou pořadníky, platba za žádost nebo sdílená rezervace vícero OZE.

Druhým konkrétním opatřením k uvolnění fronty je zavedení nových tarifů pro velké zákazníky na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Změnu dnes představil Energetický regulační úřad (ERÚ) a bude platná od roku 2027.

Úprava tarifů spočívá ve změně plateb za využití sítě. Zatímco dosud zákazníci platí cenu za rezervovanou kapacitu a její překročení, od příštího roku ji nahradí platby za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon, které více odrážejí skutečné potřeby zákazníků i náklady provozovatelů soustav, uvedl v tiskové zprávě Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR. Firmy tak zaplatí pouze za to, co skutečně odeberou, místo toho, aby hradily naddimenzovanou rezervaci.

Podniky, které už nyní mají nastavenu hodnotu rezervovaného příkonu blízko hodnotě rezervované kapacity, změnami ušetří a firmy, které systém efektivně nastaven nemají, budou motivovány nakládat s distribuční sítí hospodárně, nechtějí-li platit zbytečně vyšší částky, vysvětlil Kotrba.

Distribučním společnostem zároveň klesnou náklady na posilování sítě a žadatelům se uvolní kapacita v lokalitách, kde je síť přetížená kvůli blokovaným rezervacím. Podle ERÚ by změny měly uvolnit v sítích až 3 300 megawattů (MW) příkonu, což je 15 procent kapacity soustav.

Zdroj: